Sekerkové ze Sedčic: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

Verze z 8. 2. 2016, 22:09 editovat Petr Kinšt (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Patroláři 61 484 editací m →‎Historie: Rozlišovač ← Přejít na předchozí porovnání		Aktuální verze z 23. 7. 2022, 10:12 editovat zrušit editaci Anatol Svahilec (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 20 800 editací obrázek značka: editace z Vizuálního editoru
(Není zobrazeno 7 mezilehlých verzí od 4 dalších uživatelů.)
Řádek 1: {{Infobox - dynastie \| jméno = Sekerkové ze Sedčic \| znak = Sekerkové ze Sedčic - coat of arms.png \| země = České království \| popisek = Erb Sekerků ze Sedčic }} '''Sekerkové ze Sedčic''' byli [[češi\|český]] [[Vladyka\|vladycký]] rod, svůj [[přídomek]] odvozovali podle vsi [[Sedčice]] na [[Žatec]]ku. == Historie == [[První písemná zmínka\|První písemné zmínky]] o rodu se objevují ve 14. století. ~~První předkem~~Zakladatelem rodu se stal Jindřich. Rod nejprve držel statky pouze na Žatecku. V 16. století se rodina rozrostla a rozdělila do tří větví se sídly v Sedčicích, [[Veletice\|Veleticích]] a [[Lobkovice\|Lobkovicích]]. Patřili jim panství [[Kounov (okres Rakovník)\|Kounov]], [[Kopisty]], [[Podmokly]], [[Měcholupy (okres Louny)\|Měcholupy]], [[Odolena Voda]] či [[Neratovice]]. Působili jako ~~hejtmané~~hejtmani či královští úřednici. Ratiboř se stal [[kadaň]]ským hejtmanem. Jaroslav Sekerka ze Sedčic věřil, že jeho rod pochází ze slavného rodu [[Vršovci\|Vršovců]] a zasazoval se o potvrzení této skutečnosti, padělal listiny a rozšiřoval pověst o domnělém původu. V roce [[1543]] se snažil k legalizaci požadavku, kvůli jeho smrti v roce [[1544]] se toto nepovedlo, ovšem o půldruhého století později se tato myšlenka objevila znovu. Jaroslav Sekerka nakonec jako nejvyšší [[vachmistr]] císařského vojska dosáhl u dvorské kanceláře potvrzení falešného majestátu svého předka. Od roku [[1666]] se mohl psát jako Sekerka ze Sedčic, hrabě z Vršovců. Roku [[1677]] zemřel bez dědiců. Někteří příslušníci veletické větve rodu dožívali v Čechách ještě na přelomu 17. a 18. století.<ref name="otto"/> === V exilu === ~~Po [[třicetiletá válka\|třicetileté válce]] odešli z Čech a usadili se v [[Prusko\|Prusku]].~~ Po [[Bitva na Bílé hoře\|bitvě na Bílé hoře]] hledala [[Rekatolizace\|nekatolická]] část rodiny [[Azyl\|útočiště]] na různých místech [[Sasko\|Saska]] a [[Lužice]]. Například Bohuslav Sekerka (''Bohuchval, Gottlob)'' ze Sedčic se v letech 1624–1630 zdržoval ve [[Freiberg\|Freibergu]], kde se mu narodil syn a dcera. Později žil v [[Míšeň\|Míšni]], [[Pirna\|Pirně]], v roce 1635 byl v seznamu [[Exulanti\|exulantů]] v [[Drážďany\|Drážďanech]] kde žil s 2 dcerami, 2 syny a 2 služkami. V Drážďanech neměl povolení k pobytu. Později se tento šlechtic přemístil zpět do Pirny, kde byl zraněn a oloupen Švédy, a v roce 1640 zažádal v [[Žitava\|Žitavě]] o pas na cestu do Čech. V Čechách mu byl povolen pobyt jen na šest týdnů a při návratu lodí po [[Labe\|Labi]], kdy loď ztroskotala, přišel Bohuslav Sekerka o doklady i pas. V roce 1655 žil v [[Bernburg]]u.<ref name="sterikova"/> Rathibor Sekerka Setzitz, eques Bohemus, byl dne 27. listopadu 1628 zapsán ke studiu na [[Univerzita ve Franekeru\|univerzitě ve Franekeru]]. Jen v tomto roce bylo na univerzitu ve [[Franeker\|Frankeru]] přihlášeno sedmnáct [[Doba pobělohorská\|pobělohorských]] exulantů z řad šlechty.<ref name="engelbrecht"/> ~~V roce [[1717]] pruský dvůr uznal rodině hraběcí stav a později i právo nazývat se Vršovci.~~ == Erb == Řádek 16 ⟶ 23: Spojili se s [[Údrčtí z Údrče\|Údrckými]], [[Příchovští z Příchovic\|Příchovskými]], [[Šlikové\|Šliky]] či [[Štampachové ze Štampachu\|Štampachy]]. == ~~Literatura~~Odkazy == === Reference === * {{Citace monografie\| příjmení = Halada\| příjmení2 = \| jméno = Jan\| jméno2 = \| titul = Lexikon české šlechty\| vydavatel = AKROPOLIS\| místo = Praha\| rok = 1992\| kapitola = Sekerkové ze Sedčic\| strany = 138-139\| isbn = 80-901020-3-4}}▼ <references> <ref name="otto">{{Citace elektronické monografie \| titul = Ottův slovník naučný, díl XXII \| url = https://archive.org/stream/ottvslovnknauni36ottogoog#page/n908/mode/2up \| vydavatel = Jan Otto \| místo = Praha \| datum přístupu = 10.1.2017 \| datum vydání = 1904 \| strany = 808–809 }}</ref> <ref name="sterikova">{{Citace monografie \| příjmení = Štěříková \| jméno = Edita \| odkaz na autora = Edita Štěříková \| titul = Exulantská útočiště v Lužici a Sasku \| vydání = 1 \| vydavatel = Kalich \| místo = Praha \| rok vydání = 2004 \| počet stran = 549 \| strany = 253 \| isbn = 80-7017-008-5 }}</ref> <ref name="engelbrecht">{{Citace sborníku \| příjmení = Engelbrecht \| jméno = Wilken \| titul = Význam Fríské akademie ve Franekeru pro pobělohorský exil \| sborník = Studia Moravica III. Sborník historiografických, filologických a uměnovědných příspěvků přednesených na vědecké konferenci Mars Moravicus – Neklidná léta Moravy \| vydavatel = Univerzita Palackého v Olomouci \| místo = Olomouc \| rok vydání = 2005 \| isbn = \| url = http://neon.niederlandistik.fu-berlin.de/static/nem_geschiedenis/Oost/Engelbrecht_text_Franeker.pdf \| strany = }}</ref> </references> === Literatura === == Související články ==▼ ▲* {{Citace monografie\| příjmení = Halada\| příjmení2 = \| jméno = Jan\| jméno2 = \| titul = Lexikon české šlechty\| vydavatel = AKROPOLIS\| místo = Praha\| rok = 1992\| kapitola = Sekerkové ze Sedčic\| strany = ~~138-139~~138–139\| isbn = 80-901020-3-4}} ▲=== Související články === * [[Seznam českých, moravských a slezských šlechtických rodů\|Seznam českých šlechtických rodů]] [[Kategorie:České šlechtické rody]] [[Kategorie:Pobělohorští exulanti]]