Kontinentální blokáda: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace |
m →Vstup do napoleonských válek: lnk Neapolské království |
||
Řádek 19:
}}</ref> |group="p"}} Obě strany však jen pokračovaly ve svém soupeření o nadvládu nad Evropou, světovými moři a zámořskými územími, starém již řadu staletí. Také Francouzi se před revolucí roku [[1789]], v jejím průběhu i krátce po ní snažili Brity porazit. Přímá vojenská invaze na britské území však nebyla v jejich silách, a tak se v roce [[1798]] uskutečnilo [[Napoleon Bonaparte|Bonapartovo]] [[Napoleonovo egyptské tažení|tažení do Egypta]], kterým měla být Británie odříznuta od svých blízkovýchodních a indických kolonií.
Zásluhou [[Horatio Nelson|admirála Nelsona]] a také formováním tzv. [[Druhá protifrancouzská koalice|druhé protifrancouzské koalice]] (Velká Británie, [[Rusko]], [[Rakousko]], [[Turecko]], [[Portugalsko]], [[Neapolské království|Neapolsko]] a [[Papežský stát]]) však bylo egyptské tažení bezvýsledné a úsilí Francie se obrátilo zpět do Evropy. V roce [[1799]] z koalice vystoupilo Rusko a [[14. červen|14. června]] [[1800]] bylo v [[Bitva u Marenga|bitvě u Marenga]] poraženo Rakousko. Británie sice zaznamenala úspěchy (dobytí strategicky významné [[Malta|Malty]] a rozšíření indických kolonií), avšak ztratila své hlavní kontinentální spojence a [[27. březen|27. března]] [[1802]] přistoupila na [[Amienský mír|Amienskou mírovou smlouvu]] s Francií.
Období míru (či spíše „studené války“ <ref name="kennedy163">Kennedy, s. 163.</ref>) využil Napoleon ke stabilizaci vnitřních poměrů Francie a také k jejímu hospodářskému rozvoji. Věnoval velkou pozornost rozvoji průmyslového a obchodního podnikání a v souvislosti s tím i bankovnictví.{{#tag:ref |V roce 1800 byla založena jako čtvrtá v Evropě (po britské, holandské a švédské) Banque de France jako [[centrální banka]] Francie.<ref>{{Citace monografie
| |||