Historický Ježíš: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m typo, odstranění nadbytečných interních odkazů u letopočtů ap.
 
(Není zobrazeno 49 mezilehlých verzí od 21 dalších uživatelů.)
Řádek 1:
{{Infobox - osoba}}
'''Historický Ježíš''' je označení prorekonstrukce pokusy rekonstruovat životživota a učení [[Ježíš Kristus|Ježíše Nazaretského]] pomocí historicko-kritické metody, na rozdíl od církevní, resp. teologické [[Christologie|christologické]] nauky (Kristus dogmatu) či jiných křesťanských interpretací Ježíše (Kristus víry). Bere rovněž v úvahu dobový a kulturní kontext, ve kterém Ježíš žil.<ref>{{Citace monografie|příjmení=Ehrman|jméno=Bart|příjmení2=|jméno2=|titul=The New Testament : a historical introduction to the early Christian writings|rok=2004|url=https://www.worldcatarchive.org/oclcdetails/newtestamenthist0000ehrm_g7n1| oclc = 52430805|vydání=|vydavatel=Oxford University Press|místo=|rok=|počet stran=|strany=|isbn=0195154622}}</ref>
 
Od 18. století proběhly tři vlny [[hledání historického Ježíše]], z  nichž každá měla své charakteristiky a zakládala se na různých badatelských kritériích. Nadšení '''prvního hledání''' odeznělo po kritice [[Albert Schweitzer|Alberta Schweitzera]] z r. roku 1906, v  níž upozornil na různé nedostatky přístupů, které se v  jeho době používaly. '''Druhé hledání''' začalo v  roce [[1953]] a uvedlo řadu nových postupů, ale vyčerpalo se již v  70. letech. Od  80. let pak skupina badatelů začíná '''třetí hledání''', které pokračuje do nového století.<ref>{{Citace monografie|příjmení=Van Voorst|jméno=Robert|příjmení2=|jméno2=|titul=Jesus outside the New Testament : an introduction to the ancient evidence|rok=2000|url=https://www.worldcatarchive.org/oclcdetails/jesusoutsidenewt0000vanv| oclc = 43286799|vydání=|vydavatel=W.B. Eerdmans Pub|místo=|rok=|počet stran=|strany=|isbn=0802843689}}</ref>
 
Existuje široký akademický konsenzus o samotné Ježíšově existenci, do určité míry také o základních událostech v  jeho životě. Jednotlivé Ježíšovy portréty se však mezi sebou významně liší.<ref>{{Citace monografie|příjmení=McClymond|jméno=Michael James|příjmení2=|jméno2=|titul=Familiar stranger : an introduction to Jesus of Nazareth|rok=2004|url=https://www.worldcatarchive.org/oclcdetails/familiarstranger0000mccl| oclc = 54034963|vydání=|vydavatel=W.B. Eerdmans Pub. Co|místo=|rok=|počet stran=|strany=|isbn=0802826806}}</ref>
 
== Historické prameny ==
Tak jako při studiu kterékoli jiné historické postavy, i při studiu osoby Ježíše Nazaretského hrají prvořadou úlohu dobové [[Historický pramen|historické prameny]], a to [[antika|antické]] prameny nekřesťanské ([[pohanství|pohanské]] a [[Judaismus|židovské]]) a antické prameny křesťanské. Hodnověrnost těchto pramenů, kterou zkoumá kritika pramenů, pak umožňuje rekonstruovat do určité míry historický obraz Ježíšovy postavy.
 
=== Římské prameny ===
Svědectví [[Starověký Řím|římských]] úředníků a [[historik]]ů ze začátku 2. století dosvědčují, že se v dané době považuje Ježíšův život za fakt i v nekřesťanských kruzích. [[Plinius mladší|Gaius Plinius Caecilius Secundus mladší]], místodržící římské [[provincie]] [[Bithýnie]] v letech 111-113111–113, se dotazuje [[císař]]e [[Traianus|Traiana]], jak má nakládat s křesťany, kteří uctívají Krista, modlí se k němu a slaví rituály k jeho poctě, ač mimo to nečiní nic zlého:
 
:''Tvrdili však,… že mají ve zvyku se ve stanovený den před východem slunce scházet a společně prozpěvovat píseň Kristu jakožto Bohu, že se zavazují vzájemně přísahou nikoli k nějakému zločinu, nýbrž že se nebudou dopouštět krádeží, ani loupeží, ani cizoložství, že budou držet čestné slovo a věrnost…''<ref>PLINIUS MLADŠÍ, ''Epistulae'' X, 96.</ref>
 
[[Suetonius|Suetoniovo]] svědectví v ''[[Životopisy dvanácti císařů|Životopisech dvanácti císařů]]'' (kolem r. 120) dokazuje, že již před rokem 42 byli v [[Řím]]ě křesťané přítomní, že se na Ježíšově osobě neshodli se židy a že Kristovo jméno bylo pohanům známo:
 
:''Klaudius Židy, bouřící se pro pobuřovatele Krista (''Chresta''), vyhnal z Říma.''<ref>SUETONIUS. ''Vita Claudii''</ref>
Řádek 32 ⟶ 33:
:''Toho času žil jeden moudrý muž, který se jmenoval Ježíš. Jeho chování bylo dobré a byl znám jako ctnostný. A mnozí z Židů a z ostatních národů se stali jeho učedníky. Pilát ho odsoudil k smrti na kříži. Ti však, kteří se stali jeho učedníky, neopustili jeho učednictví. Vyprávěli, že se jim zjevil tři dny po svém ukřižování a že byl živ. Snad to byl proto Mesiáš, o němž proroci vyprávěli podivuhodné věci.''<ref>FLAVIUS IOSEPHUS. ''Židovské starožitnosti'' XVIII, 3, 3.</ref>
 
Flavius Iosephus a [[Filón Alexandrijský]] (1. století) také poměrně podrobně a na mnoha místech popisují život a působení další významné novozákonní postavy, [[Pilát Pontský|Piláta Pontského]] (srov. Filónovo ''Legatio ad Gaium'', XXXVIII), a také židovských velekněží [[Annáš]]e a [[Kaifáš]]e, kteří podle novozákonního podání zorganizovali Kristovo ukřižování. Zasazení novozákonního příběhu do soudobého politického rámce tedy odpovídá nenovozákonním historickým pramenům. V roce 1990 byl nalezen údajný Kaifášův hrob, autenticita tohoto nálezu se však zpochybňuje.<ref>Bond, Helen Katharine (2004). Caiaphas: friend of Rome and judge of Jesus?. Westminster/John Knox Press. pp. 4–8. {{ISBN |978-0-664-22332-8}}. http://books.google.co.uk/books?id=TRGpNmDmfxAC&pg=PA7&dq=family+tomb+of+Caiaphas&hl=en&ei=i9y-TJ2DE8WD4QaQjvzUAQ&sa=X&oi=book_result&ct=result&resnum=1&ved=0CCgQ6AEwAA#v=onepage&q=family%20tomb%20of%20Caiaphas&f=false.</ref> V nenovozákonních pramenech je bohatě doložen také [[Herodes Veliký]] a jeho syn [[Héródés Antipas]], kteří hrají v Novém zákoně rovněž významnou úlohu.
 
Flavius Josephus také popisuje osobnost a život [[Jan Křtitel|Jana Křtitele]] (Židovské starožitnosti 18.5.2), který byl dle novozákonního podání Ježíšovým příbuzným a předchůdcem v kazatelské činnosti. Flaviův popis Jana Křtitele se v obecných věcech shoduje s [[Nový zákon|Novým zákonem]], v důležitých detailech se ale odlišuje: Jan je charakterizován jako nekompromisní kazatel ctnosti a pokání, kterého dá Herodes zabít, protože se obává povstání (v Novém zákoně je to kvůli kritice Herodova [[incest]]ního manželství, které Flavius také zmiňuje, ale v jiné souvislosti). O souvislosti Jana Křtitele s Ježíšem Flavius nehovoří. Pozdější interpolace z křesťanské strany, navrhovaná u předchozích zmínek, je v tomto případě, i pro částečné neshody s biblickým textem, velmi nepravděpodobná.
 
[[Mišna]], která zahrnuje materiály z 1. až 3. století, Ježíšovo jméno neobsahuje, avšak [[Jeruzalémský talmud|Jeruzalémský]] i [[Babylónský talmud]] s Ježíšovou osobností polemizují, především s jeho údajným narozením z panny ([[traktát]] ''B<sup>e</sup>šabbat''). Traktát ''Sanhedrin'' Babylónského Talmudu pak obsahuje zajímavou poznámku o Ješuovi,
:''jenž byl oběšenpověšen v předvečer [[Pesach]]u. Čtyřicet dní předtím herold zvěstoval: „Bude ukamenován, protože praktikoval [[magie|magii]], sváděl a mátl Izrael. Kdo chce svědčit v jeho prospěch, ať přijde a předloží své svědectví.''<ref> Ježíš a Talmud, http://areopag.christ-net.sk/viewtopic.php?t=3703&start=0 {{Wayback|url=http://areopag.christ-net.sk/viewtopic.php?t=3703&start=0 |date=20200611223519 }}</ref> ''Protože takové svědectví na Ježíšovu obranu nikdo nepředložil, byl Ješua nakonec pověšen.''<ref>Babylónský Talmud, ''bSanh'' 43a.</ref> <ref> Mimobiblické zmínky o Kristu - Ježíš v židovském Talmudu, http://www.rozumnavira.cz/apologetika/30-mimobiblicke-zminky-o-kristu-jezis-v-zidovskem-talmudu.html</ref>
 
Protože takové svědectví na Ježíšovu obranu nikdo nepředložil, byl Ješua nakonec oběšen.<ref>Babylónský Talmud, ''bSanh'' 43a.</ref> V židovských pramenech se tedy mnoho zmínek o Ježíšovi nevyskytuje; toto mlčení lze vysvětlit konfliktem mezi židy a křesťany a nezájmem [[rabín]]ů o Ježíšovu postavu. Tato reference je však zajímavá. Dozvídáme se tu, že v souladu s Biblí došlo k Ježíšově popravě v předvečer židovského svátku Pesach. Na první pohled nás může zarazit způsob popravy pověšením, ale i Nový zákon používá tohoto variantního výrazu pro ukřižování (Gal. 3.13, Lukáš 23:39).
 
=== Křesťanské prameny ===
[[Soubor:P52 recto.jpg|thumbnáhled|[[Papyrus]] [[Papyrus 52|P 52]] je nejstarším dochovaným [[rukopis]]ným [[fragment|zlomkem]] jednoho spisu z pozdějšího kodexu Nového zákona s textem [[Evangelium podle Jana|Janova evangelia]]. Datuje se okolo roku [[125]] a je tedy v současnosti nejstarším dochovaným dokumentem vztahujícím se k Ježíšově osobě]]
Většina informací o životě Ježíše Krista pochází z křesťanských pramenů, především ze [[Nový zákon|spisů Nového zákona]], které začaly vznikat někdy po roce 40. Jedná se zejména o nejstarší [[Pavel z Tarsu|Pavlovy]] listy a [[Evangelium|evangelia]]. Kromě spisů novozákonních pak mezi křesťanské prameny patří i spisy nekanonické, [[apokryf]]ní. Hlavní otázkou pro historické studium Ježíšovy osobnosti představuje otázka, zda jsou tyto dokumenty historicky hodnověrné, či zda mají pouze [[legenda|legendární]] charakter (viz [[#Hodnověrnost pramenů|hodnověrnost pramenů]]).
 
Chronologicky nejstarší svědectví nabízí především korespondence [[Pavel z Tarsu|Pavla z Tarsu]]. Listy redigované [[apoštol]]em v letech 50-5850–58 obsahují jen málo zmínek o událostech Ježíšova života, s výjimkou jeho [[ukřižování]] a [[vzkříšení]]. Ježíš byl žid,<ref>{{Citace bible|Gal|4|4}}; {{Citace bible|Řím|9|5}}.</ref> patřil do rodu Davidova,<ref>{{Citace bible|Řím|1|3}}.</ref> byl zrazen v noci<ref>{{Citace bible|1Kor|11|23}}.</ref> a zodpovědnost za jeho smrt mají židé.<ref>{{Citace bible|1Sol|2|15}}.</ref> Pavel cituje čtyři Ježíšovy výroky, které nezaznamenávají kanonická evangelia.<ref>{{Citace bible|1Kor|7|10}}; {{Citace bible|1Kor|9|14}}; {{Citace bible|1Sol|4|16||17}}; {{Citace bible|Řím|14|14}}.</ref> Zdá se, že Pavel zná již existující sbírky Ježíšových výroků.<ref>MAYEUR, s. 29 (it. př.).</ref> Z Pavlových listů lze rekonstruovat základní strukturu Ježíšova učení, totiž jeho [[etika]] postavená na [[láska|lásce]].<ref>{{Citace bible|Gal|5|14}}, srov. {{Citace bible|Mk|12|29||31}}.</ref> Pavel tvrdí, že mezi Ježíšovým životem a jeho smrtí existuje [[koherence]].<ref>{{Citace bible|2Kor|8|9}}; {{Citace bible|Gal|1|3}}; {{Citace bible|Řím|2|24||25}}.</ref> Z poměrně skromného materiálu lze vyvodit, že již dvacet let po Ježíšově smrti existuje (přinejmenším) ústní [[tradice]] Ježíšových výroků a událostí z jeho života, avšak Pavel ji příliš nevyužívá.
 
Dalším pramenem je ''[[sbírka logií Q]]'', která se sice nedochovala, ale o níž [[exegeze|exegeté]] tvrdí, že tvoří základ [[Evangelium podle Matouše|Matoušova]] a [[Evangelium podle Lukáše|Lukášova evangelia]]. ''Sbírka Q'', sepsaná v 50. letech 1. století a rekonstruovatelná do značné míry z dochovaných evangelií, zobrazuje Ježíše jako učitele moudrosti, který ohlašuje boží království. Z této sbírky nejspíše pochází větší část [[Kázání na hoře|horského kázání]].<ref>Mt 5–7; {{Citace bible|Lk|6|20||49}}.</ref>
Řádek 51 ⟶ 52:
Třetí skupinu pramenů tvoří [[synoptické evangelium|synoptická evangelia]], která spojují Ježíšovo učení s událostmi jeho života. Tato evangelia přitom využívají již staršího materiálu, příběhů o [[zázrak|zázracích]], podobenství i Ježíšových výroky, společně s vyprávěním o Ježíšově utrpení a smrti, které bylo zapsáno zřejmě již kolem roku 40.<ref>Srov [[Evangelium podle Marka|Mk]] 14–15; MAYEUR, s. 29 (it. překlad).</ref> Synoptická evangelia lze datovat mezi roky 45 a 85.
 
Čtvrté evangelium, totiž [[Evangelium podle Jana|Janovo]], představuje reinterpretaci existujících [[tradice|tradic]] a většina historiků nepovažuje události v něm obsažené za historicky doložitelné. Nechybějí ovšem hlasy, které nedatují toto evangelium až za rok 90, ale již k roku 40, a některé události, zvláště pak originální líčení Ježíšova utrpení považují za důvěryhodné vzhledem k předpokládanému stáří vyprávění a zachycenému očitému svědectví [[Jan Evangelista|apoštola Jana]].<ref>Srov. BERGER, K. ''Im Anfang war Johannes. Datierung und Theologie des vierten Evangeliums. 3. vyd. Gütersloh: Chr. Kaiser; Gütersloher Verlagshaus, 2001, s. 11–53. {{ISBN |3-579-05201-2}}.''</ref>
 
Kromě [[biblický kánon|kanonických]] spisů pak mezi křesťanské prameny patří i mimokanonické spisy, datované mezi 2[[2. století|2.]] a 6. století a označované jako novozákonní [[apokryf]]y. Z tohoto množství nesourodých dokumentů má pro historické bádání zřejmě největší význam [[Tomášovo evangelium]], které obsahuje množství výroků, které se v lecčem podobají výrokům synoptických evangelií.<ref>Srov. např. logion 82 a {{Citace bible|Lk|12|49}} či logion 31 a {{Citace bible|Lk|4|24}}.</ref> Společně s těmito spisy lze jako historický pramen označit i různá [[agrafon|agrafa]] obsažená jak v mimokanonických, tak raně křesťanských spisech.
 
== Hodnověrnost pramenů ==
Zatímco nekřesťanské prameny byly v zásadě vždy považovány za autentické (s výjimkou ''testimonium flavianum''), někteří historikové evangelia a ostatní novozákonní spisy za důvěryhodné a objektivní prameny nepovažují, protože byly sepsány Ježíšovými stoupenci, a jsou [[skepticismus|skeptičtí]] zvláště ohledně některých událostí, o nichž se evangelia zmiňují, a to především Ježíšových [[zázrak]]ů a jeho [[vzkříšení]]. Jako další argument proti hodnověrnosti těchto dokumentů jsou určité podobnosti mezi evangelním líčením a pohanskými [[mýtus|mýty]], jako např. mýtem [[Mithra|Mithrovým]], [[Apollón]]ovým, [[Attis|Attidovým]], [[Usir|Osiridovým]] či [[Dionýsos|Dionýsovým]]. To vede některé vědce k dohadům, zda křesťané tyto mýty nepřevzali.
 
V polovině 19. století [[Německo|německý]] historik [[Ferdinand Christian Baur]] předpokládal, že většina knih Nového zákona byla napsána až koncem 2. století[[2. století|,]], <nowiki/>takže mezi událostmi Ježíšova života a jejich písemným zaznamenáním uplynula tak dlouhá doba, že novozákonní spisy nemohou zachycovat historickou Ježíšovu podobu, ale nanejvýš [[Mýtus|báje]] a legendy. Odpověď na tuto kritiku křesťanských spisů přinesly [[archeologie|archeologické]] nálezy 20. století, které potvrdily věrohodnost novozákonních spisů. Objev [[papyrus|papyrových]] [[rukopis]]ů [[Papyrus 52|Rylands P 52]] (datován mezi roky 125 a 135), [[P 46|Chester Beatty P 46]] (asi 200) a [[P 66|Bodmer P 66]] a [[P 75]] (asi 200) posunul dataci a Baurovu domněnku, že spisy obsahují jen [[mýtus|mýty]], vyvrátil. Současné bádání datuje konečnou verzi evangelií (tedy nikoli předchozích pracovních vrstev, které jsou ještě starší) do 2. poloviny 1. století. Za tak krátkou dobu mezi Ježíšovým životem a sepsání spisů o něm nemohlo dojít k tak zásadnímu zkreslení, aby se tyto dokumenty staly historicky nedůvěryhodnými. [[Rukopisná tradice]] tuto domněnku podporuje. V případě [[Nový zákon|Nového zákona]] se zachovalo unikátní množství [[starověk]]ých rukopisů – celkové číslo se pohybuje těsně pod šesti tisíci – které jsou navíc časově natolik blízko [[originál]]uoriginálu, že se s ním nemůže srovnávat žádné dílo starověku. Zatímco u starověkých autorů se jedná o jednotlivé exempláře, maximálně desítky rukopisů, které se zachovaly s odstupem několika set let od jejich vytvoření, v případě Nového zákona je k dispozici téměř šest tisíc rukopisů, z nichž některé jsou vzdáleny jen desítky let od původního textu.<ref>TICHÝ, L. ''Úvod do Nového zákona.'' Svitavy: Trinitas 2003, 37-38; [http://www.carm.org/evidence/textualevidence.htm] {{Wayback|url=http://www.carm.org/evidence/textualevidence.htm |date=20081201142152 }}.</ref> [[Textová kritika]] krom toho umožnila stanovit s velkou jistotou původní text Nového zákona, který se neliší od originálu, a Nový zákon lze považovat za spolehlivý pramen.
 
Novozákonní prameny krom toho pocházejí od svědků, kteří Krista zažili, znali jeho učení a odvolávají se na vlastní očité svědectví<ref>{{Citace bible|2Pt|1|16}}; {{Citace bible|1Jan|1|3}}; {{Citace bible|Jan|19|35}},</ref> případně svědectví druhých.<ref>{{Citace bible|Lk|1|1||3}}.</ref> [[Autor]]ství těchto spisů nelze chápat v dnešním smyslu, ve starověku byl autor zároveň editorem již existujícího materiálu. Novozákonní spisy začaly kolovat v době, kdy si lidé události v těchto dokumentech zaznamenané stále pamatovali a mohli je potvrdit, či popřít.<ref>Srov. {{Citace bible|Sk|2|22}}; {{Citace bible|Sk|26|24||28}}.</ref> Věrohodnost novozákonních zpráv dokládají také některé archeologické nálezy, které kritikové evangelií odmítali jako nehistorické.
 
[[Zenon Kosidowski]] ve své knize "''Na počátku bylo slovoslovo“''" zpochybňuje i autenticitu římských zdrojů. Tacitovo prohlášení o "christianech"„christianech“"křesťanech"„křesťanech“ uvádí jako anarchronismusanachronismus, uváděje, že slovo křesťan vzniklo v Antiochii, dlouho po smrti Ježíše Krista a nemá s jeho jménem nic společného, nýbrž jde o překlad židovského slova Mesiáš.
Poukazuje též na shodnost Tacitových a Pliniových svědectví o "křesťanech"„křesťanech“ a na to, že i když oba zmínění autoři popisují křesťany a křesťanství, navíc jen povrchně, o Kristovi jako historické osobnosti se zmiňují velice lakonicky.
Dodává i fakt, že římská svědectví byla nalezena dlouho po jejich napsání (Tacitus nalezen v 15. století) a že křesťanští historici mohli při přepisování těchto svědectví některé informace upravit pro soudobé potřeby.<ref>KOSIDOWSKI, Z. Na počátku bylo slovo, 1992, Nakladatelství Práce, Praha. {{ISBN |80-208-0118-9}}</ref>
Zenon Kosidowski rovněž upozorňuje na naprostou absenci relevantních historických údajů. Není přesně známo datum narození, když Matouš ve svém evangeliu určuje jako dobu narození pozdní vládu Heroda Velikého (6.–5. př. n. l.), zatímco Lukáš dobu, kdy bylo v Judeji vyhlášeno sčítání lidu místosprávcem Quriniem (6.–7. n. l.). V případě narození je tedy rozpětí až 12 let. Nutno vzít v potaz, že rok 1 n. l. již neuznává ani církev a hovoří o odchylce 4 let.{{Zdroj?}}
Rovněž není známo vzezření historického Ježíše, když raní křesťané v polemice "Proti„Proti Celsovi"Celsovi“ užívají argumentu, že Ježíš Kristus byl "ošklivý"„ošklivý“ a tělesně slabý, ale jeho duše byla božská, zatímco pozdější křesťané ([[Jan Zlatoústý]]) přejímají pohanská dogmata o "harmonii„harmonii duše a těla"těla“ a popisují Ježíše Krista jako "krásného„krásného člověka"člověka“. Pohanskokřesťanský pohled Jana Zlatoústého se později ustálil a církevní synody prohlásili raná křesťanská svědectví o Ježíšově "ošklivosti"„ošklivosti“ za apokryfní.
 
Při analýze křesťanských dokumentů je zapotřebí mít na paměti jejich [[literární žánr]], který umožňuje pochopit poselství textu. Evangelia nejsou [[biografie|biografií]], ani morálně-výchovnými příběhy, ani [[kronika|kronikou]], nýbrž specifickým druhem, který v antické literatuře nemá obdoby. Ačkoli je život a učení Ježíše Nazaretského předmětem těchto evangelií, jejich prvořadý zájem není historický, biografický, [[filosofie|filosofický]], [[etika|etický]] či [[askeze|asketický]].<ref>Srov. {{Citace bible|Jan|20|31}}.</ref> Evangelia mají především [[kérygma]]tický charakter a představují Ježíše především jako příklad k následování a někoho, kdo nabízí člověku [[spása|spásu]]. Evangelia tedy nejsou literaturou faktu, ale zároveň nepostrádají historické váhy.
 
Při analýze křesťanských dokumentů je zapotřebí mít na paměti jejich [[literární žánr]], který umožňuje pochopit poselství textu. Evangelia nejsou [[biografie|biografií]], ani morálně-výchovnými příběhy, ani [[kronika|kronikou]], nýbrž specifickým druhem, který v antické literatuře nemá obdoby. Ačkoli je život a učení Ježíše Nazaretského předmětem těchto evangelií, jejich prvořadý zájem není historický, biografický, [[filosofie|filosofický]], [[etika|etický]] či [[askeze|asketický]].<ref>Srov. {{Citace bible|Jan|20|31}}.</ref> Evangelia mají především [[kérygma]]tický charakter a představují Ježíše především jako příklad k následování a někoho, kdo nabízí člověku [[spása|spásu]]. Evangelia tedy nejsou literaturou faktu, ale zároveň nepostrádají historické váhy.
== Historicita Ježíšova života ==
Navzdory starověkým svědectvím, jak křesťanským, tak nekřesťanským, někteří historikové samotnou existenci Ježíšovy osobnosti zpochybňují.<ref>Srov. např. [http://www.thejesusmyth.com/ The Jesus Myth] {{Wayback|url=http://www.thejesusmyth.com/ |date=20081201053356 }}, [http://www.atheists.org/christianity/myth.html American Atheists] {{Wayback|url=http://www.atheists.org/christianity/myth.html |date=20081017180439 }}, and [http://www.bede.org.uk/jesusmyth.htm Refuting the myth that Jesus never existed]; WELLS, G. A. ''The Jesus Myth'', 1998; [http://www.egodeath.com/christmyth.htm The Mythic-Only Jesus Theory (The Christ-Myth Theory)]</ref> [[Benjamin Urrutia]] na základě Flaviova vyprávění tvrdí, že historickým Ježíšem byl ve skutečnosti [[rabín]] [[Ješua bar Aba]] ([[Barabáš (biblická postava)|Barabáš]]), který vedl úspěšný nenásilný odpor proti [[Pilát Pontský|Pilátovu]] plánu umístit na [[Chrámová hora|Chrámové hoře]] v Jeruzalémě římské orly, symbol [[Jupiter (mytologie)|Jovova]] kultu.{{Doplňte zdroj}} Angličan [[John Allegro]] pak dokonce tvrdí, že Ježíš bylo jméno pro [[halucinogen]]ní houbu.<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://johnallegro.org/main/ |datum přístupu=2008-12-01 |url archivu=https://web.archive.org/web/20081020090303/http://www.johnallegro.org/main/ |datum archivace=2008-10-20 |nedostupné=ano }}</ref> V pramenech ovlivněných komunistickou ideologií (např. ''[[Malá československá encyklopedie]]'') bývá Ježíš Kristus popisován jako mýtickámytická osoba a jeho historická existence se zpochybňuje. Jakkoliv se s názorem, že Ježíš nikdy nežil, lze i nadále setkat, jedná se o zcela okrajové stanovisko, které odmítá drtivá většina historiků a kritika pramenů.<ref>BRUCE, F. F. ''New Testament Documents: Are They Reliable?'' InterVarsity Press, 1982. {{ISBN |0-87784-691-X}}; HERZOG, W. R. ''Prophet and Teacher.'' WJK, 2005. {{ISBN |0-664-22528-4}}; KOMOSZEWSKI, J. E.; SAWYER, M. J.; WALLACE, D. B. ''Reinventing Jesus.'' Kregel Publications, 2006, s. 195nn. {{ISBN |978-0-8254-2982-8}}.</ref> Mezi významné kritiky historické existence postavy Ježíše v současnosti patří například americký historik [[Richard Carrier]], který pomocí [[bayesovská statistika|bayesovské statistiky]] zhodnotil hodnověrnost historických pramenů zmiňujících Ježíšovu existenci a dospěl k závěru, že neexistuje důkaz Ježíšovy existence, který by byl nezávislý na Novém zákoně a každý příběh evangelií má zřetelný alegorický nebo propagandistický záměr. Tudíž je historická existence Ježíše pochybná.<ref name="Carrier-1">{{Citace elektronické monografie
| příjmení1 = Carrier
| jméno1 = Richard
| titul = So...if Jesus Didn't Exist, Where Did He Come from Then?
| url = https://www.richardcarrier.info/Historicity_of_Jesus.pdf
| vydavatel = richardcarrier.info
| datum_přístupu = 2018-09-07
| jazyk = anglicky
}}</ref><ref name="Carrier-2">{{Citace elektronické monografie
| příjmení1 = Carrier
| jméno1 = Richard
| titul = Two Lessons Bart Ehrman Needs to Learn about Probability Theory
| url = https://www.richardcarrier.info/archives/11545
| vydavatel = richardcarrier.info
| datum_přístupu = 2018-09-07
| jazyk = anglicky
}}</ref>
 
Zastánci Ježíšovy historicity argumentují skutečností, že Ježíš patří k historicky nejlépe doloženým postavám [[Starověk|antiky]], a to i ve srovnání např. s [[Alexandr Veliký|Alexandrem Velikým]] či jinými vladaři, o jejichž existenci nikdo nepochybuje (viz výše). O málokteré osobnosti bylo již krátce po jeho smrti napsáno tolik spisů jako o Ježíši.<ref>[http://www.tektonics.org/jesusexist/jesusexisthub.html{{Citace elektronického periodika |titul=J. P. Holding: Jesus: Shattering the Christ-Myth – cituje zde několik odborníků, kteří toto srovnání uvádějí.] |url=http://www.tektonics.org/jesusexist/jesusexisthub.html |datum přístupu=2008-12-01 |url archivu=https://web.archive.org/web/20081219104241/http://www.tektonics.org/jesusexist/jesusexisthub.html |datum archivace=2008-12-19 |nedostupné=ano }}</ref> Kromě samotných, výše citovaných, antických svědectví dokazují zastánci historicity Ježíšova života též ''[[ex silentio]]''. Podle této [[argument]]ace o Ježíšově životě jako takovém nepochyboval nikdo z raných odpůrců nového náboženství, mezi něž patří např. [[Frontón z Kyrty]], [[Kelsos]], [[Flavius Iosephus]] a [[Filostratos]], kteří potírají křesťanství především na základě filosofické argumentace a nikoli zpochybnění historicity Ježíšova života. Argumentem může být též skutečnost, že křesťanství obsahuje několik tvrzení, která byla natolik pohoršlivá jak pro [[pohanství|pohanské]], tak i pro [[Židé|židovské]] obyvatelstvo římské říše, že je nepředstavitelné, aby toto náboženství vzniklo bez vlivu určité historické postavy.
 
== Hledání historického Ježíše ==
Bádání o historickém Ježíši vzniklo kolem roku 1740, kdy se začala od základů proměňovat teorie vědění a obzvláště pochopení bible v křesťanské Evropě. Do té doby byla bible ve shodě s církevní naukou pokládána za Písmo svaté, které Bůh nejenže autorizoval, ale doslovně inspiroval.
 
Vynálezem knihtisku[[knihtisk]]u v 15. století se přístup k biblickým textům změnil. [[Renesance]] si kladla otázku po původním, spolehlivém textu, což předpokládalo textovou kritiku. [[Reformace|Reformátoři]] vyznávali zásadu, že bible vykládá sama sebe ([[sola scriptura]]), odmítali závazný církevní výklad a uznávali jen doslovný smysl ([[sensus literalis]]). Zároveň [[Martin Luther]] chápal Krista jako střed bible, východisko a normu biblické kritiky ([[solus Christus]]). Tento důraz na sjednocení tištěných verzí a obecnou srozumitelnost bible připravil cestu pozdější radikálnější osvícenské kritice.<ref>{{Citace monografie|příjmení=Nehring|jméno=Andreas|příjmení2=Valentin|jméno2=Joachim|titul=Religious turns, turning religions: veränderte kulturelle Diskurse, neue religiöse Wissensformen|url=https://books.google.de/books?id=QF0JZIk5h8gC&pg=PA160&hl=cs#v=onepage&q&f=false|vydavatel=W. Kohlhammer Verlag|počet stran=324|isbn=9783170199637|poznámka=Google-Books-ID: QF0JZIk5h8gC|jazyk=de}}</ref>
 
S pokrokem v přírodních vědách zesílil zájem o zjistitelná a ověřitelná fakta také ve vědách humanitních. Bylo nutno vysvětlit rozpory mezi jednotlivými texty v evangeliích, protože lidé bibli samostatně četli a kladli si nad ní otázky. [[Deismus|Deisté]] se pokoušeli nalézt historického Ježíše pod novozákonní a dogmatickou "přemalbou"„přemalbou“. Bádání o historickém Ježíši tak bylo těsně spojeno s emancipací buržoazních vrstev od středověké církevní hegemonie.<ref>{{Citace monografie|příjmení=Stecker|jméno=Christian|příjmení2=|jméno2=|titul=Hic non est|vydání=|vydavatel=|místo=Stuttgart|rok=2007|počet stran=|strany=165|isbn=}}</ref>
[[Soubor:Albert Schweitzer 1952.jpg|náhled|[[Albert Schweitzer]], z  jehož knihy ''Dějiny bádání o historickém Ježíši'' termín pochází.]]
 
=== První hledání ===
S  koncem [[osvícenství]] se evropští biblisté začali odvracet od textové analýzy a pokusů o harmonizaci evangelií. Místo toho vytvářeli Ježíšovy životopisy, které typicky nesly název ''Život Ježíšův''.<ref name="#1">{{Citace monografie|příjmení=Powell|jméno=Mark Allan|příjmení2=|jméno2=|titul=Jesus as a figure in history : how modern historians view the man from Galilee|rok=1998|url=https://www.worldcatarchive.org/oclcdetails/jesusasfigureinh0000powe| oclc = 39180965|vydání=|vydavatel=Westminster John Knox Press|místo=|rok=|počet stran=|strany=|isbn=0664257038}}</ref> Tyto pokusy o sestavení Ježíšova životopisu vešly ve známost jako první „hledání historického Ježíše“. Název je odvozen z  knihy [[Albert Schweitzer|Alberta Schweitzera]] ''Dějiny bádání o historickém Ježíši''.<ref>{{Citace monografie|příjmení=Schweitzer|jméno=Albert|titul=Geschichte der Leben-Jesu-Forschung|url=https://www.amazon.de/Geschichte-Leben-Jesu-Forschung-Albert-Schweitzer/dp/3825213021|vydání=9|vydavatel=UTB, Stuttgart|počet stran=650|isbn=9783825213022|jazyk=Deutsch}}</ref><ref name="#2">{{Citace monografie|příjmení=Casey|jméno=Maurice|příjmení2=|jméno2=|titul=Jesus of Nazareth : an independent historian's account of his life and teaching|rok=2010|url=https://www.worldcatarchive.org/oclcdetails/jesusofnazarethi0000case| oclc = 694087875|vydání=|vydavatel=T & T Clark|místo=|rok=|počet stran=|strany=|isbn=0567645177}}</ref>
 
Koncem 19. století existovala již řada ''Životů Ježíšových''. Některé z  nich chtěly jen vyvolat senzaci – nevznikly proto, že by se objevila nějaká nová fakta, ale proto, že někteří lidé četli a vykládali evangelia novým způsobem.<ref>{{Citace monografie|příjmení=Witherington|jméno=Ben, III|příjmení2=|jméno2=|titul=The Jesus quest : the third search for the Jew of Nazareth|rok=1995|url=https://www.worldcatarchive.org/oclcdetails/jesusquestthirds00with| oclc = 33244038|vydání=|vydavatel=InterVarsity Press|místo=|rok=|počet stran=|strany=|isbn=0830815449}}</ref> V  těchto příbězích ''Životů Ježíšových'' byl často silný romantický a psychologizující prvek, případně obsahovaly příběhy nezmíněné v  žádném z  evangelií či jiných historických dokumentech. Např. [[Ernest Renan]] využil epizodu, kde Ježíš triumfálně vjíždí do Jeruzaléma na oslu, k  vystavění příběhu o tesaři Ježíšovi, který byl něžným prorokem a majitelem osla, na němž přejížděl mezi galilejskými městy.<ref name="#3">{{Citace monografie|příjmení=Porter|jméno=Stanley E|příjmení2=|jméno2=|titul=The criteria for authenticity in historical-Jesus research : previous discussion and new proposals|rok=2004-12-19|url=https://www.worldcatarchive.org/oclcdetails/criteriaforauthe0000stan| oclc = 61160684|vydání=|vydavatel=T & T Clark International|místo=|rok=|počet stran=|strany=|isbn=0567043606}}</ref>
 
[[Mark Powell]] uvádí, že ''Životy Ježíšovy'' byly zpravidla inspirovány třemi momenty: 1. velkým zastřešujícím konceptem (např. Ježíš jako reformátor), který určoval téma knihy a v  jehož intencích byla evangelia vykládána; 2. vyloučením těch částí evangelijních zpráv, které tomuto konceptu neodpovídaly; 3. přidáním nového materiálu, který se neobjevoval v  žádném z  evangelií, aby se vyplnila bílá místa v  příběhu.<ref>{{Citace monografie|příjmeníname=Powell|jméno=Mark Allan|příjmení2=|jméno2=|titul=Jesus as a figure in history : how modern historians view the man from Galilee|url=https:"#1"//www.worldcat.org/oclc/39180965|vydání=|vydavatel=Westminster John Knox Press|místo=|rok=|počet stran=|strany=|isbn=0664257038}}</ref> [[Andreas J. Köstenberger]] uvádí, že v  mnoha případech tyto příběhy vykreslují Ježíše způsobem, který „připomíná hledače samotného“ spíše než židovskou postavu prvního století.<ref>{{Citace monografie|příjmení=Köstenberger|jméno=Andreas|příjmení2=|jméno2=|titul=The cradle, the cross, and the crown : an introduction to the New Testament|rok=2009|url=https://www.worldcatarchive.org/oclcdetails/cradlecrosscrown0000kost| oclc = 369138111|vydání=|vydavatel=B & H Academic|místo=|rok=|počet stran=|strany=|isbn=9780805443653}}</ref>
 
Některé z  těchto ''Životů Ježíšových'' křesťanství vychvalovaly, jiné na ně útočily. [[Hermann Reimarus]] (1694–1768) v  jedné z  prvních významných publikací na toto téma vylíčil Ježíše jako nepříliš úspěšného politického revolucionáře, který své poslání spatřoval v  nastolení Boha jako krále Izraele.<ref>{{Citace monografie|příjmeníname=Powell|jméno=Mark Allan|příjmení2=|jméno2=|titul=Jesus as a figure in history : how modern historians view the man from Galilee|url=https:"#1"//www.worldcat.org/oclc/39180965|vydání=|vydavatel=Westminster John Knox Press|místo=|rok=|počet stran=|strany=|isbn=0664257038}}</ref> Reimarus ve svém traktátu odmítl zázraky a obvinil biblické autory z  podvodu, avšak nikdy svou práci nepublikoval a teprve po jeho smrti ji vydal [[Gotthold Lessing]] (1729–1781). [[Baron d'Holbach]] (1723–1789), jehož záměrem nebylo hledat historického Ježíše, ale kritizovat náboženství, napsal spis ''Ecce Homo – Dějiny Ježíše Nazaretského'' a vydal jej anonymně v Amsterdamu [[Amsterdam]]u v  roce 1769.<ref>{{Citace monografie|příjmení=Allison|jméno=Dale C., Jr|příjmení2=|jméno2=|titul=Resurrecting Jesus : the earliest Christian tradition and its interpreters|rok=2005|url=https://www.worldcatarchive.org/oclcdetails/resurrectingjesu0000alli| oclc = 741691200|vydání=|vydavatel=T & T Clark|místo=|rok=|počet stran=|strany=|isbn=0567029107}}</ref> Do angličtiny přeložil knihu [[George Houston]] a vydal ji hned dvakrát: v r. roce 1799 a pak 1813. Když se k  ní přihlásil jako její autor, byl odsouzen za rouhání na dva roky do vězení.<ref>{{Citace monografie|příjmení=Lawton|jméno=David|příjmení2=|jméno2=|titul=Blasphemy|rok=1993|url=https://www.worldcatarchive.org/oclcdetails/blasphemy0000lawt_w1s1| oclc = 27894712|vydání=|vydavatel=University of Pennsylvania Press|místo=|rok=|počet stran=|strany=|isbn=0812215036}}</ref>
[[Soubor:Ernest-Renan.gif|náhled|[[Ernest Renan]], autor jednoho z  nejčtenějších ''Životů Ježíšových'' v  19. století]]
[[David Strauss]] (1808–1874) se již ve svých 27 letech stal průkopníkem „hledání historického Ježíše“, když všechny nadpřirozené události odmítl jako mytologii. Jeho ''Život Ježíšův''<ref>{{Citace monografie|příjmení=Strauss|jméno=David Friedrich|příjmení2=|jméno2=|titul=Das Leben Jesu, kritisch bearbeitet|vydání=|vydavatel=C.F. Osiander|místo=|rok=1835|počet stran=|strany=|isbn=}}</ref> z r. roku 1835 byl jedním z  prvních a nejvlivnějších systematických rozborů Ježíšova životního příběhu, který měl být založen na nestranném historickém bádání. Strauss chápal zázračná vyprávění z  Ježíšova života v  evangeliích jako mýtus a výtvor představivosti prvních křesťanů, kteří si vyprávěli příběhy a popisovali přirozené události jako zázračné. Z  autorů píšících po Straussovi především [[Ernest Renan]] ve své úspěšné knize ''Vie de Jesus'' z r.roku 1863 spojil akademický přístup se sentimentální a beletristickou psychologizující interpretací. Příkladem je Renanovo tvrzení, že Ježíš kázal „sladké evangelium lásky“, dokud byl v  Galileji, stal se však revolucionářem po svém příchodu do Jeruzaléma a  střetu s  tamním establishmentem.<ref>{{Citace monografie|příjmení=Ernest Renan|titul=Vie de Jésus|url=http://archive.org/details/viedejsus05renagoog|vydavatel=Nelson Éditeurs|počet stran=298|jazyk=French}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika|jméno=Ernest|titul=Vie de Jésus, par Ernest Renan : livre en ligne LEXILOGOS >>|periodikum=www.lexilogos.com|vydavatel=|url=http://www.lexilogos.com/document/renan/vie_jesus.htm|datum vydání=|datum přístupu=2017-01-24}}</ref><ref>{{Citace monografie|příjmeníname=Powell|jméno=Mark Allan|příjmení2=|jméno2=|titul=Jesus as a figure in history : how modern historians view the man from Galilee|url=https:"#1"//www.worldcat.org/oclc/39180965|vydání=|vydavatel=Westminster John Knox Press|místo=|rok=|počet stran=|strany=|isbn=0664257038}}</ref>
 
[[Johannes Weiss]] (1863–1914) a [[William Wrede]] (1859–1906) upozornili akademický svět na eschatologický aspekt Ježíšova působení.<ref>{{Citace elektronického periodika|titul=William Wrede full books online|periodikum=ntweblog.blogspot.cz|url=http://ntweblog.blogspot.cz/2011/02/william-wrede-full-books-online.html|datum přístupu=2017-01-24}}</ref><ref>{{Citace monografie|příjmení=Weiss|jméno=Johannes|titul=Jesus' Proclamation of the Kingdom of God|url=https://www.amazon.com/Jesus-Proclamation-Kingdom-God-Lives/dp/080060153X|editoři=Leander E. Keck|vydavatel=Augsburg Fortress Publishing|počet stran=160|isbn=9780800601539|jazyk=English}}</ref><ref>{{Citace monografie|příjmení=Zahl|jméno=Paul F.M.|příjmení2=|jméno2=|titul=The first Christian : universal truth in the teachings of Jesus|urloclc=https://www.worldcat.org/oclc/52587655|vydání=|vydavatel=W.B. Eerdmans Pub|místo=|rok=|počet stran=|strany=|isbn=0802821103|url-access=registration|url=https://archive.org/details/firstchristianun00paul}}</ref> Oba byli rozhodnými anti-liberály a jejich výklad zdůrazňoval neobvyklou povahu Ježíšova působení a učení. Wrede psal o tématu „mesiášského tajemství“ v  Markově evangeliu a zastával názor, že první křesťané používali tuto metodu, aby vysvětlili, proč se Ježíš sám neprohlásil za Mesiáše.<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=Dixon|jméno=Eric Benjamin|titul=Practice In Questioning|url=https://ebdixon.wordpress.com/2013/05/03/176/|datum vydání=2013-05-03|datum přístupu=2017-01-24}}</ref>
 
[[Albert Kalthoff]] (1850–1906) ve své knize ''Jak vzniklo křesťanství. Nové příspěvky k  problému Krista'' (1904), v  kapitole „Existoval historický Ježíš?“ píše: „Syn Boží, Pán veškerenstva, narozený z  Panny a vzkříšený z  mrtvých, a tesařův syn s  revolučními sklony jsou dvě naprosto rozdílné bytosti. Byl-li jeden z  nich historickým Ježíšem, druhý jím zcela jistě nebyl. Skutečná otázka Ježíšovy historicity nezní pouze, zda mezi mnoha judskými pretendenty mesiášství se vyskytlo jméno Ježíš, ale zda historickou postavu tohoto Ježíše můžeme rozpoznat v  evangeliích a zda jej máme považovat za zakladatele křesťanství.“<ref>{{Citace monografie|příjmení=Kalthoff|jméno=Albert|příjmení2=|jméno2=|titul=Was There An Historical Jesus?|vydání=|vydavatel=Watts|místo=|rok=1907|počet stran=|strany=28|isbn=}}</ref>
 
[[Albert Schweitzer]] (1875–1965), historik teologie, ve své  knize ''Dějiny bádání o historickém Ježíši – od Reimara k  Wredemu'' (1906, první vydání) odsoudil subjektivismus různých spisovatelů, kteří Ježíše nahlíželi prizmatem svých vlastních preferencí. Tři kapitoly v  knize (7, 8 a 9) jsou věnovány Davidu Straussovi, jedna (11) Bruno Bauerovi. [[Bruno Bauer]] (1809–1882) byl prvním akademickým teologem popírajícím Ježíšovu historicitu. Německá akademická obec však jeho práci neuznávala a před zapomenutím ji zachránil teprve Albert Kalthoff. Schweitzer vysoce cenil Bauerova raná díla, neztotožňoval se však s  jeho tvrzením o Ježíšově nehistoričnosti.<ref>{{Citace monografie|příjmení=Schweitzer|jméno=Albert|příjmení2=|jméno2=|titul=The Quest of the Historical Jesus: A Critical Study of Its Progress from Reimarus to Wrede|url=https://archive.org/details/TheQuestOfTheHistoricalJesus|vydání=|vydavatel=|místo=|rok=1910|počet stran=|strany=[https://archive.org/details/TheQuestOfTheHistoricalJesus/page/n159 159]|isbn=}}</ref>
 
Přímým útokem na „první hledání“ se stala kniha ''Mýtus o Kristu'', poprvé vydaná r.roku 1909. Její autor [[Arthur Drews]] razí teorii kristovského mýtu a popírá existenci historického Ježíše.<ref>{{Citace monografie|příjmení=Drews|jméno=Arthur|příjmení2=Burns|jméno2=Cecil Delisle|titul=The Christ myth|url=http://archive.org/details/christmyth00drew|vydavatel=London [etc] : T.F. Unwin|počet stran=316}}</ref> Kniha popularizující tezi Bruno Bauera vyvolala mezinárodní rozruch. Jak v r. roce 1912 poznamenává [[S. J. Case|S. J. Case,]], <nowiki/>pochybnosti o Ježíšově existenci se v  posledním desetiletí objevily na mnoha místech, ale nikde s  takovou razancí jako v  Německu, kde se hnutí skeptiků stalo regulérní propagandou. „Náčelníkem tohoto křídla je Arthur Drews, profesor filosofie v [[Karlsruhe]]. Od vydání jeho knihy ''Mýtus o Kristu'' v  roce 1909 se veřejnost s  tématem neustále setkává prostřednictvím diskusí na různých místech, zvláště v  některých významných univerzitních střediscích, jako jsou Jena, Marburk, Giessen, Lipsko či Berlín.“<ref>{{Citace monografie|příjmení=Weaver|jméno=Walter P.|příjmení2=|jméno2=|titul=The historical Jesus in the twentieth century|rok=1999|url=https://www.worldcatarchive.org/oclcdetails/historicaljesusi0000unse| oclc = 41361460|vydání=|vydavatel=Trinity Press International|místo=|rok=|počet stran=|strany=|isbn=9781563382802}}</ref>
 
V  odpověď na Drewsovu tezi zařadil [[Albert Schweitzer|Schweitzer]] do  druhého vydání svých ''Dějin bádání o historickém Ježíši'' z r. roku 1913 (''Geschichte der Leben-Jesu-Forschung'', 2. Auflage, 1913) dvě nové kapitoly:
* Kapitola 22 (s.  451–499), „Nejnovější popření Ježíšovy historicity“ (''Die Neueste Bestreitung der Geschichtlichkeit Jesu'') analyzuje Drewsovu tezi a dalších osm pisatelů, kteří se s  ní ztotožňují.
* Kapitola 23 (s.  500–560), „Diskuse o Ježíšově historicitě“ (''Die Diskussion über die Geschichtlichkeit Jesu'') uvádí přehled 40 publikací autorů, kteří se s  Drewsem kriticky vyrovnávají. Schweitzer pokračuje ve své systematické expozici problémů a potíží v  teoriích popírajících Ježíšovu existenci, autentičnost Pavlových listů a nakonec i Pavlovu historičnost.
Schweitzer upozornil na skutečnost, že všechny Ježíšovy životopisy 19. století zanedbávaly nebo zcela opomíjely Ježíšovu apokalyptickou zvěst, a vytvořil svou vlastní verzi Ježíšova profilu v  židovském apokalyptickém kontextu.<ref>{{Citace monografie|příjmení=Ehrman|jméno=Bart|příjmení2=|jméno2=|titul=Did Jesus exist? : the historical argument for Jesus of Nazareth|rok=2012|url=https://www.worldcatarchive.org/oclcdetails/didjesusexisthis0000ehrm| oclc = 808490374|vydání=|vydavatel=HarperOne|místo=|rok=|počet stran=|strany=|isbn=9780062089946}}</ref> Poté usoudil, že hledání historického Ježíše je ztrátou času, opustil biblické bádání a odešel do Afriky jako lékař a misionář.
 
=== Konec prvního hledání ===
Předchůdcem Schweitzerovy práce byla kniha [[Martin Kähler|Martina Kählera]] ''Takzvaný historický Ježíš a dějinný biblický Kristus'', vydaná v r. roce 1896.<ref>{{Citace monografie|příjmení=Kahler|jméno=Martin|titul=Der Sogenannte Historische Jesus Und Der Geschichtliche, Biblische Christus|url=https://www.amazon.com/Sogenannte-Historische-Geschichtliche-Biblische-Christus/dp/1167372417|vydavatel=Kessinger Publishing, LLC|počet stran=50|isbn=9781167372414|jazyk=German}}</ref> Kähler v  ní argumentuje, že nelze odloučit historického Ježíše od Krista víry a že hlavním úkolem biblické analýzy je především lépe pochopit Krista víry, který ovlivnil dějiny.<ref name="#4">{{Citace monografie|příjmení=Witherington|jméno=Ben, III|příjmení2=|jméno2=|titul=The Jesus quest : the third search for the Jew of Nazareth|url oclc =https://www.worldcat.org/oclc/ 33244038|vydání=|vydavatel=InterVarsity Press|místo=|rok=|počet stran=|strany=|isbn=0830815449}}</ref> Kählerovu práci si oblíbili konzervativci i liberálové a společně se Schweitzerovou knihou přispěla k  ukončení „prvního hledání“. <ref>{{Citace monografie|příjmeníname=Witherington|jméno=Ben, III|příjmení2=|jméno2=|titul=The Jesus quest : the third search for the Jew of Nazareth|url=https:"#4"//www.worldcat.org/oclc/33244038|vydání=|vydavatel=InterVarsity Press|místo=|rok=|počet stran=|strany=|isbn=0830815449}}</ref>
 
=== Období „nehledání“ ===
[[Soubor:Bultmann.JPG|náhled|[[Rudolf Bultmann]] věřil, že záleží na tom, že Ježíš žil a byl ukřižován, ne na tom, co se stalo během jeho života.]]
Schweitzerova kritika z r. roku 1906 vzala dřívějším pokusům o rekonstrukci historického Ježíše vítr z plachet a často je považována za začátek období „nehledání“, které trvalo až do přednášky [[Ernst Käsemann|Ernsta Käsemanna]] v r. roce 1953 – začátku „druhého hledání“.<ref>{{Citace monografie|příjmení=Boyd|jméno=Gregory A.|příjmení2=|jméno2=|titul=Cynic sage or Son of God?|rok=1995|url=https://www.worldcatarchive.org/oclcdetails/cynicsageorsonof0000boyd| oclc = 32347894|vydání=|vydavatel=Victor Books|místo=|rok=|počet stran=|strany=|isbn=1564764486}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika|titul=Ernst Käsemann’s Quest for the Historical Jesus Revisited {{!}} Jesus {{!}} Christianity|periodikum=Scribd|url=https://www.scribd.com/document/259598852/Ernst-Kasemann-s-Quest-for-the-Historical-Jesus-Revisited|jazyk=en|datum přístupu=2017-01-24}}</ref>
 
Klíčovou postavou tohoto mezidobí byl [[Rudolf Bultmann]], který zůstal skeptickým v  otázce relevance a potřebnosti bádání o historickém Ježíši a zastával názor, že jediné, co o Ježíšovi potřebujeme vědět, je „že“ (německy ''dass'') jeho existence – že Ježíš žil, kázal a byl ukřižován, kdežto další konkrétní události z  jeho života jsou nepodstatné.<ref>{{Citace monografie|příjmení=Borg|jméno=Marcus|příjmení2=|jméno2=|titul=Jesus in contemporary scholarship|url=https://www.worldcat.org/oclc/=30508375|vydání=|vydavatel=Trinity Press International|místo=|rok=|počet stran=|strany=|isbn=1563380943|url-access=registration|url=https://archive.org/details/jesusincontempor00borg}}</ref> Bultmann také podporoval studium ústní tradice, která uchovala materiál evangelií.<ref>{{Citace monografie|titul=Jesus and the oral Gospel tradition|rok=2004|url=https://www.worldcatarchive.org/oclcdetails/jesusoralgospelt0000unse| oclc = 746849941|vydavatel=T & T Clark International|isbn=0567040909}}</ref>
 
Bultmann věřil, že o Ježíšovi lze poznat jen několik nahodilých detailů a že zkoumat je nemá smysl, protože vše, na čem záleží, je následovat „Ježíšovo povolání“, které lze zakusit jen existenciálním setkáním s  Božím slovem. Bultmann argumentuje, že nejranější křesťanská literatura se málo zajímala o konkrétní zeměpisné údaje a že studium Ježíše metodou historické analýzy je nejen nemožné, ale i zbytečné. Nakonec však Bultmann nezavřel zcela dveře historickému bádání a v r. roce 1948 doporučil v  něm pokračovat.<ref name="#5">{{Citace monografie|titul=Handbook for the study of the historical Jesus|url=https://www.worldcat.org/ oclc/ = 796384794|vydavatel=Brill|isbn=9004163727}}</ref>
 
=== Druhé hledání ===
Zatímco přesný začátek prvního a třetího hledání nelze stanovit, v  případě druhého hledání tento údaj známe. Je jím přednáška [[Ernst Käsemann|Ernsta Käsemanna]] nazvaná „Problém historického Ježíše“, kterou přednesl 20. října 1953 na výročním shromáždění absolventů marburské univerzity, kteří stejně jako Käsemann studovali u Rudolfa Bultmanna.<ref name="#6">{{Citace monografie|příjmení=Zahl|jméno=Paul F.M|příjmení2=|jméno2=|titul=The first Christian : universal truth in the teachings of Jesus|url=https://www.worldcat.org/oclc/=52587655|vydání=|vydavatel=W.B. Eerdmans Pub|místo=|rok=|počet stran=|strany=|isbn=0802821103|url-access=registration|url=https://archive.org/details/firstchristianun00paul}}</ref>
 
Svou přednáškou se Käsemann rozešel se stanovisky svého učitele Bultmanna, který zdůrazňoval teologický přístup a ještě v r. roce 1926 argumentoval, že bádání o historickém Ježíši je mrháním časem (byť později toto stanovisko zmírnil).<ref>{{Citace monografie|příjmeníname=Zahl|jméno=Paul F.M|příjmení2=|jméno2=|titul=The first Christian : universal truth in the teachings of Jesus|url=https:"#6"//www.worldcat.org/oclc/52587655|vydání=|vydavatel=W.B. Eerdmans Pub|místo=|rok=|počet stran=|strany=|isbn=0802821103}}</ref> Käsemann zastával názor, že ačkoli je možno interpretovat evangelia teologicky, obsahují současně historické vzpomínky, které mohou být zdrojem informací o Ježíšovi. Tento názor stál na počátku „nového hledání“, dnes známého jako druhé hledání historického Ježíše.<ref>{{Citace monografie|příjmeníname=Witherington|jméno=Ben, III|příjmení2=|jméno2=|titul=The Jesus quest : the third search for the Jew of Nazareth|url=https:"#4"//www.worldcat.org/oclc/33244038|vydání=|vydavatel=InterVarsity Press|místo=|rok=|počet stran=|strany=|isbn=0830815449}}</ref>. Většina badatelů tohoto „druhého hledání“ byli buď Němci nebo studenti německých učitelů.<ref>{{Citace monografie|příjmení=Arnal|jméno=William E. (William Edward)|příjmení2=|jméno2=|titul=The symbolic Jesus : historical scholarship, Judaism and the construction of contemporary identity|url oclc =https://www.worldcat.org/oclc/ 56066315|vydání=|vydavatel=Equinox Pub|místo=|rok=|počet stran=|strany=|isbn=1845530071}}</ref>
 
Käsemannův názor, že o Ježíšovi se můžeme něco dozvědět, pokud systematicky pracujeme s  nástroji historické analýzy, se ukázal jako velmi vlivný a inspiroval řadu badatelů, aby vyvinuli nové přístupy ke studiu historického Ježíše.<ref>{{Citace monografie|příjmeníname=Powell|jméno=Mark Allan|příjmení2=|jméno2=|titul=Jesus as a figure in history : how modern historians view the man from Galilee|url=https:"#1"//www.worldcat.org/oclc/39180965|vydání=|vydavatel=Westminster John Knox Press|místo=|rok=|počet stran=|strany=|isbn=0664257038}}</ref> Jedním z  významných počinů vycházejících z  tohoto přístupu byla kniha [[Günther Bornkamm|Günthera Bornkamma]] ''Ježíš Nazaretský'' (1956), z  níž pochází jeho známý výrok: „Co mají evangelia říci o zvěsti, činech a příběhu Ježíšově, má stále prvek autentičnosti… tyto rysy ukazují přímo k  pozemské Ježíšově postavě.“<ref>{{Citace monografie|příjmení=Bornkamm|jméno=Günther|příjmení2=|jméno2=|titul=Jesus of Nazareth|rok=1995|url=https://www.worldcatarchive.org/oclcdetails/jesusofnazareth0000born_b3f0| oclc = 31969551|vydání=|vydavatel=Fortress Press|místo=|rok=|počet stran=|strany=|isbn=080062887X}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika|příjmení=Günther|jméno=Bornkamm,|titul=Ježíš Nazaretský.|periodikum=muj-antikvariat.cz|url=http://muj-antikvariat.cz/kniha/jezis-nazaretsky-bornkamm-gunther-1975|datum vydání=1975-01-01|datum přístupu=2017-01-24}}</ref> Kniha [[James M. Robinson|Jamese M. Robinsona]] ''Nové hledání historického Ježíše'' (1959) se dočkala mnoha reedicí, což naznačuje vysokou míru zájmu o tuto problematiku v  šedesátých letech.<ref>{{Citace monografie|příjmení=Robinson|jméno=James M. (James McConkey)|příjmení2=|jméno2=|titul=A new quest of the historical Jesus and other essays|rok=1983|url=https://archive.org/details/newquestofhistor0000robi_r5c9|vydání=|vydavatel=Fortress Press|místo=|rok=|počet stran=|strany=|isbn=0800616987}}</ref>
 
K  analýze biblických textů zavádí Käsemann „kritérium nepodobnosti“, které porovnává danou evangelijní pasáž (např. Ježíšův výrok) s  dobovým židovským kontextem a pokud se mu vymyká, považuje její autentičnost za pravděpodobnější.<ref name="#7">{{Citace monografie|titul=The quest for the plausible Jesus : the question of criteria|rok=2002|url=https://www.worldcatarchive.org/oclcdetails/questforplausibl0000thei| oclc = 49805829|vydavatel=Westminster John Knox Press|isbn=0664225373}}</ref> V  období druhého hledání bylo zavedeno také „kritérium trapnosti“, které pokládá za nepravděpodobné, aby si skupina vymyslela příběh, který ji uvádí do rozpaků.<ref>{{Citace monografie|příjmeníname=Porter|jméno=Stanley E|příjmení2=|jméno2=|titul=The criteria for authenticity in historical-Jesus research : previous discussion and new proposals|url=https:"#3"//www.worldcat.org/oclc/61160684|vydání=|vydavatel=T & T Clark International|místo=|rok=|počet stran=|strany=|isbn=0567043606}}</ref> Podle tohoto kritéria by si např. raná církev nikdy nevymyslela jádro příběhu o Ježíšovu křtu, protože Jan křtil na odpuštění hříchů, zatímco Ježíš byl pokládán za bezhříšného. Příběh Ježíšova křtu do tohoto modelu nezapadá; navíc jako by Jana nadřazoval Ježíšovi, což je dalším zdrojem rozpaků.<ref>{{Citace monografie|příjmeníname=Casey|jméno=Maurice|příjmení2=|jméno2=|titul=Jesus of Nazareth : an independent historian's account of his life and teaching|url=https:"#2"//www.worldcat.org/oclc/694087875|vydání=|vydavatel=T & T Clark|místo=|rok=|počet stran=|strany=|isbn=0567645177}}</ref> Samotný Ježíšův křest je tedy patrně historická událost, avšak zmínky o holubici a hlasu z  nebe budou spíše pozdějšími ornamentálními doplňky.<ref>{{Citace monografie|příjmeníname=Powell|jméno=Mark Allan|příjmení2=|jméno2=|titul=Jesus as a figure in history : how modern historians view the man from Galilee|url=https:"#1"//www.worldcat.org/oclc/39180965|vydání=|vydavatel=Westminster John Knox Press|místo=|rok=|počet stran=|strany=|isbn=0664257038}}</ref>
 
Počátkem 70. let původní zájem o „druhé hledání“ prakticky vyprchal.<ref>{{Citace monografie|příjmení=Van Voorst|jméno=Robert E|příjmení2=|jméno2=|titul=Jesus outside the New Testament : an introduction to the ancient evidence|rok=2000|url=https://www.worldcatarchive.org/oclcdetails/jesusoutsidenewt0000vanv| oclc = 43286799|vydání=|vydavatel=W.B. Eerdmans Pub|místo=|rok=|počet stran=|strany=|isbn=0802843689}}</ref> Řada badatelů spojuje jeho konec s  klesajícím vlivem Bultmannových myšlenek; např. [[Ben Witherington]] píše: „S úpadkem Bultmannova vlivu a nadšení pro existencialismus odeznělo také nadšení druhého hledání.“<ref>{{Citace monografie|příjmeníname=Witherington|jméno=Ben, III|příjmení2=|jméno2=|titul=The Jesus quest : the third search for the Jew of Nazareth|url=https:"#4"//www.worldcat.org/oclc/33244038|vydání=|vydavatel=InterVarsity Press|místo=|rok=|počet stran=|strany=|isbn=0830815449}}</ref> [[Geza Vermes]] prohlašuje: „Vzhledem k  nedozírnému Bultmannovu vlivu na německou a skrze jeho bývalé studenty i severoamerickou novozákonní biblistiku se hodiny skutečného historického bádání na půl století zastavily.“<ref>{{Citace monografie|příjmení=Vermes|jméno=Géza|příjmení2=|jméno2=|titul=The religion of Jesus the Jew|url oclc =https://www.worldcat.org/oclc/ 27336434|vydání=|vydavatel=Fortress Press|místo=|rok=|počet stran=|strany=|isbn=0800627970}}</ref> [[Paul Zahl]] si všímá, že ačkoli druhé hledání přineslo ve své době významné výsledky, dnes jsou namnoze zapomenuty, byť nikdy nedošlo k  jejich vyvrácení.<ref>{{Citace monografie|příjmeníname=Zahl|jméno=Paul F.M|příjmení2=|jméno2=|titul=The first Christian : universal truth in the teachings of Jesus|url=https:"#6"//www.worldcat.org/oclc/52587655|vydání=|vydavatel=W.B. Eerdmans Pub|místo=|rok=|počet stran=|strany=|isbn=0802821103}}</ref>
 
=== Třetí hledání ===
Druhé hledání se vyčerpalo v  70. letech, avšak již v  80. letech začalo třetí hledání a získalo své formální stoupence.<ref>{{Citace monografie|příjmeníname=Porter|jméno=Stanley E|příjmení2=|jméno2=|titul=The criteria for authenticity in historical-Jesus research : previous discussion and new proposals|url=https:"#3"//www.worldcat.org/oclc/61160684|vydání=|vydavatel=T & T Clark International|místo=|rok=|počet stran=|strany=|isbn=0567043606}}</ref> Na rozdíl od druhého nemá třetí hledání žádný jasně definovaný počátek; objevilo se, když několik badatelů krátce po sobě formulovalo nové přístupy. V r. roce 1992 označil [[N. T. Wright]] tyto nové přístupy jako „třetí hledání“.<ref>{{Citace monografie|příjmeníname=Porter|jméno=Stanley E|příjmení2=|jméno2=|titul=The criteria for authenticity in historical-Jesus research : previous discussion and new proposals|url=https:"#3"//www.worldcat.org/oclc/61160684|vydání=|vydavatel=T & T Clark International|místo=|rok=|počet stran=|strany=|isbn=0567043606}}</ref>
 
Kromě starších kritérií vícenásobného svědectví, nepodobnosti a trapnosti vznikla v  období třetího hledání nová kritéria, zejména:
* ''Kritérium historické plauzibility'', zavedené v r. roce 1997. Tento princip zkoumá věrohodnost události pomocí prvků, jakými jsou např. kontextuální a následková uvěřitelnost, tj. historický kontext události musí být přiměřený, stejně jako její následky.<ref>{{Citace monografie|příjmeníname=Porter|jméno=Stanley E|příjmení2=|jméno2=|titul=The criteria for authenticity in historical-Jesus research : previous discussion and new proposals|url=https:"#3"//www.worldcat.org/oclc/61160684|vydání=|vydavatel=T & T Clark International|místo=|rok=|počet stran=|strany=|isbn=0567043606}}</ref> V  poslední době většina badatelů dává tomuto kritériu přednost před kritériem nepodobnosti, takže události zapadající do historického kontextu se považují za pravděpodobnější.<ref>{{Citace monografie|titulname=The quest for the plausible Jesus : the question of criteria|url=https:"#7"//www.worldcat.org/oclc/49805829|vydavatel=Westminster John Knox Press|isbn=0664225373}}</ref>
* ''Kritérium odmítnutí a popravy'', vytvořené v r. roce 1985.<ref>{{Citace monografie|příjmeníname=Porter|jméno=Stanley E|příjmení2=|jméno2=|titul=The criteria for authenticity in historical-Jesus research : previous discussion and new proposals|url=https:"#3"//www.worldcat.org/oclc/61160684|vydání=|vydavatel=T & T Clark International|místo=|rok=|počet stran=|strany=|isbn=0567043606}}</ref> Od ostatních kritérií se velmi liší a místo zkoumání autentičnosti jednotlivých Ježíšových výroků zaměřuje pozornost na skutečnost, že Ježíš byl odmítnut Židy a popraven Římany, a pak se ptá, jaká slova a činy tomu odpovídají. [[John P. Meier]] říká, že podle tohoto kritéria by neprovokující Ježíš byl těžko ukřižován, takže Ježíšovy výroky jsou zkoumány ve světle ukřižování.<ref>{{Citace monografie|příjmení=Meier|jméno=John P|příjmení2=|jméno2=|titul=A Marginal Jew: Rethinking the Historical Jesus: The Roots of the Problem and the Person, Vol. 1|url=https://wwwarchive.amazon.com/Marginal-Jew-Rethinking-Historical-Problemorg/dpdetails/0385264259mentormessagemir00john|vydání=1st edition|vydavatel=Doubleday|místo=|rok=|počet stran=484|strany=167-177167–177|isbn=9780385264259|jazyk=English|url-access=registration}}</ref>
* ''Kritérium kongruence'' (či ''kumulativního nepřímého důkazu'') je zvláštním případem staršího kritéria koherence.<ref>{{Citace monografie|titulname=Handbook for the study of the historical Jesus|url=https:"#5"//www.worldcat.org/oclc/796384794|vydavatel=Brill|isbn=9004163727}}</ref> ''Kritérium koherence'', známé též jako ''kritérium konzistence a konformity'', vychází z  toho, co už je uznáváno jako prokazatelně historické, a zkoumá, zda nová hypotéza je s  tím konzistentní a koherentní.<ref name="#8">{{Citace monografie|příjmení=Rausch|jméno=Thomas P|příjmení2=|jméno2=|titul=Who is Jesus? : an introduction to Christology|rok=2003|url=https://www.worldcatarchive.org/details/whoisjesusintrod0000raus| oclc/ = 51839168|vydání=|vydavatel=Liturgical Press|místo=|rok=|počet stran=|strany=|isbn=0814650783}}</ref> ''Kritérium kongruence'' je pak podpůrným argumentem ve prospěch hypotézy, jestliže pozorování na základě jiných dat vedou k  podobným závěrům.<ref>{{Citace monografie|titulname=Handbook for the study of the historical Jesus|url=https:"#5"//www.worldcat.org/oclc/796384794|vydavatel=Brill|isbn=9004163727}}</ref>
Některá další navržená kritéria považují badatelé třetího hledání za pochybná a nespolehlivá. Mezi ně patří ''kritérium přítomnosti aramejských prvků'', které navrhl [[Joachim Jeremias]]. Toto kritérium posuzuje biblický výrok na základě rozpoznatelných aramejských prvků ve slovní zásobě či gramatice.<ref>{{Citace monografie|příjmeníname=Rausch|jméno=Thomas P|příjmení2=|jméno2=|titul=Who is Jesus? : an introduction to Christology|url=https:"#8"//www.worldcat.org/oclc/51839168|vydání=|vydavatel=Liturgical Press|místo=|rok=|počet stran=|strany=|isbn=0814650783}}</ref> Podobně ''kritérium palestinského prostředí'' pokládá výrok za autentický, pokud odpovídá palestinskému prostředí Ježíšovy doby.<ref>{{Citace monografie|příjmeníname=Rausch|jméno=Thomas P|příjmení2=|jméno2=|titul=Who is Jesus? : an introduction to Christology|url=https:"#8"//www.worldcat.org/oclc/51839168|vydání=|vydavatel=Liturgical Press|místo=|rok=|počet stran=|strany=|isbn=0814650783}}</ref> ''Kritérium živosti vyprávění'' předpokládalo, že výrok formulovaný jazykem živějším než okolní text může pocházet od očitého svědka, toto kritérium však většina badatelů nepokládá za průkazné.<ref>{{Citace monografie|příjmení=Meier|jméno=John P|příjmení2=|jméno2=|titul=A Marginal Jew: Rethinking the Historical Jesus: The Roots of the Problem and the Person, Vol. 1|url=https://wwwarchive.amazon.com/Marginal-Jew-Rethinking-Historical-Problemorg/dpdetails/0385264259mentormessagemir00john|vydání=1st edition|vydavatel=Doubleday|místo=|rok=|počet stran=484|strany=178-183178–183|isbn=9780385264259|jazyk=English|url-access=registration}}</ref>
 
Významným rysem třetího hledání je také role archeologie. Jak říká [[James Charlesworth]], jen málo moderních badatelů dnes záměrně přehlíží archeologické objevy, které objasňují život v  Galileji a Judsku v  Ježíšově době.<ref>{{Citace monografie|titul=Jesus and archaeology|rok=2006|url=https://www.worldcatarchive.org/oclcdetails/jesusarchaeology0000unse| oclc = 64510413|vydavatel=William B. Eerdmans Pub. Co|isbn=080284880X}}</ref> Dalším rysem třetího hledání je jeho interdisciplinární a globální povaha. Zatímco v prvním a druhém hledání se angažovali především evropští protestantští teologové, třetího hledání se účastní badatelé mnoha oborů z  celého světa.<ref name="#9">{{Citace monografie|titul=Soundings in the religion of Jesus : perspectives and methods in Jewish and Christian scholarship|rok=2012|url=https://www.worldcatarchive.org/oclcdetails/soundingsinrelig0000unse| oclc = 773019641|vydavatel=Fortress Press|isbn=0800698010}}</ref> Např. přínosem židovských badatelů k  hledání historického Ježíše je jejich důkladná znalost judaismu druhého chrámu.<ref>{{Citace monografie|titulname=Soundings in the religion of Jesus : perspectives and methods in Jewish and Christian scholarship|url=https:"#9"//www.worldcat.org/oclc/773019641|vydavatel=Fortress Press|isbn=0800698010}}</ref>
 
=== Historické interpretace Ježíše ===
Většina badatelů se dnes shoduje, že Ježíš jako historická postava existoval, avšak Ježíšovy portréty vytvořené během trojího hledání se často liší mezi sebou navzájem i od portrétu, který známe z  evangelií.<ref>{{Citace monografie|titulname=The quest for the plausible Jesus : the question of criteria|url=https:"#7"//www.worldcat.org/oclc/49805829|vydavatel=Westminster John Knox Press|isbn=0664225373}}</ref> [[Amy-Jill Levineová]] nachází obecný akademický konsenzus v  základních bodech Ježíšova života: že Ježíš byl pokřtěn Janem Křtitelem, dostal se do sporu s  židovskými představiteli o otázce Boha, uzdravoval, učil v  podobenstvích, shromažďoval učedníky a byl ukřižován za římského prefekta [[Pilát Pontský|Piláta Pontského]].<ref>{{Citace monografie|titul=The historical Jesus in context|rok=2006|url=https://www.worldcatarchive.org/oclcdetails/historicaljesusi0000unse_z8a1| oclc = 436060084|vydavatel=Princeton University Press|isbn=9780691009926}}</ref>
 
Rozdílné důrazy v  hlavním interpretačním proudu třetího hledání lze shrnout do několika skupin: Ježíš jako ''apokalyptický prorok'', ''charismatický uzdravovatel'', ''kynický filosof'', ''židovský Mesiáš'' nebo ''prorok sociální změny''.<ref name="#10">{{Citace monografie|titul=The cradle, the cross, and the crown : an introduction to the New Testament|rok=2009|url=https://www.worldcatarchive.org/oclcdetails/cradlecrosscrown0000kost| oclc = 369138111|vydavatel=B & H Academic|isbn=9780805443653}}</ref> Ačkoli se badatelé rozcházejí v  interpretacích jeho života i v  samotné interpretační metodě, existují mezi nimi jisté shody. Někdy se vzájemně kritičtí badatelé v  určité otázce setkávají; např. [[John Dominic Crossan]] a [[N.T. Wright]] souhlasí, že Ježíš nebyl „primárně apokalyptický“, ačkoli zároveň věří, že apokalyptickou zvěst skutečně kázal, kdežto jiní (např. [[Marcus Borg]] a [[Burton L. Mack]]) se od nich v  tomto ohledu odlišují.<ref>{{Citace monografie|příjmení=McClymond|jméno=Michael James|příjmení2=|jméno2=|titul=Familiar stranger : an introduction to Jesus of Nazareth|url oclc =https://www.worldcat.org/oclc/ 54034963|vydání=|vydavatel=W.B. Eerdmans Pub. Co|místo=|rok=|počet stran=|strany=|isbn=0802826806}}</ref> Třetí hledání je tedy roztříštěné a nedospívá k  žádnému obecně sdílenému Ježíšovu obrazu.<ref>{{Citace monografie|příjmení=|jméno=|příjmení2=|jméno2=|titul=Jesus research : an International perspective : the first Princeton-Prague Symposium on Jesus Research, Praha 2005|url oclc =https://www.worldcat.org/oclc/ 318971485|vydání=|vydavatel=|místo=|rok=|počet stran=|strany=|isbn=0802863531}}</ref>
 
Ve své knize ''Dějiny bádání o historickém Ježíši'' (1906) si [[Albert Schweitzer]] povšiml podobnosti jednotlivých Ježíšových portrétů badatelůmbadatelů, kteří je sestavují. [[John Dominic Crossan]] má za to, že tento trend pokračuje, takže mnozí autoři píšící o Ježíšově životě „tvoří autoportrét a říkají mu portrét.“<ref>{{Citace monografie|titulname=The cradle, the cross, and the crown : an introduction to the New Testament|url=https:"#10"//www.worldcat.org/oclc/369138111|vydavatel=B & H Academic|isbn=9780805443653}}</ref>
 
== Odkazy ==
{{Překlad|en|Quest for the historical Jesus|761290498|en|Historical Jesus|761084915|de|Historische Jesusforschung|161725484}}
 
=== Reference ===
{{Překlad|en|Quest for the historical Jesus|761290498|en|Historical Jesus|761084915|de|Historische Jesusforschung|161725484}}
<references />
 
=== Související články ===
* [[Ježíš Kristus]]
* [[Historicko-kritická metoda]]
 
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
* [http://www.krestane.info/duveryhodnost-bible/ Důvěryhodnost Ježíše]
 
{{Ježíš Kristus}}
{{Autoritní data}}
{{Portály|Křesťanství}}
 
[[Kategorie:Muži]]
[[Kategorie:Ježíš Kristus]]
[[Kategorie:1. století]]