Diskuse:Jóhanna Sigurðardóttir: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Přesun: re |
→Přesun: re |
||
Řádek 193:
::::::: Kolegové a vy si myslíte, že překladová čeština a novinářská čeština jsou rozdílné v tom, že jedna z nich používá islandské znaky. Prosím o doložení relevatními zdroji.--[[Wikipedista:Chalupa|Chalupa]] ([[Diskuse s wikipedistou:Chalupa|diskuse]]) 5. 4. 2016, 11:20 (CEST)
::::::::Já si to právě nemyslím, proto volám po nějakém obecném doporučení namísto po srovnávání různých češtin, které mi přijde spíše jako věštění. --[[Wikipedista:Palu|Palu]] ([[Diskuse s wikipedistou:Palu|diskuse]]) 5. 4. 2016, 13:14 (CEST)
=== Prameny ===
„Díky“ Chalupově rozsetí problému na mnoho stránek, je literatura poněkud rozstrkaná, pokusím se nějak pramenně ukázat, na základě čeho jsem si utvořil názor, jaký jsem výše popsal (některé věci jsem předpokládal, ale musel jsem si je ověřit v knihovně).
# Problém lapidárně popsal František Daneš již roku 1952 v čl. Psaní slov přejatých. Naše řeč, roč. 41 (1958), číslo 1–2, s. 9-21.[http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?lang=en&art=4596#_ftnref11] (za upozornění děkuji kol. Palu):
#: „Naprosto vžitá zásada zachovávat původní pravopisnou podobu cizích jmen osobních zůstává pochopitelně platná v nezmenšené míře i nadále. Vlastní jméno má důležitou funkci identifikační, proto měnit jeho podobu je nežádoucí. Píše se tedy nadále např. William Shakespeare, Johann Wolfgang Goethe, Jean Jacques Rousseau atd. Z typografických důvodů je ovšem leckdy nevyhnutelné nahradit v tisku zvláštní litery cizí (polské, rumunské, francouzské aj.) nejbližšími literami domácími: Slowacki místo Słowacki, Francois místo François atp.“
# Ačkoliv to asi všichni znají, je dobré krátce si všimnout, co k tomu dodávají akademická Pravidla českého pravopisu (zde podle vydání 2005). V III. části Transkripce jmen a názvů z některých jazyků užívajících latinky (s. 87–89) je teorie nejprve popsána takto:
#:„Při tomto přepisu do češtiny se některá písmena nebo rozlišovací znaménka méně obvyklá nebo taková, pro něž psací stroje a tiskárny nemají zvláštní typy, nahrazují těmi písmeny a znaménky české abecedy, která jsou jim nejbližší. Obecně platí, že v některých jazycích (jako albánštině, turečtině apod.), kde se vyskytují pro češtinu neobvyklé korespondence písmen a vyslovovaných hlásek, se písmena mohou nahrazovat těmi písmeny české abecedy, která odpovídají výslovnosti. Např. albánské Hoxha, přepisujeme Hodža, Qemal jako Ťemal.“
#: Poté následuje praktická část pro jazyky polština, lužická srbština, slovinština, rumunština maďarština, vietnamština. Tam se zpravidla (krom slovinštiny, tam se nic netranskribuje) dozvíme, že se zvláštní písmena „[…] zachovávají, nebo z technických důvodů nahrazují […]“ (takže jsme tam, kde jsme byli s Danešem).
#Výše zmíněné lze srovnat s nařízení vlády č. 594/2006 Sb. [https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-594] Zde zásady náhrady znaků vychází ze znaků definovaných v [[ISO 8859-2]] (Latin 2). (pro zájemce odkazuji na „ukecanějšího“ předchůdce Standard ISVS pro transkripci neběžných latinských znaků do znaků podle kódové tabulky ISO Latin 2 [http://hawk.cis.vutbr.cz/~tpoder/CESTY/2003%20Bulharsko/mapa/uvis_S015.01.01_V2001c11_20011212.pdf] - ten odkaz je trochu zvláštní, ale tento neplatný standard je jinak hůře dostupný). Latin 2 by samozřejmě mohla být tou "technickou" hranicí, nicméně pro Wikipedii to žádná hranice není a popravdě řečeno i v české praxi se se znaky Latin 1 setkáváme.
Když už jsem byl v knihovně, tak několik vybraných příkladů, jak se teorie uvádí v češtině do praxe:
#HUMPÁL, Martin, KADEČKOVÁ, Helena a PARENTE-ČAPKOVÁ, Viola. Moderní skandinávské literatury 1870-2000. Vyd. 2., dopl. a rev. Praha: Karolinum, 2013. ISBN 978-80-246-2395-5. Již bylo uváděno: Kvalitní publikace z kvalitního nakladatelství, úplná podpora různých znaků nepřekvapí.
#AUÐUR AVA ÓLAFSDÓTTIR. Výhonek osmilisté růže. 1. vyd. V Praze: Plus, 2012. 294 s. ISBN 978-80-259-0125-0. Velmi pěkná kniha (za upozornění vděčím kol. Chalupovi [https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Diskuse:%C3%9E%C3%B3r%C3%B0ur_%C3%9E%C3%B3r%C3%B0arson_(1972)&diff=13515537&oldid=13510548], byť je otázka proč uvádí zcela falešné informaci o českém vydání), která, ač není primárně určena nordistům, užívá překladu islandistky H. Kadečkové a řekl bych, řekl bych, že se toto přizvání odborníka vyplatilo, je zpracována velmi kvalitně, pracuje se znakem ð.
#YRSA SIGURĐARDÓTTIR. Ohnivý anděl. Vyd. 1. V Praze: Metafora, 2013. 372 s. ISBN 978-80-7359-393-3. Na první pohled poměrně pěkně zpracovaná kniha, ovšem je to překlad z němčiny (islandština > němčina > čeština), bohužel tím, že k projektu nebyl přizván islandista, tak prošlo užití znaku đ (jedná se o zřejmě dodnes oblíbenou, byť problematickou a teoreticky nepřípustnou Latin 2 náhradu ð).
#HARTLOVÁ, Dagmar et al. Slovník severských spisovatelů: dánská literatura, faerská literatura, finská literatura, finskošvédská literatura, fríská literatura, islandská literatura, nizozemská literatura, norská literatura, švédská literatura. 2., dopl. a aktualiz. vyd. Praha: Libri, 2004. 535 s. ISBN 80-7277-260-0. Práce s širokým typografickým zázemím, ovšem nedokázala pracovat konkrétně se znaky þ a ð ve jménech autorů (užívané v rejstřících apod). Nabízí elegantní technické řešení (ovšem pro Wikipedii asi hůře implementované?). V „poznámce k čtení“ přiznávají transkripci þ a ð > th a d u jmen autorů (jinak je Latin 1 pokryta úplně, þ a ð jsou ponecháni u názvů děl, dokonce u případů jako Haldór Laxness ponechávají u nepoužívaného jména Guðjónsson ð).
#KOBR, Jaroslav. Vývoj světové literatury: (hlavní směry a tendence, přehled o spisovatelích). [Divišov]: Orego, 2011. 175 s. ISBN 978-80-86741-98-7. Spíše náhodou dopadené knížečka: Příklad méně nákladné drobnosti, která co se týče typografického zázemí je o několik úrovní níže než výše zmíněné a to se na zobrazených znacích bohužel projevilo, aniž by práce uváděla jakoukoliv ediční poznámku, tak asi se zvláštními znaky Latin 1 měla problém (Nexö).
Alespoň doufám (když nic jiného), že wikipedista, který se s těmito prameny seznámí, bude schopen si udělat víceméně kvalifikovaný názor na věc. --[[Wikipedista:Marv1N|marv1N]] ([[Diskuse s wikipedistou:Marv1N|diskuse]]) 6. 4. 2016, 21:20 (CEST)
| |||