Makak munzala: Porovnání verzí

Makak munzala měří průměrně 82,4 cm, hmotnost se odhaduje na 15 kg, přičemž tyto rozměry jsou pouze orientační, vytvořené měřením jednoho samce lapeného do pasti. Očekává se, že samice budou menší, samci mají navíc mohutnější lebku a větší [[špičák (zub)|špičáky]]; u těchto makaků je vyvinut [[pohlavní dimorfismus]]. [[Srst]] je dlouhá a hustá, má tmavohnědé zbarvení, které bývá světlejší na končetinách a horní části těla. Na žlutém čele tvoří typický vír. Makakové munzala jsou býložraví, potravu tvoří především [[listy]], někdy však mohou vybírat z bahna drobné bezobratlé. V létě tráví hledáním potravy 29−51% času, v zimě i více. Skupinu tvoří 5−60 opic složených s [[alfa jedinec|vedoucího samce]], samic, dospívajících a mláďat. Jde o společenská zvířata s vyvinutým společenským žebříčkem. Je pravděpodobné, že postavení samic pomáhá určit budoucí postavení jejich mláďat. Období rozmnožování makaka munzaly není známá, zhruba po 150−190 dnech [[gravidita|gravidity]] se samici narodí jedno mládě. Také délka života těchto opic není detailně známá, očekává se, že se dožívají 20−30 let ve volné přírodě, v zajetí 30−40 let.

Makak munzala je dle [[Mezinárodní svaz ochrany přírody|Mezinárodního svazu ochrany přírody]] (IUCN) [[ohrožený|ohroženým druhem]]. Nebezpečí představuje především zabíjení těchto opic místními farmáři, protože někdy ničí úrodu nebo pro maso. Ničení přirozeného prostředí není zatím v oblastech výskytu této opice příliš rozvinuto.

Vzhledem k tomu, že je druh popsán teprve nedávno, nebyl ještě v roce 2008 zapsán na seznam [[listed on the Indian Wildlife]], v seznamu CITES II je však již zařazen. Není známo, zda se opice vyskytuje v některých chráněných oblastech, možný je nepotvrzený výskyt v [[ Národní park Mouling|Národním parku Mouling]].