Betlémská kaple: Porovnání verzí

[[Soubor:Betlem2.jpg|thumbnáhled|Betlémská kaple a její okolí na rytině J. D. Hubera z let 1765–1769. Vyobrazení však není zcela přesné (chybně zakreslených pět oken v průčelí respektovali i autoři rekonstrukce objektu v 50. letech 20. století).|vlevo]]

Betlémská kaple byla založena zakládací listinou z&nbsp;[[24. květen|24. května]] [[1391]] [[Hanuš z Mühlheimu|Hanušem z&nbsp;Mühlheimu]] a &nbsp;[[Jan Kříž (měšťan)|Janem Křížem]]. Stavba kaple probíhala v&nbsp;letech [[1391]] až [[1394]].<ref name="k20k56-2357">KUBÍČEK, Alois: ''Betlémská kaple'', Praha 1953, S. 56–57.</ref> Kaple byla určena výhradně pro [[kázání]], a to kázání v&nbsp;[[mateřský jazyk|mateřském jazyce]], tj. v&nbsp;[[čeština|češtině]]. To, že nešlo o&nbsp;prostor určený k&nbsp;[[bohoslužba|bohoslužbám]] (slavení [[eucharistie]]) bylo vyjádřeno jak termínem „[[kaple]]“, tak stavebně, neboť budova neměla žádný [[Kněžiště|presbytář]].<ref name="k20-23">KUBÍČEK, Alois: ''Betlémská kaple'', PrahaKubíček (1953), Ss. 20–23.</ref> Později, už v&nbsp;době Husova uvěznění v&nbsp;[[Kostnice (město)|Kostnici]], však došlo i&nbsp;ke slavení eucharistie, a to pochopitelně [[utrakvismus|sub utraque specie]], česky „pod obojí způsobou“. Dokladem této skutečnosti je mj. dodnes dochovaná nika, která velmi pravděpodobně fungovala jako [[Eucharistický svatostánek|sanktuář]].

Nejvíce je Betlémská kaple spojována s&nbsp;působením [[Jan Hus|Jana Husa]]. Ten se stal jejím správcem 14. března [[1402]] a od té doby zde kázal. Poslední Husovo kázání v&nbsp;Betlému se klade do února [[1413]]. [[Jan Hus]] byl zároveň v&nbsp;letech [[1409]]–[[1410]] rektorem [[Univerzita Karlova|pražské univerzity]], a tak začala být Betlémská kaple spojována s&nbsp;univerzitou. Na kázání do kaple často chodila i&nbsp;druhá manželka [[Václav IV.|Václava IV.]], královna [[Žofie Bavorská]].<ref name="k20JHPP-2320"/>{{Citace monografie

V&nbsp;pozdním středověku a po celou dobu renesance sloužila kaple v&nbsp;podstatě jako regulérní farní kostel. Přitom byl často připomínán odkaz Jana Husa. Roku [[1521]] zde kázal [[Thomas Müntzer|Tomáš Müntzer]]. Roku [[1548]] byla kaple nákladně obnovena ''„pro čest a chválu boží a slavné paměti Mistra Jana Husa“''.<ref name="v56-60">[[Pavel Vlček|VLČEK, Pavel]], a kol: ''Umělecké Památky Prahy, Staré město a Josefov'', Academia, Praha 1996, S. 59–60</ref> V&nbsp;té době zde také byla pohřbena celá řada významných pražských měšťanů. Po [[Rudolfův majestát|Majestátu Rudolfa II.]] její správu převzala [[Jednota bratrská]]. Roku [[1622]] odevzdal [[Ferdinand II. Štýrský|Ferdinand II.]] Betlémskou kapli [[Tovaryšstvo Ježíšovo|Tovaryšstvu Ježíšovu]], které tehdy spravovalo celou [[Univerzita Karlova|pražskou univerzitu]]. Už roku [[1638]] ji byli jezuité nuceni univerzitě postoupit, ale roku [[1661]] ji opět, spolu s&nbsp;nedalekými budovami ''Nazaretské'' a ''Loudovy koleje'' za 3200 zlatých získali, neboť zde postupně vznikal areál jezuitského ''Semináře svatého Václava''. Po zrušení jezuitského řádu roku [[1773]] fungovala Betlémská kaple jako [[filiální kostel]] k&nbsp;nedalekému kostelu [[Kostel svatého Jiljí (Praha)|svatého Jiljí]], ale roku [[1786]] byla pro svůj špatný stav z větší části zbořena, zůstala víceméně jen torza obvodových zdí. Několik desetiletí sloužila prázdná parcela jako sklad dřeva. V&nbsp;letech [[1836]]–[[1837]] zde byl postaven třípodlažní činžovní dům. V&nbsp;U příležitosti pětistého výročí Husovy smrti v roce 1915 se Betlémskou kaplí zabýval historik architekt [[1919Alois Kubíček]]. bylZ uskutečněnprotokolu hloubkovýmagistrátní stavební komise z roku 1836 průzkumvyčetl, kterýže prokázalpro značnounovostavbu zachovalostdomu původníhočp. 255, vzniklém v místech bývalé kaple, má být použito starého zdiva, protoa byloto poaž do výše druhého patra. To se potvrdilo v roce 1919, kdy Kubiček z vlastní iniciativy a bez jakékoliv oficiální podpory v domě našel stavebním průzkumem pomocí sond mj. i zbytky gotického ostění gotického okna. Po [[únor 1948|únoru 1948]] z&nbsp;podnětu [[Zdeněk Nejedlý|Zdeňka Nejedlého]] rozhodnuto o&nbsp;obnově kaple a obytný dům byl [[znárodnění|znárodněn]] a demolován.<ref name="v56JHPP-6077"/>{{Citace monografie

Rekonstrukci kaple na místě vyvlastněného domu projektoval architekt [[Jaroslav Fragner]] na objednávku představitelů komunistického režimu, který část svojí legitimity zakládal na svébytné interpretaci husitského dědictví. Fragner sám o&nbsp;této rekonstrukci napsal, že: ''„smyslem obnovy nebyla regenerace památky jakožto účelového zařízení, nýbrž vyzdvižení památníku českého husitství“''.<ref>FRAGNER, Jaroslav: ''rukopisné poznámky' in: ''Jaroslav Fragner náčrty a plány'' (výstavní katalog), Galerie Jaroslava Fragnera, Praha 1999, S. 58.''</ref> Rekonstrukce probíhala mezi lety [[1950]] a [[1952]].<ref>VLČEK, PavelVlček (cit. v&nbsp;pozn. 21996), Ss. 58.</ref>

Kapli, sloužící z&nbsp;valné části socialistické [[Propaganda|propagandě]] ale i&nbsp;jiným veřejným účelům, v&nbsp;roce [[1987]] převzalo [[České vysoké učení technické v Praze]]. Po rekonstrukci byla 26. května [[1992]] znovu otevřena pro veřejnost. Konají se zde [[imatrikulace]], [[promoce]] studentů, jmenování [[profesor]]ů do funkce a různé další akce. V&nbsp;kapli se mj. pravidelně konají vzpomínkové [[ekumena|ekumenické]] bohoslužby.

[[Soubor:Betlem5.jpg|náhled|Pohled do [[Betlémské náměstí|Betlémského náměstí]] v&nbsp;roce 1869. Třetí dům zprava je postaven na místě Betlémské kaple a s&nbsp;využitím jejího zdiva]]Budova kaple vznikla z&nbsp;větší části na zahradě navazující na dvůr Křížova domu ležícího v&nbsp;''Dominikánské'' (dnes ''Husově'') ulici. Křížův dům je dodnes v&nbsp;přestavěné podobě dochován jako čp. 238 a 239. Menší část kaple pak vznikla na přilehlé části hřbitova, který se rozkládal kolem kostela svatého Filipa a Jakuba. Tento [[románský sloh|románský]], [[gotikagotická architektura|goticky]] přestavěný [[farní kostel]] se rozkládal na části plochy dnešního Husova''[[Betlémské náměstí|Betlémského náměstí]]''.<ref name="k20-23" />

Mezi Křížovou zahradou a Křížovým domem se nalézal objekt [[slad]]ovny s&nbsp;rozlehlým sklepem. Ten byl proměněn na tzv. ''Dům kazatelů'' obsahující též [[sakristie|sakristii]] kaple.<ref name="k20-23"/>

Stavba byla v&nbsp;podstatě ze všech stran obestavěna zástavbou, neboť cca 2 metry před současným [[průčelí]]m do dnešního ''[[Betlémské náměstí|Betlémského náměstí]]'' stál zmíněný kostel a hřbitov.<ref name="k20-23"/> Hlavní vstup do ''Betlémské kaple'' tvořil malý [[portál (architektura)|portál]] v&nbsp;levé části průčelí. Není zcela jasné, jak byly ukončeny střechy. Je pravděpodobné, že dvojice [[štít (architektura)|štítů]] měla odlišnou podobu nebo že zde již od počátku byla dvojice [[Střecha|valbových střech]], jak to ukazuje například [[Huberův plán Prahy]] z&nbsp;let [[1765]]–[[1769|69]] i&nbsp;dochovaná zaměření. Další odlišností současné podoby od původního stavu je jiný počet oken v&nbsp;průčelí. Jak opět dokládají historické plány, bylo jich zde původně šest, ale okno nad portálem omylem nebylo rekonstruováno. Okna byla velmi pravděpodobně od počátku vybavena [[kružba]]mi.<ref>KUBÍČEK, AloisKubíček (cit.1953), vpozns. 2) S&nbsp;49 a nestránkované přílohy.</ref>

Interiér stavby byl obnoven zřejmě relativně přesně. Už původní architektura kaple byla velice strohá a jednoduchá. Kubický prostor byl již původně zastropen trámovým stropem neseným [[pilíř]]i či spíše dřevěnými sloupy.<ref>[[Dobroslav Líbal|LÍBAL, Dobroslav.]] a [[Jan Muk|MUK, Jan.]]: ''Staré město pražské – architektonický a urbanistický vývoj'', [[Nakladatelství Lidové Novinynoviny]], Praha, 1996, S. 187.</ref>

Kaple byla v&nbsp;roce [[1548]] přestavěna. Zřejmě při této přestavbě byla opatřena pozdněgotickoupozdně gotickou síťovou, žebrovou klenbou, která však v&nbsp;té době byla už v&nbsp;podstatě [[Anachronismus|anachronickým]] stavebním prvkem. Není proto zcela vyloučeno, že tato klenba vznikla dříve, snad někdy v&nbsp;patnáctém století. Není také zcela jasné, kdy zanikl kostel svatého Filipa a Jakuba, jehož zbytky odhalil roku [[1948]] archeologický průzkum. Hřbitov však byl zachován až do zrušení kaple. Roku [[1572]] zde byla vybudována [[zvonice]]. ''Dům kazatelů'' byl též rozšířen a stal se v&nbsp;podstatě regulérní [[fara|farou]].<ref name="v56-60"/>

Roku [[1836]]–[[1837|37]] postavený [[klasicismus|klasicistní]] [[Nájemní dům|činžovní dům]] čp. 255 byl roku 1948 demolován, stejně jako větší část vedlejšího domu čp. 256, který v&nbsp;sobě obsahoval významné relikty tzv. ''Domu kazatelů''.<ref name="v56-60"/>

Při rekonstrukci byly použity dochované části obvodového zdiva, které byly vyztuženy [[železobeton]]ovými pilíři. Protože byl demolovaný činžovní dům zcela podsklepen, byl vytvořen pod celou kaplí [[Podlaží|suterén]]. Při rekonstrukci kaple bylo použito nejen poznatků ze stavebně-historického a &nbsp;archeologického průzkumu (který mj. přinesl objev základů kostela svatého Filipa a Jakuba), ale také dochovaných historických plánů ze sedmnáctého a osmnáctého století.<ref name="k78-82">KUBÍČEK, AloisKubíček (cit.1953), vpozns. 2) S&nbsp;78–82.</ref>

Způsob obnovy plně odpovídáodpovídal přístupu běžnému v&nbsp;[[památková péče|památkové péči]] padesátých let, kdy byl veliký důraz kladen na rozsáhlé a nákladné [[Rekonstrukce (stavebnictví)|rekonstrukce]] preferující především [[gotika|gotickou]] a &nbsp;[[Renesance|renesanční]] podobu staveb a pokládající mladší stavební periody, především [[19. století|19.]] a [[20. století]], za úpadkové.

Tři renesanční náhrobní desky: [[Matouš Collinus z Chotěřiny|Matouše Collina z Chotěřiny]] (†1566), lékaře [[Adam Zalužanský ze Zalužan|Adama Zalužanského]] (+1614†1613) , Jana Tejfla z Cejlperku a jeho ženy Estery Tejflové ze Štrejnfeldu (+1606†1606) byly přestěhovány do [[Lapidárium Národního muzea|Lapidária]] [[Národní muzeum|Národního muzea]].<ref>J.Fajt-L.Sršeň, Lapidárium Národního muzea, Praha 1993, s.75-76, č.k.264, 267).</ref>

| edice = Pragensie a památky
| svazek edice =11 11
| ilustrátoři = [[Dagmar Hochová]]
| vydání = 2.
| poznámka = Výsledky vědeckého výzkumu, vznik, význam pro husitství, osudy budovy, architektonické a archeologické rozbory

* {{Vlastenský slovník historický|heslo=BetlémskáBetlemská kaple}}

* [http://kamilfrisbethlehemchapel.zde.cz/betlemska-kapleeu/ WebOficiální věnovanýwebové stránky Betlémské kaplikaple]

* [http://lide.cb.cz/praha2pavel.mosner/husova_kazani.htm Kázání Mistra Jana Husa] (Betlémskou kapli v&nbsp;kázáních zkracuje slovem „Betlém“)

{{České vysoké učení technické v Praze}}{{Budovy na Betlémském náměstí}}{{Autoritní data}}

[[Kategorie:KapleBetlémské v Prazenáměstí]]

[[Kategorie:Národní kulturní památky vna PrazeStarém Městě (Praha)]]