Vědecká fotografie: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
lf, úv dle názvu |
m {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy |
||
| (Není zobrazeno 12 mezilehlých verzí od 6 dalších uživatelů.) | |||
Řádek 1:
[[Soubor:Bertillon selfportrait.jpg|
[[Soubor:John Dillwyn Llewelyn Zoom out The Juno letting off steam.jpg|
[[Soubor:Stereograph as an educator.jpg|
[[Soubor:The Horse in Motion.jpg|
[[Soubor:SnowflakesWilsonBentley.jpg|
[[Soubor:Tomato leaf stomate cropped and scaled.jpg|
[[Soubor:Maquereau fumé Luc Viatour.jpg|
[[Soubor:Anatomické zobrazení.png|
'''Vědecká fotografie''', případně také '''informativní fotografie''', je věrné a technologicky dokonalé zobrazení předmětu, osoby či jiného objektu tak, aby [[Fotografie|snímek]] přinášel prakticky užitečnou informaci.<ref name="odznak">Odznak odbornosti: FOTOGRAF, Česká národní rada PO SSM, nakladatelství Mladá fronta, Zdenek Zaoral, 1986</ref> Jedná se o [[fotografie|fotografický]] styl, který zahrnuje širokou škálu záběrů snímaných informativním způsobem. Snaží se o přesnost a výstižnost zobrazení reality. Jedná se převážně o fotografie, které byly vytvořeny pro popsání snímaného předmětu. Individuální vklad autora je značně potlačen, případně u automaticky pořízených snímků ani žádný autor není. Jako například u snímků z vesmírné družice nebo z automatické pozemní observatoře nebo u [[Fotogrammetrická kamera|fotogrammetrických snímků]] z letadla nebo družice.<ref name="fotoaparat_sdeleni">{{Citace elektronické monografie
Řádek 20:
| místo =
| jazyk =
| url archivu = https://web.archive.org/web/20110819090539/http://www.fotoaparat.cz/article/5027/1
| datum archivace = 2011-08-19
</ref>▼
| nedostupné = ano
▲}}</ref>
U informativní fotografie vždy význam převažuje nad účinkem nebo se účinek neobjeví vůbec.<ref name="odznak" /><ref>http://www.dfkfotosvet.cz/html/txt/prednaska1.doc{{Nedostupný zdroj}}</ref> Informativní fotografie neklade důraz na estetickou hodnotu snímku, ten klade spíše [[výtvarná fotografie|fotografie výtvarná]]. Informativní fotografie nalézá uplatnění v [[novinářská fotografie|novinářské]], [[komerční fotografie|komerční]] nebo [[dokumentární fotografie|dokumentární fotografii]]. Fotožurnalisté vytvářejí snímky pro informativní doplnění zpráv nebo článků v tištěných nebo internetových médiích, hlavním cílem komerční fotografie je prodání produktu nebo služby a dokumentaristé zobrazují [[skutečnost|realitu]] jako [[čas]]ový dokument nebo upozornění na danou skutečnost.
{{Citát|...Je třeba aby se fotografie vrátila ke svému skutečnému úkolu, jímž je sloužit vědě a umění, a to velmi pokorně služit jako knihtisk a písmo, které literaturu nevytvořily ani ji nenahradily. Ať pohotově doplní alba cestovatele a vrátí jeho očím přesnost, jež snad chybí jeho paměti, ať ozdobí pracovnu přírodovědce, zvětší mkroskopická zvířata a třeba leckterými údaji potvrdí astronomovy hypotézy; ať je pomocníkem, jakýmsi zápisníkem každého, kdo potřebuje při svém povolání absolutní přesnost; k tomu se hodí výborně. Ať uchrání před zapomenutím trosky na spadnutí, knihy, rytiny a rukopisy, které čas tak rychle ničí, vzácné věci, jejichž tvar je pomíjivý a které si zasluhují, aby byly uchovány v archivech naší paměti a budeme jí děkovat a blahořečit jí.<ref name="tausk">{{Citace monografie
Řádek 42 ⟶ 44:
V lednu 1839, po oznámení vynálezu fotografického procesu dvou expertů – [[William Fox Talbot|Williama Henryho Foxe Talbota]] a [[Louis Daguerre|Louise Jacqua Mandé Daguerra]] začalo s fotografií experimentovat mnoho mužů i žen. Talbot psal například svému příteli [[John Dillwyn Llewelyn|Johnu Llewelynovi]] o svém údivu nad schopností takto snímané fotografie zachytit vlny na hladině, vítr nebo kouř. O dva roky později ([[1854]]) už sám Llewelyn ohromil na [[Světová výstava 1851|Světové výstavě v Londýně]] svými „instantními“ fotografiemi, zaznamenávajícími vlny na vodní hladině, lidi v pohybu, mraky a příboj tříštící se o pobřeží nebo kouř vycházející z lodního komína.
Další [[Pionýři fotografické techniky|průkopník fotografické techniky]] [[Hippolyte Bayard]], autor vlastního [[fotografický proces|fotografického procesu]] známého jako [[přímý pozitivní tisk]], je známý také jako první autor [[fotomanipulace|zmanimulované fotografie]] v [[historie fotografie|dějinách]], kterou zinscenoval jako svou údajnou sebevraždu. Byl také prvním fotografem, který dostal zakázku od vládní organizace zdokumentovat historickou architekturu ve Francii.<ref name="getty">{{Citace elektronického periodika |titul= |url=http://www.getty.edu/art/gettyguide/artMakerDetails?maker=1876 |datum přístupu=04-04-2011 |url archivu=https://web.archive.org/web/20131024055944/http://www.getty.edu/art/gettyguide/artMakerDetails?maker=1876 |datum archivace=24-10-2013 |nedostupné=ano }}</ref> Již na přelomu 30. a 40. let 19. století aranžoval předměty na stole a pořizoval jejich fotografické kopie. V říjnu 1840 Bayard sám sebe naaranžoval jako utopeného na protest proti nedostatku oficiálního uznání jeho podílu na vynálezu fotografie. Na fotografii předstírá [[sebevražda|sebevraždu]] a na zadní straně textem varuje:
{{Citát|„Toto tělo patří H. Bayardovi, vynálezci procesu, který právě vidíte. ... Byl v márnici několik dní, ... Dámy a pánové, měli byste raději poodstoupit, aby nebyl raněn váš čich, jelikož – jak můžete vidět – tvář i ruce džentlmena již začínají zahnívat.“|Hippolyte Bayard, 18. října 1840.}}
Hranice mezi informativní a výtvarnou fotografií je velmi tenká. Dodnes historici zpětně přehodnocují snímky prvních průkopníků dokumentaristů krajin. První fotografové soutěžili s malířstvím a podobně jako malíři využívali kompozici nebo účinek tří plánů, což se dá považovat za umění. Snažili se o [[harmonie|harmonické]] spojení mezi obsahem a formou.<ref name="tausk" /> Příkladem jsou průkopníci [[cestovatelská fotografie|cestovatelské]] a [[fotografie krajiny|krajinářské fotografie]] jako například [[Francis Frith]], [[Francis Bedford]], [[George Wilson Bridges|George Bridges]], [[Maxime Du Camp]] nebo [[Solomon Nunes Carvalho]].<ref>Leggat, Robert. [http://www.rleggat.com/photohistory/history/travel_p.htm A History of Photography: Travel Photography] (přístup: 24. listopadu 2009)</ref>
Fotografie je projekcí obrazů na dvourozměrnou plochu, čímž ochuzuje realitu o prostor a pohyb. [[3D fotografie|Stereofotografie]] se realitě snaží přiblížit a umožňují spatřit fotografovanou scénu nikoli ploše, ale v celé její hloubce. Teorie [[stereoskopie]] využívá řadu různých metod, jak toho dosáhnout. [[Jules Duboscq]] zkonstruoval [[stereofotoaparát]]<ref>http://www.artnet.de/artist/674331/louis-jules-duboscq-soleil.html</ref><ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.iphotocentral.com/search/full_image.php/256/Louis-Jules+Duboscq-Soleil/0/1388/3/CS1388.jpg |datum přístupu=2011-04-04 |url archivu=https://web.archive.org/web/20140223022338/http://www.iphotocentral.com/search/full_image.php/256/Louis-Jules+Duboscq-Soleil/0/1388/3/CS1388.jpg |datum archivace=2014-02-23 |nedostupné=ano }}</ref> a v roce [[1850]] zkonstruoval prohlížečku [[3D fotografie|stereofotografií]].<ref>http://thatsanegative.wordpress.com/2008/07/</ref> O šest let později způsobily přívalové [[déšť|deště]] velké škody v nízko položených oblastech v celé Francii a francouzská vláda vyslala [[Claude-Marie Ferrier|Clauda-Maria Ferriera]], aby dokumentoval účinky [[povodeň|povodně]] na [[Loira|Loiře]] na stereoskopické fotografie.<ref>
{{Citace elektronické monografie
| příjmení = luminous-lint.com
Řádek 72 ⟶ 74:
}}</ref> Jeho bohatý přítel [[Leland Stanford]] se vsadil o 25 000 [[Americký dolar|USD]], že v určitém stadiu [[kůň|koňského]] klusu se ani jedna ze čtyř nohou nedotýká země. Muybridge se rozhodl dokázat, že Stanford má pravdu a vytvořil sérii snímků na [[Kolodiový proces|mokrých kolódiových]] [[Fotografická deska|deskách]], které tento výrok potvrdily.<ref name="encyklopedie">Velká obrazová všeobecná encyklopedie</ref> V dřevěné budově postavil 24 fotografických přístrojů<ref name="petak" />, na jeden okraj závodiště zavěsil bílý horizont a na druhý umístil v pravidelných intervalech řadu fotoaparátů. Přes dráhu položil provázky, které v okamžiku, kdy je běžící kůň přetrhl, postupně uvolnily pružinové závěrky fotoaparátů.<ref name="encyklopedie" /> Práce na důkazu mu trvala šest let (1873–1878), vytvořil řadu fotografických přístrojů<ref>http://web.quick.cz/franfilm/svet/prehistorie/prehistorie2.html</ref> a nafotografoval přes 20 000 snímků zvířat a lidí v pohybu a některé publikoval knihách ''[[Animal Locomotion]]'' a ''[[Animal Locomotion|The Human Figure in Motion]]''. Již tenkrát Muybridge použil expoziční doby až 1/6000 sekundy, na tu dobu velmi krátkým expozičním časem.<ref name="petak" /> Spolupracoval také s lékaři a fyziology a svými studiemi ženského a mužského těla se řadí mezi průkopníky [[fotografie aktu]].
Od 80. let se [[Wilson Bentley]] zabýval fotografováním [[sníh|sněhových vloček]]. Perfektně ovládl proces chytání vloček na černý [[samet]] takovým způsobem, že mohl zachytit jejich obrazy ještě před [[tání|roztavením]] nebo [[sublimace|sublimací]]. Za svůj život zachytil více než 5000 obrázků krystalů, spolupracoval s řadou univerzit a významně přispěl ke studiu meteorologických jevů.<ref name= rozhlas />.<ref name=
{{Citát|Sněhové vločky jsou „maličké zázraky nekonečné krásy“, na světě s největší pravděpodobností nenajdete dvě naprosto stejné.|Wilson Alwyn „Vločka“ Bentley<ref>Wilson Alwyn Bentley (1922), Popular Mechanics Magazine, Vol. 37, pages 309-312.</ref>}}
Německý fotograf [[Karl Blossfeldt]] je známý svými fotografiemi květin, systematicky fotografoval především různá semena, šešule a listy. Roku 1928 vydal v Berlíně knihu nazvanou ''Pratvary umění'', ve které bylo více než sto makrofotografií květů, listů a jiných částí rostlin. Chtěl ukázat, že umění má vždy předobraz v přírodě, z níž vyšlo nejen umění, ale i sám člověk. Věcnost, s jakou Blossfeldt ukazuje zvětšené části rostlin, přesně zapadá do požadavku účelnosti nového umění.<ref name="paladix">http://old.paladix.cz/serial008_05.html{{Nedostupný zdroj}}</ref> Řadí se do světové meziválečné avantgardy jako zástupce německé [[Nová věcnost|Nové věcnosti]] (Neue Sachlichkeit) společně s umělci jako byli [[Albert Renger-Patzsch]], [[Walter Peterhans]], [[Helmar Lerski]] a [[August Sander]].<ref>Okruhy otázek pro magisterské zkoušky z dějin fotografie, Ateliér reklamní fotografie – dějiny oboru 2007/2008</ref> Tato skupina představovala nový směr, kterým se vydala fotografie v Evropě – tzv. ''nemanipulovaná fotografie''.<ref>Disk, časopis pro studium dramatického umění, 6. prosinec 2003</ref>
== Portrétní fotografie ==
[[Soubor:Bertillon - Criminal profiles.jpg|
Informativní zobrazení [[Portrétní fotografie|portrétu]] se nejvíce uplatní na podobence. Takzvaný ''Identifikační portrét'' – podobenka, například na občanský (řidičský...) průkaz. Z bezpečnostních důvodů (přístup do střežených prostor, přístup do odbavovacích prostor letišť, autorizovaný přístup k počítači) se používají softwarové systémy umožňující identifikaci člověka díky jedinečnosti lidského obličeje. Označuje se jako [[Systém identifikace lidských tváří|systém pro rozeznávání lidských tváří]] (tzv. facial recognition system).<ref name="jelinek" /> V roce 1946 začal [[Hilmar Pabel]] portrétovat ztracené a válkou rozptýlené děti s cílem jim pomoci nalézt rodinu. Fotografie nejprve publikoval ve svém časopise ''Erich Kastner'', později vyšly s pomocí [[Mezinárodní červený kříž|Červeného kříže]] v podobě velkoformátových plakátů. Výsledkem této několikaleté akce byla záchrana téměř milionu lidských osudů.<ref name="nash">{{Citace elektronické monografie
Řádek 87 ⟶ 89:
| titul = Svět fotografie
| url = http://www.nash.cz/svet/fotodejiny.html
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2010-06-20
| vydavatel =
| místo =
| jazyk =
| url archivu = https://web.archive.org/web/20100120154609/http://www.nash.cz/svet/fotodejiny.html
}}</ref> Využívá ji také [[Forenzní fotografie|policejní fotografie]] k dokumentaci zadržených osob. [[Historiografie|Historická věda]] studuje fotografie, které sloužily k evidenci českých a moravských Židů perzekvovaných v období Protektorátu Čechy a Morava, aby vypátrala identitu portrétovaných osob.<ref name="jelinek">Bakalářská práce, Martin Jelínek, PORTRÉTNÍ FOTOGRAFIE VE FONDU FOTOARCHIVU ŽMP, http://is.muni.cz/th/111019/ff_b/Bakalarska_prace.pdf</ref> Již v roce 1851 [[Louis Dodéro]] předpověděl, že zmenšení formátu identifikační podobenky [[Fotografická vizitka|carte de visite]] může být použito pro úřední dokumenty, jako pas nebo lovecký lístek.<ref>Jean Sagne, ''L'atelier du photographe (1840–1940)'', Collection Histoire des hommes, Presses de la Renaissance, 1984 ISBN 2856162886, str. 164.</ref> [[Pascal Sébah]] vydal knihu ''Národní turecké kroje'', která získala zlatou medaili na [[Světová výstava 1873|výstavě ve Vídni]] v roce 1873 a také ocenění [[sultán]]a [[Abdulaziz]]e. Sbírka fotografií na více než 350 stranách představuje kostýmy z různých oblastí, etnických a náboženských skupin Osmanské říše. Tato činnost Sébaha Pascala se stala dobovou dokumentací, jeho fotografie byly použity mimo jiné také ve vědeckých prací o Orientu. Zabýval se dokumentací tureckých kostýmů z různých oblastí, etnických a náboženských skupin Osmanské říše.▼
| datum archivace = 2010-01-20
| nedostupné = ano
▲}}</ref> Využívá ji také [[Forenzní fotografie|policejní fotografie]] k dokumentaci zadržených osob. [[Historiografie|Historická věda]] studuje fotografie, které sloužily k evidenci českých a moravských Židů perzekvovaných v období Protektorátu Čechy a Morava, aby vypátrala identitu portrétovaných osob.<ref name="jelinek">Bakalářská práce, Martin Jelínek, PORTRÉTNÍ FOTOGRAFIE VE FONDU FOTOARCHIVU ŽMP, http://is.muni.cz/th/111019/ff_b/Bakalarska_prace.pdf</ref> Již v roce 1851 [[Louis Dodéro]] předpověděl, že zmenšení formátu identifikační podobenky [[Fotografická vizitka|carte de visite]] může být použito pro úřední dokumenty, jako pas nebo lovecký lístek.<ref>Jean Sagne, ''L'atelier du photographe (1840–1940)'', Collection Histoire des hommes, Presses de la Renaissance, 1984 {{ISBN
== Fotografie krajiny ==
Řádek 103 ⟶ 108:
[[Guillaume Duchenne de Boulogne]] (1806–1875 Francie) byl [[Francouzi|francouzský]] [[Neurologie|neurolog]] a [[fotograf]], který oživil [[Luigi Galvani|Galvaniho]] výzkum svalové [[elektrofyziologie]] ([[elektromyografie]]). Zkoumal terapeutické využití [[Střídavý proud|střídavého proudu]] ke stimulaci [[sval]]ů a [[nerv]]ů, aby prokázal vodivost nervových drah, odhaloval vlivy zranění a prováděl další výzkum. Duchennenovy elektrické experimenty na obličejovém [[sval]]stvu měly obrovský vliv na dílo [[Charles Darwin|Charlese Darwina]] ''The Expression of the Emotions in Man and Animals (Výraz emocí u lidí a zvířat)''. Společně s mladým talentovaným fotografem [[Adrien Tournachon|Adrienem Tournachonem]] využíval nový vynález média [[fotografie]], aby zachytil elektricky indukované reakce při svých pokusech. Je znám zejména způsobem, jakým spouštěl svalové kontrakce elektrickými sondami, zaznamenáváním výsledného zkresleného a často groteskního výrazu v té době nedávno vynalezeným [[fotoaparát]]em. Své poznatky zveřejnil v průběhu roku [[1862]]. Jeho kniha ''Mécanisme de la physionomie humaine'' byla prvním neurofyziologickým textem o emocích a položila mezník v historii klinické lékařské fotografie.
[[Henry Hering]] byl portrétní [[fotograf]] působící v Londýně v polovině 19. století. Nejznámější je díky své průkopnické práci v lékařské fotografii, která zaznamenávala fyzický stav duševně nemocných pacientů „před“ léčbou a „po“ léčbě v Bethlehemské královské nemocnici na předměstí Londýna.
Po americké občanské válce fotografoval [[William Bell (fotograf)|William Bell]] (1830 Anglie – 1910 USA) zranění a choroby vojáků pro muzeum [[Army Medical Museum]]. Velkou část roku 1865 strávil fotografickou dokumentací různých poranění, nemocí a amputací, z nichž mnohé byly publikovány v knize ''Medical and Surgical History of the War of the Rebellion'' (''Historie medicíny a chirurgie válečné vzpoury'').<ref name="hannavy">Will Stapp, John Hannavy (ed.), [http://books.google.com/books?id=PJ8DHBay4_EC&pg=PA142&dq=%22bell,+william%22+%22english-born+american+photographer%22&hl=en&sa=X&ei=1aR8T5bFOZLAtgfpkMGNDQ&ved=0CDAQ6AEwAA#v=onepage&q=%22bell%2C%20william%22%20%22english-born%20american%20photographer%22&f=false Encyclopedia of Nineteenth-Century Photography], Vol. 1 (Routledge, 2007), str. 142–143.</ref>
Řádek 149 ⟶ 156:
| rok = 2008
| ročník = 35
| číslo = 12
| doi = 10.1016/j.jas.2008.06.012
| url = http://lbi.academia.edu/GeertVerhoeven/Papers/403472/Imaging_the_Invisible_-_Using_Modified_Digital_Still_Cameras_for_Straightforward_and_Low-Cost_Archaeological_Near-Infrared_Photography
| strany =
| jazyk = anglicky
}}</ref>). Nadžíb pro muzeum nashromáždil více než 1750 velkoformátových<ref name="VanderKam" /> fotografických desek svitků.<ref>{{Citace periodika
| titul =
| periodikum = The Biblical Archaeologist
| rok = 1992
| ročník = 55-56
| strany =
| jazyk = anglicky
}}</ref> Kromě toho byly fotografie pořízeny na zvířecí [[kůže|kůži]], což dobře umožnilo skládat fragmenty textů k sobě.<ref name="VanderKam" /> Tyto snímky se staly jedněmi z prvních fotografií v muzejní sbírce a nejkomplexnější na světě své doby. Fragmenty a svitky tak byly zaznamenány před jejich dalším rozkladem způsobeným při skladování a jsou často považovány za nejlepší pořízené kopie svitků.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Shanks
| jméno = Hershel
| titul = Freeing the Dead Sea Scrolls: And Other Adventures of an Archaeology Outsider
| url = https://archive.org/details/freeingdeadseasc0000shan
| vydavatel = Continuum
| místo = Londýn
Řádek 182 ⟶ 190:
| jméno = Niccolo Leo
| titul = Storage conditions and physical treatments relating to the dating of the Dead Sea Scrolls
| periodikum = Radiocarbon
| rok = 1994
| ročník = 37
| číslo = 1
| url = https://journals.uair.arizona.edu/index.php/radiocarbon/article/download/1643/1647+&hl=en&gl=us&pid=bl&srcid=ADGEESjMAA4VZ3q3pZIEf1zltHWl37bPZjHMp7eb2zdlXquToTCSqKnJD26bLfgBCfcm7vwffVerSCYXrExaZGrWBWtmrc30uxFTIWXSoOoS9ikdfgzIZJQXppwaSd8UJPH5VjmZFiiQ&sig=AHIEtbQyv_vLBKWsRSShnazNtb5-32Ht7w&pli=1
| jazyk = anglicky
}}</ref> Nadžíb Albina pořídil pět nekompletních sad Svitků od Mrtvého moře.<ref name="VanderKam" /> Sady byly segmentově zaznamenávány, tříděny, až po sestavení formátu na výšku, jak je poskládali odborníci muzea PAM; většina svitků a fragmentů byla během procesu fotografována alespoň třikrát.<ref>{{Citace monografie
| příjmení =
| jméno =
Řádek 196 ⟶ 204:
| rok = 1994
| isbn =
| strany =
| počet stran =
| url = http://cojs.org/cojswiki/Discovery_and_Acquistion,_1947%E2%80%931956,_Lawrence_H._Schiffman,_Reclaiming_the_Dead_Sea_Scrolls,_Jewish_Publication_Society,_Philadelphia,_1994.
| jazyk = anglicky
}}{{Nedostupný zdroj}}</ref> Nadžíb svůj postup a jednotlivé kroky se svitky zaznamenával do deníku, který je dodnes v archivu [[Izraelský památkový úřad|Izraelského památkového úřadu]].
<gallery heights="200" widths ="200">
Řádek 210 ⟶ 218:
=== České země ===
* [[Viktorin Vojtěch]] (1879, Plzeň – 1948, Praha)
* [[Josef Reischig]] (1945–2008)
* [[František Weyda]] (?)
Řádek 218 ⟶ 226:
== Fotografie aktu ==
Informativní zobrazení [[Fotografie aktu|nahého těla]] je nejrůznější formou dokumentace částí nahého těla, tedy jako „anatomický dokument“. Tedy například jak vypadají bederní jamky, jak vystupují krční obratle nebo jak je pokřivená páteř.<ref>{{Citace elektronického periodika |titul= |url=http://ui.pefka.mendelu.cz/cs/oddeleni/GR/predmety/dif/ukol1 |datum přístupu=2011-04-03 |url archivu=https://web.archive.org/web/20110629180001/http://ui.pefka.mendelu.cz/cs/oddeleni/GR/predmety/dif/ukol1 |datum archivace=2011-06-29 |nedostupné=ano }}</ref>
== Letecká fotografie ==
[[Soubor:Lower Manhattan 1999 New York City.gif|
Nasnímané fotografie z [[Letadlo|letadla]] se zpracovávají v oborech [[geodézie]] a nebo [[kartografie]] při výrobě [[mapa|map]], při rekonstrukci tvaru objektů – například v [[lékařství]], [[archeologie|archeologii]] nebo [[Památková péče|ochraně památek]]. V [[Architektura|architektuře]] se pozorují a snímkují [[budova|budovy]] nebo v lomech na těžbu kamene se [[koordinace|koordinují]] jejich hlavní body. Využívají se při plánování využití země, [[archeologie|archeologii]], [[filmová produkce|filmové produkci]], studiích o [[životní prostředí|životním prostředí]], [[špionáž]]i, komerční [[reklama|reklamě]] a dalších odvětvích. Fotografie jsou často zpracovávané [[Geografický informační systém|GIS]] systémy. Fotografování ze vzduchu se používá také při analýze znečištění životního prostředí.
Řádek 227 ⟶ 235:
Použití [[letecká fotografie|letecké fotografie]] pro vojenské účely se rozšířilo v době [[první světová válka|první světové války]]. Zpočátku se dokumentování pozic nepřátelských vojsk z ptačí perspektivy provádělo z [[Balon|balónů]] s posádkou, která však byla ohrožena nepřátelskou palbou a nemohla se dostat příliš daleko za nepřátelskou linii. Tím, že se začalo využívat letadel, která mohla letět relativně nízko a fotografovat přímo nad nepřátelskými pozicemi, poskytovalo velitelům mnohem lepší pohled na bojiště a techniku.
Další pokrok letecké fotografie přineslo její využití v [[Bezpilotní
| příjmení = Taylor
| jméno = John William Ransom
| příjmení2 = Munson
| jméno2 = Kenneth
| odkaz na autora =
| titul = Jane's Book of Remotely Piloted Vehicles
| vydavatel = Collier Books
| místo = New York
| rok = 1977
Řádek 244 ⟶ 252:
</ref>
Od začátku druhé poloviny dvacátého století začal rozvoj fotografování [[Země]], planet a hvězd z [[umělá družice|umělých družic]]. První [[Satelitní fotografie|satelitní snímky]] Země pořídila [[14. srpen|14. srpna]] [[1959]] americká družice [[Explorer 6]].<ref>{{Citace elektronické monografie | url=http://www.esa.int/esaMI/Space_Year_2007/SEMP4FEVL2F_0.html | titul=50 years of Earth Observation | edice=2007: A Space Jubilee | vydavatel=[[Evropská kosmická agentura|European Space Agency]] | datum vydání=[[October 3]] [[2007]] | datum přístupu=2008-03-20}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie | url=http://grin.hq.nasa.gov/ABSTRACTS/GPN-2002-000200.html | titul=First Picture from Explorer VI Satellite
== Astrofotografie ==
Řádek 257 ⟶ 265:
== Odkazy ==
=== Reference ===
<references />
Řádek 263 ⟶ 272:
* Ernst Angerer: ''Wissenschaftliche Photographie. Eine Einführung in Theorie und Praxis'' (4. Aufl.). Leipzig: Akademische Verlagsges. Geest & Protig 1950
* Franz Daxecker: ''Zum 100. Geburtstag und 30. Todestag von Prof. Dr. Herbert Schober''. Klin Mbl. Augenheilk 2004; 221: 133–134.
* Krech, Hartmut: ''Lichtbilder vom Menschen. Vom Typenbild zur anthropologischen Fotografie.'' In: [[Fotogeschichte (Zeitschrift)|Fotogeschichte]]. 4/1984, Heft 14. [https://web.archive.org/web/20130402220438/http://www-user.uni-bremen.de/~kr538/licht.html Volltext (HTML)]
* Krech, Hartmut: ''Ein Bild der Welt. Die Voraussetzungen der anthropologischen Photographie.'' (Dissertation, Universität zu Köln, 1984). Konstanz: Hartung-Gorre Verlag, 1989. [https://web.archive.org/web/20130402221000/http://www-user.uni-bremen.de/~kr538/bild.html Vorwort und Einführung (HTML)]
* Gottfried Schröder: ''Technische Fotografie. Grundlagen und Anwendungen in Technik und Wissenschaft''. 280 Seiten. 1981. {{ISBN
* Hellmut Frieser: ''Photographische Informationsaufzeichnung''. 592 Seiten. Oldenbourg, München 1975. {{ISBN
* Herbert Schober (Hrsg.): ''Photographie und Kinematographie. Grundlagen und Anwendung in der Wissenschaft''. Hamburg: Wesemeyer 1957
* Richard Zierl: ''Technische Fotografie für Naturwissenschaftler, Mediziner und Ingenieure''. 220 Seiten. München 2006. {{ISBN
=== Související články ===
* [[Jaderná fotografie]]
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
{{Fotografické styly}}
{{Autoritní data}}
{{Portály|Fotografie}}
| |||