Sinuous rilles: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m drobnosti
Náhrada As8-13-2225.jpg -> AS08-13-2225.jpg (CommonsDelinker: File renamed: Criterion 3 (obvious error))
 
(Není zobrazeno 5 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.)
Řádek 1:
[[Soubor:Apollo 15 Aristarchus Crater.jpg|thumbnáhled|Sinuous rilles na okraji [[Aristarchus (kráter)|kráteru Aristarchus]] na [[Měsíc]]i ([[Rimae Aristarchus]]).]]
'''Sinuous rilles''' (někdy nazývané také '''Sinuous rimae'''<ref name="kapitola1">{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
Řádek 52:
| místo =
| jazyk = anglicky
| url archivu = https://web.archive.org/web/20081015065404/http://the-moon.wikispaces.com/Schr%C3%B6ter%27s+Valley
}}</ref> Okolo 30 těchto útvarů se dá na povrchu Měsíce sledovat na vzdálenost desítek kilometrů.<ref name="Parfitt195">{{Citace monografie
| datum archivace = 2008-10-15
| nedostupné = ano
}}</ref> Okolo 30 těchto útvarů se dá na povrchu Měsíce sledovat na vzdálenost desítek kilometrů.<ref name="Parfitt195">{{Citace monografie
| příjmení = Parfitt
| jméno = Elisabeth A.
| příjmení2 = Wilson
| jméno2 = Lionel
| titul = Fundamentals of Physical Volcanology
| url = https://archive.org/details/fundamentalsphys00parf
| vydavatel = Blackwell Publishing company
| místo =
| rok = 2009
| isbn = 978-0-63205443-5
| kapitola = Volcanism on other planets: The Moon
| jazyk = anglicky
| strany = [https://archive.org/details/fundamentalsphys00parf/page/n216 195]-196
}}</ref> Pojmenování pochází z latinského slova ''sinuosus'' označující „něco klikatého“<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
Řádek 127 ⟶ 131:
| místo =
| jazyk = anglicky
| url archivu = https://web.archive.org/web/20100613103418/http://asi.org/adb/m/04/02/01/02/
}}</ref> Sinuous rilles jsou pravděpodobně [[lávový kanál|lávová koryta]] či propadlé [[lávový tunel|lávové tunely]]<ref name="zakladny"/> napovídající, že v místech jejich výskytu by se mohly vyskytovat i neporušené lávové tunely. Takováto místa jsou ideální pro vybudování bezpečné základny, jelikož základna nevyžaduje větší stavební úpravy. V podstatě by stačilo pouze vytvořit vzduchotěsné podmínky a vytvořit [[atmosféra|atmosféru]].<ref name="zakladny2">{{Citace elektronické monografie
| datum archivace = 2010-06-13
| nedostupné = ano
}}</ref> Sinuous rilles jsou pravděpodobně [[lávový kanál|lávová koryta]] či propadlé [[lávový tunel|lávové tunely]]<ref name="zakladny"/> napovídající, že v místech jejich výskytu by se mohly vyskytovat i neporušené lávové tunely. Takováto místa jsou ideální pro vybudování bezpečné základny, jelikož základna nevyžaduje větší stavební úpravy. V podstatě by stačilo pouze vytvořit vzduchotěsné podmínky a vytvořit [[atmosféra|atmosféru]].<ref name="zakladny2">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Coombs
| jméno = C. R.
Řádek 155 ⟶ 162:
| jazyk = anglicky
}}</ref> Teorie byla podepřena o vizuální pozorování, jelikož Sinuous rilles mají množství podobných znaků jako vodní koryta na zemském povrchu.<ref name="origin"/> Později se vynořily ještě další [[teorie]] a [[spekulace]] o jejich možném vzniku jako např. [[Kapalnění|zkapalnění]] [[plyn]]ů na hranici zlomů.<ref name="origin"/>
[[Soubor:AS15-90-12272.jpg|thumbnáhled|leftvlevo|Několik Sinuous rilles na Měsíci.]]
Nicméně detailnější pozorování, měření jejich tvarů a nepřítomnost vody na Měsíci při makroskopickém pozorování i ve [[Měsíční vzorky|vzorcích z Měsíce]] začaly rychle tuto teorii podkopávat.<ref name="kapitola1"/> Později se proto začala objevovat teorie, která spojovala vznik Sinuous rilles s lávovým tokem, jak přinášely [[Program Apollo|mise Apollo]] stále nové poznatky a [[fotografie]]. Dnes je obecně přijímán názor, že Sinuous rilles jsou výsledkem rychle tekoucí lávy a to buď po povrchu, nebo v jeho těsné blízkosti, kdy se lávový proud nechová laminárně ale turbulentně.<ref name="Parfitt195"/> Turbulentním prouděním je do podloží předáváno mnohem více tepla než v případě laminárního proudění, což může mít za následek dosažení bodu [[solidus|solidu]] podložní horniny a její tavení. Takto roztavená hornina je pak následně společně s vyvrhovanou lávou odnášena,<ref name="Parfitt195"/> což vytváří [[lávový kanál|lávové kanály]] či tunely. Odhaduje se, že rychlost tepelné eroze pak dosahuje několika centimetrů za hodinu.<ref name="Parfitt195"/> K tomu je nutné taktéž připočíst možnost, že vlivem [[eroze]], nestability stěn či otřesů může dojít k propadnutí stropu a otevření dříve podzemních kanálu.<ref name="origin"/> Na druhou stranu některá Sinuous rilles se nedají procesy spojené s tekoucí lávou vysvětlit a jejich vznik se spojuje stále se zlomovými strukturami.<ref name="kapitola1"/>
 
Řádek 161 ⟶ 168:
 
== Vzhled ==
[[Soubor:Apollo15DunaTisza.jpg|thumbnáhled|Rilles ([[Rimae Prinz]]) okolo kráteru Prinz na Měsíci.]]
Koryta jsou obvykle dlouhá desítky až stovky kilometrů táhnoucí se jak rovinatou krajinou, tak i ze svahu do nížiny. Koryta, která se rozkládají v [[nížina|nížinách]], mají často neohraničené a rozostřené okraje, což napovídá, že zde mohlo dojít k rozlevu lávy do okolí či větší erozi. Jsou obvykle jeden až pět kilometrů široká s různou hloubkou zářezu do okolní krajiny. Obecně platí, že čím je koryto dále od zdroje magmatu, tím je mělčí. Na začátku jsou tak koryta nejhlubší, což nasvědčuje většímu objemu proudící lávy či větší [[rychlost]]i.
 
Koryto zpravidla začíná v oblasti impaktního kráteru, odkud asi pochází i materiál nutný pro jeho vznik. V průběhu pohybu se láva chová jako [[kapalina]], takže vytváří [[morfologie|morfologické]] struktury podobné říčnímu korytu včetně [[meandr]]ovitých záhybů. Tvar může být různý od koryt rovných po koryta různě zakroucená, což vede vědce k myšlence, že existuje více způsobů jejich vzniku (proudící láva, [[tektonika|tektonické pochody]], průnik těchto možností atd.). Některé Sinuous rilles mají na dně prohlubně vyhloubená menší koryta, která naznačují, že tudy materiál proudil ve dvou oddělených obdobích.<ref name="kapitola1"/> Sklony svahů se pohybují mezi 10° až 23° s průměrným sklonem 17°.<ref name="origin"/>
Řádek 169 ⟶ 176:
 
== Výskyt ==
 
=== Země ===
{{Viz též|Země}}
Útvary podobné Sinuous rilles se na Zemi vyskytují jen velmi zřídka a ve velmi malých rozměrech.<ref name="zakladny"/> Je to dáno nejspíše tím, že silné erozivní účinky působící na povrchu Země rychle překryjí jakékoliv známky jejich existence, či dojde k&nbsp;jejich vyplnění vodou a začleněním do říční sítě. Eroze je hlavní důvod pro absenci významnějších struktur na zemském povrchu. Jedna z mála oblastí, kde je možné podobné struktury objevit, je sopečná provincie v oblasti [[Snake River Plain]], kde se nachází přibližně 5&nbsp;km dlouhý [[lávový kanál]] vycházející ze sopečného kráteru.<ref name="kapitola1"/> I z&nbsp;jiných míst jako jsou např. [[Havajské ostrovy]] jsou známé mechanismy, kterými lávové tunely vznikají a které jsou nejspíše příhodné pro vznik propadlých Sinuous rilles v&nbsp;průběhu doby. Z&nbsp;výzkumu Havajských ostrovů vyplývá, že přibližně 30 % lávových tunelů je později vyplněno druhotně dalším lávovým výlevem.<ref name="zakladny"/>
[[Soubor:1965 74994L.jpg|thumbnáhled|leftvlevo|Rovný druh rilles na měsíčním povrchu.]]
 
=== Měsíc ===
Řádek 196 ⟶ 204:
=== Merkur ===
{{Viz též|Merkur (planeta)}}
[[Soubor:As8AS08-13-2225.jpg|thumbnáhled|Zcela rovné rilles na Měsíci vzniklé nejspíše tektonickými pochody ([[Rimae Goclenius]] ve stejnojmenném kráteru Goclenius).]]
K roku [[2002]] bylo na základě snímků ze sondy [[Mariner 10]] známo přes 60 až 90&nbsp;lokalit s potenciálními Sinuous rilles.<ref name="merkur">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Kereszturi
| jméno = A.
| odkaz na autora =
| titul = DATABASE OF LUNAR-LIKE RILLES ON MERCURY.
| url = http://kereszturi.csillagaszat.hu/mercury/index.html
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2009-1-11
| vydavatel = Department of Physical Geography, Eötvös Loránd University
| místo =
| jazyk = anglicky
|url archivu = https://web.archive.org/web/20080406063918/http://kereszturi.csillagaszat.hu/mercury/index.html
|datum archivace = 2008-04-06
|nedostupné = ano
}}</ref> Jelikož se předpokládá, že Merkur má velmi podobný mechanismus vzniku jako Měsíc, jedná se důležitý poznatek. Většina předpokládaných Sinuous rilles se vyskytuje v oblastech hladkých oblastí či na okrajích impaktních kráterů.<ref name="merkur"/>
 
Řádek 227 ⟶ 238:
}}</ref> V&nbsp;průměru zde byly pozorovány útvary, které byly 1&nbsp;až 2&nbsp;km široké<ref name="solar"/> a okolo desítek až stovek kilometrů dlouhé.<ref name="solar"/> Mezi atypické příklady patří i rilles v oblasti [[Baltis Vallis]], které je 2,2&nbsp;km široké a dlouhé až 6800&nbsp;km.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Oshigami
| jméno = Shoko
| odkaz na autora =
| titul = Cross-sectional profiles of Baltis Vallis channel on Venus: Reconstructions from Magellan SAR brightness data
Řádek 237 ⟶ 248:
| místo =
| jazyk = anglicky
}}{{Nedostupný zdroj}}</ref> Často dle vizuálních pozorování [[hornina|horninový]] materiál z&nbsp;rilles vypadá jako materiál okolních [[planina|planin]], na kterých se nacházejí.<ref name="solar"/>
 
=== Mars ===
Řádek 273 ⟶ 284:
 
== Odkazy ==
 
=== Reference ===
<references />
Řádek 278 ⟶ 290:
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
* {{enEn}} [http://history.nasa.gov/SP-362/ch6.1.htm Podrobný článek o Sinuous Rilles]
* {{enEn}} [http://adsabs.harvard.edu/abs/1973Moon....6..337G Článek popisující vznik Sinuous Rilles]
* {{enEn}} [http://adsabs.harvard.edu/full/1990LPSC...20..195C Analogové útvary na zemském povrchu v oblasti Havaje]
 
{{Dobrý článek}}
{{Autoritní data}}
 
{{Portály|Planetární vědy}}