Marie Vetserová: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

Verze z 20. 12. 2015, 21:53 editovat Ivannah (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 25 881 editací m WPCleaner v1.37 - Opraveny odkazy na rozcestníky - Heiligenkreuz, Vlasy; k opravě odkaz - Mrtvice / Opraveno pomocí WP:WCW (Opravy pravopisu a typografie) ← Přejít na předchozí porovnání		Aktuální verze z 1. 5. 2024, 22:09 editovat zrušit editaci Halfirien (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 7 436 editací infobox z wd značka: editace z Vizuálního editoru
(Není zobrazeno 18 mezilehlých verzí od 11 dalších uživatelů.)
Řádek 1: {{Infobox - osoba}}▼ ~~{{neověřeno}}~~ \| místo narození = [[Vídeň]]<br />{{Vlajka a název\|Rakousko-Uhersko}} ▲{{Infobox - osoba}} \| místo úmrtí = [[Mayerling (část Allandu)\|Mayerling]]<br />{{Vlajka a název\|Rakousko-Uhersko}} [[Soubor:Mary Vetsera 1888 (cropped).jpg\|thumb\|Mary Vetserová v roce [[1888]].]]▼ }} Baronka '''Marie Vetserová''', celým jménem '''Marie Alexandrine von Vetsera''' ([[17. březen\|17. března]] [[1871]] – [[30. leden\|30. ledna]] [[1889]]) byla rakouská šlechtična, poslední milenka rakouského korunního prince [[Korunní princ Rudolf\|Rudolfa Habsburského]].▼ ▲[[Soubor:Mary Vetsera 1888 (cropped).jpg\|~~thumb~~náhled\|Mary Vetserová v roce [[1888~~]].~~]] ▲Baronka ~~'''Marie Vetserová''', celým jménem~~ '''Marie Alexandrine „Mary” von Vetsera''' ([[1719. březen\|1719. března]] [[1871]] [[Vídeň]] – [[30. leden\|30. ledna]] [[1889]] [[Mayerling (část Allandu)\|Mayerling]]) byla rakouská šlechtična, ~~poslední~~a milenka rakouského korunního prince [[Korunní princ Rudolf\|Rudolfa Habsburského]]. Vetserová a korunní princ byli nalezeni mrtví na jeho loveckém zámečku v [[Mayerling (zámek)\|Mayerlingu]] 30. ledna 1889 po zjevné vraždě a sebevraždě. == ~~Biografie~~Životopis == Narodila se v neděli 19. března ve Vídni jako třetí dítě a druhá dcera diplomata Albina svobodného pána Vetsery (1825–1887) a Heleny rozené Baltazziové (1847–1925). Otec pocházel ze Slovenska, matka pocházela z italsko-anglicko-orientální rodiny.<ref>Bankl, str. 106</ref><ref name="MarkusGeorge_a">Markus, George, ''Crime at Mayerling: The Life and Death of Mary Vetsera'', Ariadne Press, 1995, p. 23.</ref> Marie měla tři sourozence: bratra Ladislause „Laciho“ (1865–1881), sestru Johannu „Hannu“ (1868–1901) a bratra Františka Albína „Feryho“ (1872–1915).<ref>{{cite web\|last=Susan\|date=3 June 2020\|title=Baroness Mary von Vetsera, Mistress of Crown Prince Rudolf of Austria\|url=https://www.unofficialroyalty.com/baroness-mary-von-vetsera-mistress-of-crown-prince-rudolf-of-austria/\|access-date=21 May 2022\|website=Unofficial Royalty}}</ref> Mary, jak se jí brzy začalo říkat, bydlela v počátcích svého života společně s rodiči na břehu [[Dunaj]]e, ve [[Vídeň\|Vídni]]. Rodina se však později, ještě když byla Mary velmi malá, přestěhovala do luxusního paláce "Vetsera". Když jí bylo deset let, její šestnáctiletý bratr se stal jednou z obětí požáru ve vídeňském divadle [[Ringtheater]]u. V roce [[1887]] její otec v [[Káhira\|Káhiře]] zemřel ve věku dvaašedesáti let na následky [[mrtvice]]. Od dětství se Marii začalo říkat Mary. Rodina bydlela v počátcích Maryina života na břehu [[Dunaj]]e ve [[Vídeň\|Vídni]], později se však přestěhovala do luxusního paláce „Vetsera“. Nejprve měla domácí učitele a později strávila nějaký čas v Ústavu pro výchovu šlechtičen v salesiánském klášteře. Mary nedosáhla obsáhlého vzdělání, ale v její době to nebylo ani třeba. Mezi její zájmy patřilo [[krasobruslení]], [[dostih]]y a toaleta. Rodina se snažila o společenský postup. Dcery byly vedeny, aby se v budoucnu provdaly do nejlepších rodin.<ref name=":0">{{cite journal\|last=Ridley\|first=Chelsea\|date=15 May 2011\|title=Mayerling Revisited: The Short Life and Death of Mary Vetsera\|url=https://digitalcommons.iwu.edu/constructing/vol12/iss1/6\|journal=Constructing the Past\|volume=12\|issue=1}}</ref> Mary vyrůstala v přísné domácnosti pod tlakem nutnosti společensky stoupat a plnit sny své matky. Nejprve měla domácí učitele a později strávila nějaký čas v Ústavu pro výchovu šlechtičen v salesiánském klášteře. Když dosáhla plnoletosti, matka pořádala večírky a snažila se, aby byla pozvána ke dvoru a mohla tak najít pro své dcery toho nejlepšího manžela. Mary měla s matkou napjatý vztah, když se svěřila své přítelkyni, že „''maminka mě nemá ráda.... Už odmalička se ke mně chová jako k něčemu, s čím hodlá co nejlépe naložit.”''. Když bylo Mary deset let, její šestnáctiletý bratr Ladislaus se stal jednou z 386 obětí požáru ve vídeňském divadle [[Ringtheater]].<ref name=":2">Bankl, str. 107</ref> V zimě roku 1887 odcestovala rodina Vetserových kvůli otcově nemoci do egyptské Káhiry, kde byl v roce 1887 na návštěvě. Během pobytu měla Mary údajný poměr s anglickým důstojníkem.<ref name=":1">{{cite book\|last=von Wallersee-Larisch\|first=Marie Louise\|title=Sisi udvarában. A múltam. Emlékiratok\|publisher=Európa\|year=2017\|isbn=978-963-405-820-5\|location=Budapest\|pages=139–140\|language=hu}}</ref> === Popis Mary === Maureen Alleenová, Maryina americká přítelkyně, prohlásila: ''~~"Baronesa~~„Baronesa vypadala rozkošně, měla ve společnosti velký úspěch, byla však velice vážná. Při jejím bezelstném chování jí člověk uvěřil, že lásku nebrala na lehkou váhu, ale prožívala ji, pokud to bylo třeba, hluboce vážně a tragicky."“'' Baronesa [[Marie ~~Nunzianteová]]~~Nunzianta, majitelka vídeňského módního salonu, o Mary prohlásila: ''~~"Mary~~„Mary měla rozkošnou postavičku, něco tak sladkého jako její tělo si lze sotva představit. Její pleť měla snědý nádech, měla báječné svěží tvářičky, mandlové oči a černé vlasy. Člověk pociťoval radost, když se na ni mohl jen dívat."“''<ref name=":2" /> Dle Hermanna Swistuna, správce rodinné pozůstalosti, byla ''~~"tělesně~~„tělesně poněkud vyzrálejší na svůj věk, s dokonalou postavou, malým ohrnutým nosíkem, drobnými rudými rty a její oči byly temně modré a neuvěřitelně velké."“'' === Mary a Rudolf === V roce 1888, po smrti jejího otce, se Mary poprvé setkala s [[Korunní princ Rudolf\|koruním princem Rudolfem]], který byl o třináct let starší a ženatý. Rodina Vetserových se dostala do dvorských společenských kruhů skrze známost s [[Marie Louisa Larischová-Wallersee\|hraběnkou Larischovou]], která byla princovou sestřenicí. Mary a Rudolf se poprvé setkali 12. dubna 1888 na [[Dostih\|dostizích]] ve [[Freudenau]].<ref>Bankl, str. 107</ref> Kněžna Nora Fuggerová poznamenala, že ''„korunní princ zřejmě na Maryinu hru očí ihned přistoupil, z čehož se Mary zatočila hlava.“'' Od tohoto dne se Rudolf stal centrem Mariina života, která na něj soustředila veškerý zájem. Rudolfovi poslala dopis, kde jej žádala o setkání. Následovaly tříměsíční tajné schůzky zorganizované hraběnkou [[Marie Louisa hraběnka Larischová-Wallersee\|Marií Larischovou]]. Mary byla do Rudolfa hluboce zamilovaná a možná si dokonce myslela, že představuje reálnou hrozbu pro manželku svého milence, korunní princeznu [[Štěpánka Belgická\|Stefanii]] (1864–1945). Rudolf mezitím udržoval dlouhodobý vztah s herečkou [[Mizzi Kaspar\|Mizzi Kasparovou]] (1864–1907).<ref>{{cite news\|last1=Schmemann\|first1=Serge\|last2=Times\|first2=Special To the New York\|date=10 March 1989\|title=Mayerling Journal; Lurid Truth and Lurid Legend: A Hapsburg Tale\|work=The New York Times\|url=https://www.nytimes.com/1989/03/10/world/mayerling-journal-lurid-truth-and-lurid-legend-a-hapsburg-tale.html\|access-date=21 May 2022\|issn=0362-4331}}</ref> Právě Kasparové Rudolf poprvé navrhl sebevražedný pakt, na což ona reagovala smíchem. Později se obrátila na policii v obavách o bezpečnost následníka trůnu, ale byla propuštěna a bylo jí řečeno, aby se nevměšovala do císařských záležitostí.<ref>{{cite web\|title=Love is Dead \| History Today\|url=https://www.historytoday.com/archive/history-matters/love-dead}}</ref> S [[Korunní princ Rudolf\|Rudolfem]] se setkala poprvé 12. dubna [[1888]] na [[Dostih\|dostizích]] ve [[Freudenau]]. Kněžna Nora Fuggerová poznamenala, že ''"korunní princ zřejmě na Maryinu hru očí ihned přistoupil, z čehož se Mary zatočila hlava."'' Poté co Kasparová princův návrh odmítla, obrátil se svým plánem na Mary. Zatímco princ pravděpodobně jen nechtěl zemřít sám, Mary tyto plány zřejmě vnímala jako dramatické spojení zamilovaných. Napsala: „Kdybych mu mohla dát svůj život, ráda bych to udělala, neboť co pro mě znamená život?“. Ve svém dopise sestře na rozloučenou napsala: „Oba odcházíme blažení do nejistého záhrobí“.<ref name=":3">{{cite journal\|last=Coatman\|first=Lucy\|date=February 2022\|title=Love is Dead\|url=https://www.historytoday.com/archive/history-matters/love-dead\|journal=History Today\|volume=72\|issue=2\|pages=16–18}}</ref> Dne 18. ledna 1889 sepsala svou závěť.<ref>Bankl, str. 108</ref>[[File:Hrob Mary Vetserové v Heiligenkreuzu vedle Mayerlingu.jpg\|thumb\|Hrob Mary Vetserové v Heiligenkreuzu poblíž Mayerlingu\|vlevo]] Byla hvězdou všech večírků a [[ples]]ů. Byla okouzlující a tak není divu, že v těch dnech, co se poprvé setkala s Rudolfem, "ulovila" vynikající partii. Pro malou baronesu si přišel příslušník portugalského královského domu ''Miguel de Braganza'', vdovec po jedné neteři císařovny Sissi se třemi dětmi. Žila by v přepychu a pohodlí, ale Mary šla za svým srdcem. == Smrt == Dne 28. ledna 1889 odjela za princem do loveckého zámku [[Mayerling (zámek)\|Mayerling]]. Ráno 30. ledna byla jejich těla byla nalezena v tratolišti krve. Rudolf pravděpodobně zastřelil nejprve Mary a poté sám sebe. Mary ještě nebylo osmnáct let. Její tělo bylo v noci ze 31. ledna na 1. února převezeno a tajně pohřbeno na hřbitově v [[Heiligenkreuz (Dolní Rakousy)\|Heiligenkreuzu]]. Vše proběhlo v utajení, protože císařská rodina stála mimo zákon. Pro Mary byl zhotoven falešný protokol o ohledání mrtvé, v němž byla kvalifikována jako [[Sebevrah\|sebevražednice]]. O skutečnosti, že korunní princ nezemřel sám, se dvůr nikdy nezmínil. Pro jeho čin se objednalo lékařské doznání, které mělo potvrdit, že Rudolf jednal v pomatení smyslů.<ref>Bankl, str. 127</ref> Rudolfovi poslala dopis, kde jej žádala o setkání. Rudolf nelenil a odpověděl, že také pociťuje silnou touhu se s ní setkat. Následovaly tří měsíční tajné schůzky Rudolfa a Mary zorganizované hraběnkou Marií Larischovou. Od počátku byla tomuto nerovnému mileneckému páru společná jakási melancholická touha po smrti{{Doplňte zdroj}}. Pro Rudolfa byly rozhodujícími momenty jeho politická bezvýchodnost, jakož i osobní a zdravotní důvody. Mary zase myslela na smrt jen proto, že viděla nemožnost trvalého spojení se svým milovaným "v tomto životě". [[Soubor:Mary Vetsera - Abschiedsbrief.jpg\|náhled\|Dopis na rozloučenou matce]] Mary byla jako sebevražednice pohřbena v dřevěné rakvi v „koutě sebevrahů”. Dne 16. května 1889 bylo její tělo přeneseno do mezitím zřízené hrobky a přesunuto do měděné rakve. V roce 1945 se u hřbitova utábořili vojáci [[Rudá armáda\|Rudé armády]], kteří násilím otevřeli a vyrabovali několik krypt, včetně hrobu Mary Vetserové. K renovaci hrobu došlo až v roce 1959, kdy byly ostatky přeneseny jinam. V roce 1988 byla stanovena vyšetřovací komise a postup se zájmem prozkoumat kosterní pozůstatky. Pokus však ztroskotal, poté co se zprávy chytil bulvární tisk.<ref>Bankl, str. 132–133</ref> V roce 1991 byly Maryiny ostatky narušeny znovu, tentokrát Helmutem Flatzelsteinerem, lineckým obchodníkem s nábytkem posedlým Incidenem v Mayerlingu, který je na své náklady odvezl k soudnímu zkoumání, jež se uskutečnilo v únoru 1993. Flatzelsteiner znalcům sdělil, že ostatky patří příbuznému zabitému před 100 lety, který mohl být střelen do hlavy nebo ubodán. Jeden ze znalců se domníval, že by to mohlo být možné, ale vzhledem k tomu, že lebka byla ve stavu pokročilého rozkladu, nebylo to možné potvrdit. Další znalci potvrdili přítomnost zbytků kulky a také to, že vlasy byly spálené od výstřelu.<ref name=":4">{{cite web\|last=Coatman\|first=Lucy\|date=8 February 2023\|title=Scandal in the House of Habsburg: The Mayerling Incident\|website=[[YouTube]]\|url=https://m.youtube.com/live/IbJwkJxW-kw?feature=share\|access-date=14 February 2023}}</ref> Když se Flatzelsteiner obrátil na novináře, aby prodal příběh i kostru, vložila se do případu policie. Flatzelsteiner se přiznal a vydal ostatky, které byly odeslány k dalšímu zkoumání do Lékařského ústavu ve Vídni. Soudní znalci zjistili, že kosti jsou skutečně 100 let staré a patří mladé ženě ve věku kolem 20 let, ale protože chyběla část lebky, nebylo možné určit, zda v ní někdy byla díra po kulce. Dne 28. října 1993 byly ostatky Mary Vetserové znovu pohřbeny.<ref name="MarkusGeorg">Markus, Georg, ''Crime at Mayerling: The Life and Death of Mary Vetsera: With New Expert Opinions Following the Desecration of Her Grave'', Ariadne Press, 1995</ref> S Rudolfem se setkávala ve velké tajnosti. Hrabě Hoyos ve svých poznámkách zanechal zprávu o tom, jaké triky Mary používala, aby se s princem mohla setkat: ''"Jednoho večera, kdy měla jít s rodinou do divadla, tomu zabránila tím, že si začala mýt vlasy a zmáčená přišla ke své matce, která jí velice vyhubovala, pronesla, že myslela, že vlasy zase brzy uschnou, ale teď když jsou pořád ještě mokré, nemůže přece s nimi do divadla, a musí proto zůstat doma."'' Jen co matka se sestrou odjely, Mary spěchala za Bratfischem, jehož [[drožka]] stála pár metrů od jejich vily, aby jí odvezl za Rudolfem. [[Rakouská národní knihovna]] získala 31. července 2015 kopie Maryiných dopisů na rozloučenou matce a dalším členům rodiny, které byly nalezeny v bankovní bezpečnostní schránce, kam byly uloženy v roce 1926. Byly napsány v Mayerlingu krátce před smrtí a jasně uvádějí, že se Mary chystala zemřít po boku Rudolfa z lásky k němu.<ref>{{Citace elektronického periodika Dne 28. ledna 1889 odjela s Rudolfem do [[Mayerling (zámek)\|Mayerlingu]]. Jejich těla byla nalezena v tratolišti krve. Rudolf pravděpodobně zastřelil nejprve Mary a poté sám sebe. Tajně byla pohřbena na hřbitově v nedalekém [[Heiligenkreuz (Dolní Rakousy)\|Heiligenkreuzu]]. Její hrob byl dvakrát vykradem. V dubnu 1945 v jejím hrobě hledali sovětští vojáci šperky a zlato. V červenci její ostatky ukradl obchodník s nábytkem Helmut Flatzelsteiner (* 1939) a nechal je pod cizím jménem prozkoumat. Ústav soudního lékařství ve znaleckém posudku potvrdil, že byla zastřelena. Po jejím opětovném pohřbení byla rakev zalita betonem, aby došla klidu. Její původní bronzová rakev je vystavena na zámečku Mayerling. \| příjmení = Calderwood \| jméno = Imogen \| titul = 'Please forgive me, I could not resist love': Heartbreaking letter hidden in Austrian bank vault for 90 years is discovered and reveals passion of one of history's greatest affairs \| vydavatel = dailymail.co.uk \| url = https://www.dailymail.co.uk/news/article-3182262/Please-forgive-not-resist-love-Sensational-letter-hidden-bank-vault-90-years-reveals-passion-one-history-s-great-affairs.html \| datum vydání = 2015-08-01 \| datum přístupu = 2024-05-01 }}</ref> V roce 2016 byly zpřístupněny badatelům a vystaveny veřejnosti. == ~~Odrazy v~~V kultuře ==▼ Důvod jejich násilné smrti není doposud zcela jasný a celá událost je zahalena tajemstvím, neboť rakouská císařská rodina měla velký zájem na tom, aby [[publicita]] této události byla do budoucna minimální. Její životní příběh byl také několikrát zfilmován, v roce [[1957 ~~ve filmu\|1957]]~~ si její postavu zahrála [[Audrey Hepburnová]] ve filmu [[Mayerling (film, 1957)\|''Mayerling'']] a v roce [[1968 ve stejnojmenném filmu~~\|1968]] pak~~ [[Catherine Deneuve]] ~~ve filmu Mayerling~~.▼ ▲== Odrazy v kultuře == ▲Její životní příběh byl také několikrát zfilmován, v roce [[1957 ve filmu\|1957]] si její postavu zahrála [[Audrey Hepburnová]], v roce [[1968 ve filmu\|1968]] pak [[Catherine Deneuve]] ve filmu Mayerling. == Odkazy == === Reference === {{Překlad\|jazyk=en\|článek=Baroness Mary Vetsera\|revize=1211977625}} <references /> === Literatura === * {{Citace monografie * {{Citace periodika \| příjmení = Beneš \| jméno = Pavel \| autor = \| odkaz na autora = \| spoluautoři = \| titul = 4x vyloupené hrobky slavných: Kvůli zlatu i vědeckým teoriím. \| periodikum = Epocha \| odkaz na periodikum = \| rok = 2015 \| měsíc = \| ročník = \| číslo = 21▼ \| příjmení = Bankl \| strany = 29-31 \| url = \| issn = \| jazyk = }}▼ \| jméno = Hans \| titul = Obyčejné nemoci neobyčejných \| vydání = \| vydavatel = Brána, s.r.o. \| místo = Praha \| rok vydání = 2001 \| počet stran = 231 \| strany = \| isbn = 80-7243-124-2 }} ▲* {{Citace periodika \| příjmení = Beneš \| jméno = Pavel \| autor = \| odkaz na autora = \| spoluautoři = \| titul = 4x vyloupené hrobky slavných: Kvůli zlatu i vědeckým teoriím. \| periodikum = Epocha \| odkaz na periodikum = \| rok = 2015 \| měsíc = \| ročník = \| číslo = 21 ▲ \| strany = ~~29-31~~29–31 \| url = \| issn = \| jazyk = }} === Externí odkazy === Řádek 41 ⟶ 74: {{Autoritní data}} {{Portály\|Historie\|Lidé\|Rakousko}} {{DEFAULTSORT:Vetserová, Marie}} [[Kategorie:Rakouští šlechtici]] [[Kategorie:~~Narození~~Korunní ~~1871~~princ Rudolf]] [[Kategorie:~~Úmrtí~~Narození ~~1889~~v roce 1871]] [[Kategorie:Narození 19. března]] [[Kategorie:Narození ve Vídni]] [[Kategorie:Úmrtí v roce 1889]] [[Kategorie:Úmrtí 30. ledna]] [[Kategorie:Úmrtí v Mayerlingu (Alland)]] [[Kategorie:Zastřelení lidé]] [[Kategorie:Pohřbení v klášteře Heiligenkreuz]] [[Kategorie:Ženy]]