Alfred Stieglitz: Porovnání verzí

[[Soubor:Alfred Stieglitz.jpg|thumbnáhled|''Portrét Alfreda Stieglitze'' (1902).<br />Fotografie [[Gertrude Käsebierová|Gertrudy Käsebierové]] ze sbírky [[Seznam národních knihoven|Knihovny Kongresu USA]]]]

| strany = 43}}</ref> Patřil k&nbsp;průkopníkům [[piktorialismus#Secesní piktorialismus|secesního piktorialismu]]<ref>{{Citace monografie

| příjmení = Dufek

| jméno = Antonín

| místotitul = PrahaAlfred Stieglitz

| rokvydavatel = 1990 Odeon

| strany = 19}}</ref> a [[přímá fotografie|přímé fotografie]].<ref name{{Sfn|Mrázková|1985|s="Mrázková36">MRÁZKOVÁ, s.&nbsp;36.</ref>}} Častým námětem jeho fotografií bylo město [[New York]] – byl jedním z&nbsp;prvních fotografů, kdo se věnoval uměleckému ztvárnění velkoměsta.<ref name{{Sfn|Dufek|1990|s="Dufek 17-20">DUFEK, s.&nbsp;17–20.</ref>}} Fotografoval také portréty a abstraktní cykly mraků. Mnohaletá série portrétů, aktů a detailů těla jeho manželky [[Georgia O'Keeffe|Georgie O'Keeffeové]] zachycuje proces stárnutí a proměnu osobnosti.<ref name{{Sfn|Dufek|1990|s="Dufek 46-50">DUFEK, s.&nbsp;46–50.</ref>}} Jeho dílo, které se nachází ve sbírkách amerických muzeí a bylo oceňováno už za jeho života, ovlivnilo vývoj fotografie.<ref name="Hlaváč206">{{Citace monografie

| jméno = ĹudovítĽudovít

| strany = 206}}</ref> Publikoval fotografie a články ve fotografických časopisech,<ref name{{Sfn|Dufek|1990|s="Dufek52">DUFEK, s.&nbsp;52.</ref>}} byl redaktorem časopisů ''[[American Amateur Photographer]]'' a ''[[Camera Notes]]'', podílel se na založení spolku ''[[Fotosecese]]'', vydával fotografický časopis ''[[Camera Work]]'',<ref name{{Sfn|Hlaváč|1987|s="Hlaváč205">HLAVÁČ, 205}}{{Sfn|Dufek|1990|s.&nbsp;205.</ref><ref name="Dufek147">DUFEK, s.&nbsp;147.</ref>}} podporoval začínající americké umělce, pořádal výstavy [[Avantgarda|avantgardních]] uměleckých děl a zasloužil se nejen o propagaci fotografie, ale také moderního evropského a amerického umění – malířství a sochařství – ve Spojených státech. Ve svých newyorských galeriích {{Cizojazyčně|en|''Little Galleries of the Photo-Secession''}} – ''[[Galerie 291|Galerii 291]]'', {{Cizojazyčně|en|''The Intimate Gallery''}} a {{Cizojazyčně|en|''An American Place''}} vystavoval během čtyřiceti let fotografie uznávaných i začínajíchzačínajících evropských a amerických fotografů a výtvarná díla [[impresionismus|impresionistů]], [[postimpresionismus|postimpresionistů]], [[kubismus|kubistů]], [[futurismus|futuristů]] a představitelů dalších nových [[umělecký směr|uměleckých směrů]].<ref name="KIMMELMAN">{{Citace elektronické monografie

| odkaz na autora = Michael Kimmelman

| url = http://query.nytimes.com/gst/fullpage.html?res=9901E2DD143EF931A35751C0A9679C8B63&sec=&spon=&pagewanted=all

}}</ref><ref name="{{Sfn|Dufek 30,38">DUFEK, |1990|s.&nbsp;=30, 38.</ref>}}

[[Soubor:Alfred Stieglitz Winter Fifth Avenue 1892.jpg|thumb|rightnáhled|Alfred Stieglitz – ''Zima na Páté avenue'' (1892)]]

Alfred Stieglitz se narodil roku [[1864]] ve městě [[Hoboken (New Jersey)|Hoboken]] v&nbsp;americkém státě [[New Jersey]], ležícím na pravém břehu řeky [[Hudson (řeka)|Hudson]], jako nejstarší syn úspěšného židovského obchodníka Edwarda Stieglitze. Alfred měl šest mladších sourozenců. Rodina se roku [[1871]] přestěhovala přes řeku Hudson na [[Manhattan]] do nového domu, kde se scházeli otcovi vzdělaní přátelé. Intelektuální prostředí spolu s&nbsp;faktem, že otec Alfreda preferoval před dalšími sourozenci, urychlilo Alfredovo dospívání a přispělo k&nbsp;jeho vysokému sebevědomí.<ref>DUFEK, {{Sfn|Dufek|1990|s.&nbsp;7–8.</ref>=7,8}}

Stieglitzovi měli své kořeny v&nbsp;[[Německo|Německu]], kde chtěl otec Edward nechat své děti vzdělat. Proto všichni, včetně Alfreda, jeho čtyř sester a dvou bratrů, odjeli roku [[1881]] ze Spojených států do Německa. Alfred Stieglitz dokončil střední školu v&nbsp;[[Karlsruhe]] a pak začal studovat [[Technická univerzita Berlín|Polytechniku]] ({{Cizojazyčně|de|''Technische Hochschule''}}) v&nbsp;[[Berlín]]ě.<ref>DUFEK, {{Sfn|Dufek|1990|s.&nbsp;7–9.</ref>=7-9}} Studium strojírenství ho však i přes dobré výsledky nebavilo.<ref name{{Sfn|Dufek|1990|s="Dufek9">DUFEK, s.&nbsp;9</ref>}} V&nbsp;lednu [[1883]] si zakoupil fotoaparát a začal experimentovat s&nbsp;fotografií. Zároveň na Polytechnice navštěvoval kurzy fotografie německého chemika a fotografa [[Hermann Wilhelm Vogel|Hermanna Wilhelma Vogela]].<ref name{{Sfn|Dufek|1990|s="Dufek9"/>9}} Rodiče se sestrami se vrátili roku [[1886]] do Spojených států, Alfred pokračoval ve studiu v&nbsp;Berlíně.<ref name{{Sfn|Dufek|1990|s="Dufek147"/>147}}

Jeho vlastní tvorba většinou vznikala na prázdninových cestách po [[Evropa|Evropě]].<ref>DUFEK, {{Sfn|Dufek|1990|s.&nbsp;=10.</ref>}} Od roku [[1887]] obesílal v&nbsp;různých zemích fotografické soutěže, ve kterých během následujících dvanácti let vyhrál 150&nbsp;cen.<ref name{{Sfn|Dufek|1990|s="Dufek11">DUFEK, s.&nbsp;11.</ref>}} Začal být zván do soutěžních porot a rovněž publikoval kritiky a články o praktických problémech spojených s fotografováním. V&nbsp;roce [[1890]] získal v&nbsp;[[Londýn]]ě stipendium časopisu ''[[Amateur Photographer]]'' na obrazovou dokumentaci památek ve [[Francie|Francii]].<ref name{{Sfn|Dufek|1990|s="Dufek11" />11}}

[[Soubor:Steiglitz-Stieglitz, Terminal, 1892.jpg|thumbnáhled|leftvlevo|upright 1.15|Alfred Stieglitz – ''Konečná'' (1892)]]

Na naléhání rodičů se Alfred Stieglitz vrátil v&nbsp;létě 1890 do [[New York]]u,<ref name{{Sfn|Dufek|1990|s="Dufek11" />11}} kde se stal spolu se svými dvěma přáteli ze studií v&nbsp;Berlíně spolumajitelem tiskárny, kterou založil jeho otec. Zpočátku podnik neprosperoval, avšak Stieglitz se seznámil s&nbsp;technologií tisku, kterou pak precizně ovládal.<ref name="Roberts9">{{Citace sborníku | příjmení = Roberts | jméno = Pam | titul = Alfred Stieglitz, 291 Gallery and Camera Work | sborník = Camera Work. The Complete Photographs 1903–1917 | příjmení sestavitele = Stieglitz | jméno sestavitele = Alfred | místo = Köln | vydavatel = Taschen | rok vydání = 2008 | isbn = 978-3-8228-3784-9 | strany = 9 | jazyk = anglicky}}</ref> Následujícího roku vstoupil do sdružení {{Cizojazyčně|en|''New York Society of Amateur Photographers''}} (brzy přejmenovaného na {{Cizojazyčně|en|''New York Camera Club''}}). Od roku [[1892]] fotografoval [[Pouliční fotografie|pouliční život]] a zákoutí New Yorku ve stylu [[piktorialismus#Secesní piktorialismus|secesního piktorialismu]]. Zároveň začal vystavovat a pokračoval v&nbsp;publikování.<ref>DUFEK, {{Sfn|Dufek|1990|s.&nbsp;11–13.</ref>=11-13}}

V&nbsp;roce [[1893]] se oženil s&nbsp;Emmeline Obermeyerovou. Manželství však nebylo šťastné – Alfred se oženil podle přání svých rodičů, Emmeline jeho zájem o umění nesdílela a ani narození dcery Kitty po pěti letech od svatby je nesblížilo. Sňatek však byl pro Alfreda Stieglitze výhodný finančně, protože peníze jeho ženy jej zabezpečily, a mohl si dovolit věnovat se svým zájmům bez ohledu na příjmy.<ref name="Dufek13">DUFEK, {{Sfn|Dufek|1990|s.&nbsp;=13.</ref>}}<ref>{{Citace elektronické monografie

V&nbsp;roce [[1894]] byl zvolen jako první americký fotograf členem britské [[piktorialismus|piktorialistické]] společnosti ''[[The Linked Ring|The Linked Ring Brotherhood]]''.<ref name{{Sfn|Dufek|1990|s="Dufek13" />13}} Následujícího roku zanechal Stieglitz podnikání v&nbsp;tiskárně, přestože už byla komerčně úspěšná.<ref name="Roberts9" /> V&nbsp;letech 1893–1896 byl redaktorem měsíčníku ''[[American Amateur Photographer]]'' a pak do roku 1902 redaktorem ve čtvrtletníku ''[[Camera Notes]]''.<ref name{{Sfn|Dufek|1990|s="Dufek147" />147}} Jeho působení bylo pro oba časopisy přínosné, neboť při výběru fotografií do tisku byl velmi náročný. Přestože jeho rozhodnutí byla zpravidla správná a časopisy u&nbsp;čtenářů oblíbené, kvůli své nekompromisní povaze a netaktickému jednání se s&nbsp;vydavateli a spolupracovníky nedokázal shodnout a musel obě redakce opustit. Stieglitzův význam však podtrhuje skutečnost, že krátce po jeho odchodu časopis {{Cizojazyčně|en|''Camera Notes''}} zanikl.<ref>DUFEK, {{Sfn|Dufek|1990|s.&nbsp;=13, 15.</ref>}}<ref>ROBERTS, s.&nbsp;12–13.</ref>

[[Soubor:Alfred Stieglitz - The Hand of Man - Google Art Project (color corrected).jpg|thumb|rightnáhled|upright 1.3|Alfred Stieglitz – ''Ruka člověka'' (1902)]]

Stieglitz se snažil prosadit fotografii jako umění a pozvednout americkou fotografickou tvorbu. V&nbsp;roce [[1902]] založil spolu s&nbsp;dalšími dvanácti fotografy skupinu ''[[Fotosecese]]'' ({{Cizojazyčně|en|''Photo-Secession''}}),<ref name{{Sfn|Hlaváč|1987|s="Hlaváč205" />205}} výběrovou organizaci podle vzoru evropských spolků, která do roku 1912 sdružovala 120&nbsp;fotografů. Mezi jejími členy bylo mnoho významných osobností americké fotografie, např. [[Frank Eugene]], [[Gertrude Käsebierová]], [[Edward Steichen]], [[Clarence Hudson White|Clarence H.&nbsp;White]] a [[Alvin Langdon Coburn|Alvin L.&nbsp;Coburn]]. Prvním počinem ''Fotosecese'' bylo uspořádání výstavy ''Americká piktoriální fotografie''. S&nbsp;''Fotosecesí'' byl rovněž spjat fotografický časopis ''[[Camera Work]]'', který Stieglitz vydával v&nbsp;letech 1903–1917.<ref>DUFEK, {{Sfn|Dufek|1990|s.&nbsp;20–22=147, 147.</ref>20-22}}

}}</ref> Galerie, kterou Stieglitz vedl do roku 1917, se nacházela v&nbsp;nejvyšším poschodí domu č.&nbsp;291 na [[Fifth Avenue|Páté Avenue]] v&nbsp;New Yorku a byla později známá pod názvem ''291''. Stieglitz se rovněž účastnil pořádání výstav v&nbsp;zahraničí. Roku [[1909]] sestavil americkou kolekci na ''Mezinárodní fotografickou výstavu'' v&nbsp;[[Drážďany|Drážďanech]].<ref>DUFEK, {{Sfn|Dufek|1990|s.&nbsp;24–26.</ref>=24-26}}

[[Soubor:Stieglitz-NewYorkOldNew.jpg|thumbnáhled|leftvlevo|Alfred Stieglitz – ''Starý a nový New York'' (1910)]]

V&nbsp;roce [[1910]] se Stieglitz podílel na organizaci ''Mezinárodní výstavy piktoriální fotografie'' v&nbsp;[[Buffalo (New York)|Buffalu]]. Výstava byla úspěšná, avšak mezi členy ''Fotosecese'' již byly názorové rozpory, které vedly v&nbsp;roce [[1912]] k&nbsp;jejímu rozpadu.<ref>DUFEK, {{Sfn|Dufek|1990|s.&nbsp;=24, 148.</ref>}} Časopis {{Cizojazyčně|en|''Camera Work''}} a výstavní síň ''291'' existovaly dále až do roku 1917, avšak jejich náplň se změnila. Stieglitz rozšířil své aktivity o pořádání výstav děl moderních evropských malířů a sochařů ([[Henri Matisse]], [[Auguste Rodin]], [[Henri Rousseau]], [[Paul Cézanne]], [[Pablo Picasso]] a další).<ref name="Voorhies" /><ref name{{Sfn|Dufek|1990|s="Dufek 30, 38" />}}

[[Soubor:O'Keeffe-(hands).jpg|thumbnáhled|upright 0.9|Alfred Stieglitz – ''Georgia O'Keeffeová'' (1918)]]

Stieglitze zaměstnávalo organizování výstav natolik, že měl jen málo příležitostí fotografovat v&nbsp;exteriéru. Město New York zachycoval alespoň z&nbsp;oken své fotogalerie. Kontakt s&nbsp;lidmi ho však přivedl k&nbsp;[[portrétní fotografie|portrétní fotografii]], zejména v&nbsp;letech 1915–1925. Fotografoval své spolupracovníky, přátele a návštěvníky. V&nbsp;roce [[1916]] se setkal s&nbsp;americkou malířkou [[Georgia O'Keeffe|Georgií O'Keeffeovou]], která ovlivnila jeho další život. Rok [[1917]] byl počátkem dlouhého cyklu portrétů, detailů těla a [[fotografie aktu|aktů]] Georgie O'Keeffeové. Po rozvodu s&nbsp;první ženou se Alfred Stieglitz v&nbsp;roce [[1924]] s&nbsp;Georgií O'Keeffeovou oženil.<ref>DUFEK{{Sfn|Dufek|1990|s=39, s.&nbsp;39–40.</ref>40}}

Také&nbsp;po zániku časopisu {{Cizojazyčně|en|''Camera Work''}} a výstavní síně ''291'' pokračoval v&nbsp;redakční činnosti a organizování výstav. V&nbsp;letech [[1925]]–[[1929]] vedl galerii {{Cizojazyčně|en|''The Intimate Gallery''}}, a od roku 1929 až do své smrti v&nbsp;roce [[1946]] galerii {{Cizojazyčně|en|''An American Place''}}.<ref>DUFEK{{Sfn|Dufek|1990|s=40, s.&nbsp;40–41.</ref>41}}

| url = http://query.nytimes.com/gst/fullpage.html?res=9A02E6DC103BF931A3575BC0A9649C8B63&sec=&spon=&pagewanted=all

}}</ref> Ovlivnil jej však [[Peter Henry Emerson]] a jeho kniha ''Naturalistická fotografie''. Stieglitz prostřednictvím obyčejných námětů zaznamenával realitu, která vyhovovala jeho myšlenkovému záměru a pocitu. Zároveň využíval schopnost [[fotoaparát]]u zachytit krátké časové okamžiky.<ref name{{Sfn|Mrázková|1985|s="Mrázková36" />36}}

Stieglitzovy fotografie z&nbsp;let 1892–1902 si získaly respekt svým vynikajícím technickým provedením, i když byly pořízeny za velmi obtížných světelných podmínek (sněžení, mlha, déšť či noc). Stieglitz byl také jedním z&nbsp;prvních fotografů, kdo se věnoval uměleckému ztvárnění velkoměsta. Jeho fotografie z&nbsp;tohoto období představují průkopnické dílo [[piktorialismus#Secesní piktorialismus|secesního piktorialismu]]. Efekty jeho fotografií byly dosaženy fotografickými prostředky, světelnými podmínkami a technikou tisku a jen s&nbsp;minimálními ručními zásahy do [[pozitiv (obraz)|pozitivů]].<ref name="{{Sfn|Dufek |1990|s=17-20" />}}

[[Soubor:Stieglitz-Steerage291.jpg|thumbnáhled|leftvlevo|Alfred Stieglitz – ''[[Mezipalubí (fotografie)|Mezipalubí]]'' (1907)]]

V&nbsp;dalším období do roku 1914 volil podobné náměty, a i přes vliv ''[[Fotosecese]]'', která směřovala technicky a esteticky k&nbsp;malířství a grafice použitím [[ušlechtilý tisk|ušlechtilých tisků]], se Stieglitz přikláněl k&nbsp;dosud málo akceptované čisté fotografii s&nbsp;důrazem na [[Napětí|tenzi]] mezi trojrozměrným prostorem a dvourozměrnou fotografií.<ref>DUFEK, {{Sfn|Dufek|1990|s.&nbsp;=29.</ref>}} V&nbsp;úvodním textu katalogu výstavy ve [[Wanamaker's|Wanamakeru]] v&nbsp;roce 1913 vyjádřil Stieglitz svůj názor na manipulované tisky: „Fotografové se musí naučit nestydět se za to, že jejich fotografie vypadají jako fotografie. […] Fotograf, který používá fotografii ve snaze o nějakou ‚senzaci‘ nebo se snaží o napodobení malby, pobaví snad jen ty, kteří nechápou základní myšlenku ani [[fotografie]], ani [[malířství]].“<ref>DUFEK, {{Sfn|Dufek|1990|s.&nbsp;=154.</ref>}}

V&nbsp;letech 1914–1918 fotografoval [[portrét]]y a pohledy z&nbsp;okna na [[New York]]. Charakteristickým rysem těchto prací, zejména portrétů, bylo použití dlouhých časů [[expozice (fotografie)|expozice]], neokázalost, autentičnost a potlačení společenské stylizace.<ref>DUFEK, {{Sfn|Dufek|1990|s.&nbsp;=39.</ref>}}<ref group="p">Společenská stylizace vyjadřuje příslušnost portrétované osoby k&nbsp;určité skupině, např. sociální nebo profesní – viz [[Portrétní fotografie#Rozdělení portrétní fotografie|rozdělení portrétní fotografie]].</ref>

Poslední etapu jeho fotografické tvorby do roku [[1937]], kdy přestal fotografovat, reprezentují cykly portrétů, [[fotografie aktu|aktů]] a detailů těla Georgie O'Keeffeové, ve kterých zachytil proces stárnutí a proměnu osobnosti, a abstraktně expresionistické cykly fotografií mraků a [[mrakodrap]]ů snímané z&nbsp;oken hotelu {{Cizojazyčně|en|''Shelton''}} a galerie {{Cizojazyčně|en|''An American Place''}}.<ref name="{{Sfn|Dufek |1990|s=46-50" />}}

Alfred Stieglitz chápal fotografii jako svébytné umění, kdy autor může pouze prostřednictvím [[přímá fotografie|přímé fotografie]], tedy bez dalších úprav snímku, vyjádřit metaforicky svůj vnitřní prožitek.<ref name{{Sfn|Mrázková|1985|s="Mrázková43" />43}} Jeho dílo ovlivnilo vývoj fotografie a bylo oceňováno už za jeho života.<ref name{{Sfn|Hlaváč|1987|s="Hlaváč206" />206}} Roku 1924 projevilo o Stieglitzovy fotografie zájem ''[[MuseumMuzeum ofvýtvarného Fine Artsumění (Boston)|MuseumMuzeum ofvýtvarného Fine Artsumění]]'' v&nbsp;[[Boston]]u, kterému autor daroval 27&nbsp;snímků. Roku 1928 získalo jeho další fotografie prostřednictvím mecenášů ''[[Metropolitní muzeum umění|Metropolitan Museum of Art]]'' v&nbsp;New Yorku.<ref>DUFEK, {{Sfn|Dufek|1990|s.&nbsp;=44, 148.</ref>}} Další díla darovala několika americkým muzeím Georgie O'Keeffeová po Stieglitzově smrti, např.například ''[[NationalNárodní Gallerygalerie ofve Art]]''Washingtonu|Národní galerii ve [[Washington, D.C.|Washingtonu]].<ref name="Harrison">{{Citace elektronické monografie

| url = http://query.nytimes.com/gst/fullpage.html?res=9401EED6103BF932A05750C0A9649C8B63&sec=&spon=&pagewanted=all

[[Soubor:Little Galleries - 1906.jpg|thumbnáhled|upright 1.15|Stieglitzova výstavní síň ''Malé galerie Fotosecese'' (1906)]]

| url = http://query.nytimes.com/gst/fullpage.html?res=990CE7D61E3AF934A2575AC0A963958260&sec=&spon=&pagewanted=all

}}</ref> Již v&nbsp;době svého působení v&nbsp;časopise ''[[American Amateur Photographer]]'' proslul svým nekompromisním hodnocením snímků vybíraných k&nbsp;publikování. Připouštěl jen ty nejkvalitnější a často odmítl otisknout fotografii s&nbsp;hodnocením: „Technicky výborné, obrazově mizerné.“<ref name{{Sfn|Dufek|1990|s="Dufek13" />13}}<ref>{{Citace monografie

| příjmení = DavenportDavenportová

Pro neshody s&nbsp;vydavatelem {{Cizojazyčně|en|''American Amateur Photographer''}} přešel do redakce ''[[Camera Notes]]'', kterou však opustil ze stejných důvodů. Založil proto vlastní časopis {{Cizojazyčně|en|''Camera Work''}}.<ref>ROBERTS, s.&nbsp;13.</ref> Úspěšně prosazoval a ovlivňoval nejprve [[piktorialismus]] a později [[přímá fotografie|přímou fotografii]].<ref name="Goldberg" /> Do roku 1911, kdy zanechal publikační činnosti v&nbsp;oblasti teorie fotografie, napsal přibližně 260&nbsp;článků.<ref name{{Sfn|Dufek|1990|s="Dufek52" />52}}

{{CitaceCitát v rámečku|Je ve mně něco, co hledá rovnováhu, vztah, který je možné vyjádřit vzorcem. Mám ale také v&nbsp;sobě něco, co mě nutí, abych ten vzorec roztrhal na cucky, jakmile jej naleznu.<ref>DUFEK, {{Sfn|Dufek|1990|s.&nbsp;=158.</ref>}}|Alfred Stieglitz, 1926}}

* {{Citace monografie | příjmení = | jméno = | titul = America and Alfred Stieglitz: A Collective Portrait | url =https://archive.org/details/in.ernet.dli.2015.86913| vydavatel = Literary Guild | místo = New York | rok = 1934

[[Soubor:Portrait of Alfred Stieglitz 1935 Apr 17.jpg|thumbnáhled|''Portrét Alfreda Stieglitze'' (1935).<br />Fotografie [[Carl van Vechten|Carla van Vechtena]] ze sbírky [[Seznam národních knihoven|Knihovny Kongresu USA]]]]

* ''[[Dobrý vtip]]'' ({{Cizojazyčně|en|''The Last Joke''}}) – rozesmátá skupina dětí v&nbsp;Itálii, první cena v&nbsp;soutěži časopisu {{Cizojazyčně|en|''The Amateur Photographer''}}, 1887.

* ''[[Konečná (fotografie)|Konečná]]'' ({{Cizojazyčně|en|''Terminal''}}) – konečná koňské dráhy, [[New York]], 1892.

* ''[[Zima na Páté avenue]]'' ({{Cizojazyčně|en|''Winter, Fifth Ave.''}}) – New York, 1892.

* ''[[Jarní spršky]]'' ({{Cizojazyčně|en|''Spring Showers''}}), 1900–1901.

* ''[[Ruka člověka]]'' ({{Cizojazyčně|en|''The Hand of Man''}}) – snímek kouřící lokomotivy a lesknoucích se kolejí, 1902.

* ''[[Mezipalubí]]'' ({{Cizojazyčně|en|''The Steerage''}}) – jeden ze Stieglitzových nejznámějších snímků, který pořídil na lodi při plavbě do Evropy v&nbsp;roce 1907,<ref>{{Citace elektronické monografie

* ''[[Georgia O'Keeffe – ruce|Georgia O'Keeffe]]'' – cyklus portrétů, detailů těla a aktů druhé manželky Alfreda Stieglitze, 1917–1933.

* ''Hudba'' ({{Cizojazyčně|en|''Music''}}), ''Písně oblohy'' ({{Cizojazyčně|en|''Songs of the Sky''}}), ''Ekvivalent[[Ekvivalenty]]'' ({{Cizojazyčně|en|''EquivalentEquivalents''}}) – cyklus fotografií seskupení mraků, 1922–1931.

* {{Citace monografie | příjmení = DavenportDavenportová | jméno = Alma | titul = The History of Photography | vydavatel = University of New Mexico Press | místo = Albuquerque | rok = 1999 | isbn = 978-0-8263-2076-6 | url = http://books.google.cz/books?id=hca5H_rJZnUC&printsec=frontcover | jazyk = anglicky | ref = Davenportová}}

* {{Citace monografie | příjmení = Dufek | jméno = Antonín | odkaz na autora = | odkaz na autora = Antonín Dufek (historik umění) | titul = Alfred Stieglitz | vydavatel = Odeon | místo = Praha | rok = 1990 | isbn = 80-207-0078-1 | ref = Dufek1990}}

* {{Citace monografie | příjmení = Hlaváč | jméno = ĹudovítĽudovít | odkaz na autora = Ľudovít Hlaváč | titul = Dejiny fotografie | vydavatel = Osveta | místo = Martin | rok = 1987 | jazyk = slovensky | ref = Hlaváč1987}}

* {{Citace monografie | příjmení = Mrázková | jméno = Daniela | odkaz na autora = Daniela Mrázková | titul = Příběh fotografie | vydavatel = Mladá fronta | místo = Praha | rok = 1985 | ref = Mrázková1985}}

* [http://www.artmuseum.cz/umelec.php?art_id=685 Stieglitz na artmuseum.cz] {{Wayback|url=http://www.artmuseum.cz/umelec.php?art_id=685 |date=20080421213110 }}

* {{imdbImdb osoba|id=1066636}}

* {{en}} [https://web.archive.org/web/20110103181048/http://photogravure.com/collection/searchResults.php?page=1&artist=Stieglitz,%20Alfred&view=small Art of the Photogravure: Alfred Stieglitz – Collection]

* {{en}} [https://web.archive.org/web/20081201075620/http://www.geh.org/fm/stieglitz/htmlsrc/stieglitz_sld00001.html George Eastman House: Alfred Stieglitz Series]

* {{en}} [https://web.archive.org/web/20090614055620/http://www.artsmia.org/get-the-picture/stieglitz/index.html Get the Picture: Stieglitz]

* {{en}} [https://web.archive.org/web/20080926151841/http://www.getty.edu/art/gettyguide/artMakerDetails?maker=1851&page=1 Getty Museum: Alfred Stieglitz]

* {{en}} [https://web.archive.org/web/20070417000428/http://www.leegallery.com/stieglitz.html Lee Gallery: Alfred Stieglitz]

* {{en}} [https://web.archive.org/web/20070603191900/http://www.masters-of-fine-art-photography.com/02/artphotogallery/photographers/alfred_stieglitz_06.html Masters of Photography: Alfred Stieglitz – Photographs]

{{DEFAULTSORT:Stieglitz, Alfred Stieglitz}}

[[Kategorie:Narození v roce 1864]]

[[Kategorie:Úmrtí v roce 1946]]