Bitva u Abúkíru: Porovnání verzí

| image = [[Soubor:Seeschlacht bei Abukir.jpg|thumb300px|námořníNámořní bitva u Abukiru]]

Po slavném italském tažení završeném podepsáním [[campoformijský mír|míru campoformijského míru]] (17. října [[1797]]) byl generál Bonaparte bezmezně obdivován a slaven celou Francií. Pro [[Direktorium (Francie)|direktorium]] se stala jeho popularita, spojená s jeho schopnostmi nebezpečnou. Válka s [[Spojené království|Velkou Británií]] pokračovala. Bylo však jasné, že síly revolucí oslabeného námořnictva nejsou dostatečné k úspěšné invazi na britské ostrovy. Proto direktorium přijalo urychleně za svůj Bonapartův návrh, zaměřený na oslabení Velké Británie nepřímo, ohrožením jejího zámořského obchodu. Principem plánu bylo vylodění francouzské armády v [[Egypt]]ě, dobytí [[Sýrie]] a pobřeží [[Rudé moře|Rudého moře]] a eventuální výpad do [[Indie]]. Cíl byl lákavý, zvláště, když direktorium se tím zbavovalo nebezpečného populárního konkurenta v boji o moc. Armáda 36 000 mužů (a 300 žen) se nalodila tajně v 5 přístavech na více než 250 válečných, dopravních, nákladních lodí i šalup a zamířila pod ochranou válečné flotily vedené viceadmirálem Francois-Paul Brueysem d´Aigalliers napříč Středozemním mořem. Úkoly postavené před viceadmirála Bueyse byly: 1)
# zařídit úspěšný transport vojska Středozemním mořem a podpořit dobytí [[Malta|Malty]], 2)
# provést úspěšné a hladké vylodění vojska v Egyptě, 3)
# provést hladký návrat flotily do bezpečných přístavů - tedy přístavů francouzských a italských, eventuálně do [[La Valletta|La Valletty]] či nejspíše na [[Korfu]] (jen 800 námořních mil od [[Alexandrie]]).
Cíle se podařilo utajit a zmást anglickou špionáž, takže britská admiralita byla přesvědčena, že výprava je určena k dobytí [[Gibraltar]]u, vylodění v [[Portugalsko|Portugalsku]] či invazi do [[Irsko|Irska]]. Admirál [[Jarvis]], blokující se silnou eskadrou Gibraltarskou úžinu však přesto vyslal kontradmirála Horatio Nelsona do Středozemního moře, aby po francouzské flotile pátral. Ta 18. května [[1798]] vyplula z [[Toulon]]u a dalších 4 přístavů, po cestě dobyla Maltu (13. června 1798) a úspěšně vojsko 1. července 1798 vylodila poblíže Alexandrie. Tím byly 2 ze 3 úkolů viceadmirála velícímu válečné flotile splněny. Po vylodění měl admirál zařídit návrat flotily. Z dodnes nevysvětlených důvodů tak neučinil a zakotvil v zátoce abukirské zátoce, asi 23 km severozápadně od Alexandrie. Důvodem mohl být nedostatek zásob na zpáteční cestu, snad i dohoda s Bonapartem (který to však trvale popíral), falešný pocit bezpečí či onemocnění viceadmirála průjmovitým horečnatým onemocněním a tedy jeho indispozice. Po 73 dnech marného pátrání po Francouzích a křižování celým Středozemním mořem celou Brueysovu flotilu pokojně kotvící tak spatřil l. srpna 1798 kolkolem 14:00. hodiny kontradmirál Nelson v čele své válečné flotily.

1)# ''Le Guerrier'' (válečník) - 74 děl, zařazena do služby [[1753]], výtlak 1500 tun, posádka 678 mužů, velitel. Kpt. Jean-Francois-Timothée Trullet senior – loď se po boji 2. srpna vzdala a 18. srpna jako neopravitelná potopena.<br />

2)# ''Le Conquerant'' (vítězný) – 74 děl zařazen do služby [[1765]], velitel Kpt. Dalbarade – loď se vzdala<br />

3)# ''Le Spartiate'' (sparťan) – 74 děl – zařazena do služby [[1797]], velitel Kpt. Emeriau – loď se vzdala<br />

4)# ''L´Aquilon'' (severák)- 74 děl - zařazena do služby [[1789]], velitel Kpt. Thevenard – loď se vzdala<br />

5)# ''Le Souverain Peuple'' - 74 děl - zařazena do služby [[1757]], velitel Kpt. Raccord - loď se vzdala - původní jméno lodě Le Souverain (panovník), bylo za revoluce změněno na „nezávislý národ“<br />

6)# ''Le Franklin'' – 80 děl - zařazena do služby [[1797]], výtlak 1800 tun, posádka 840 mužů, velitel kpt. Gillet. Po těžkém boji se 2. srpna vzdala. Na jeho palubě byl zástupce velitele kontradmirál Armand–Simon-Marie Blanquet du Chayla (po smrti velitele převzal velení, ale neměl žádné spojení s ostatními jednotkami).<br />

7)# ''L´Orient'' (východ)- 120 děl - nejsilnější loď celé bitvy - zařazen do služby [[1791]] – výtlak 2700 tun, posádka 1079 mužů, původní jméno Dauphin Royale, od r. [[1792]] Sans-Culotte a od r. [[1795]] L´Orient, velitel: Kpt. Casabianca senior. – [[vlajková loď]] flotily – na jejím můstku zahynul viceadmirál Brueys po zásahu dělovou kulí, která mu utrhla obě nohy. Nakonec kolem 22:30 hořící loď vybuchla a potopila se. Předtím ale téměř zničila britskou řadovou loď Bellerophon.<br />

8)# ''Le Tonnant'' (hromový) – 80 děl - zařazena do služby [[1789]], velitel Kpt. [[Aristide Aubert Dupetit-Thouars]]. Loď se stala nejslavnější lodí celé bitvy a její velitel je ctěn dodnes jako jeden z francouzských národních hrdinů. V těžkém boji byl kapitán několikrát raněn a po ztrátě krve ztrácel vědomí. Zakázal transport do podpalubí a odmítl složit velení. Aby jej posádka stále viděla na velitelském můstku nařídil, aby byl vsazen do sudu s otrubami a po tomto zajištění vertikální polohy nařídil, aby francouzská vlajka byla přibita na pahýl stěžně, čímž oddálil kapitulaci. Následkem zranění zemřel a posádka téměř zničené lodě se vzdala 3. srpna.<br />

9)# ''L´Heureux'' (šťastný) - 74 děl - zařazen do služby [[1782]], velitel Kpt Etienne - loď najela na břeh a 3. srpna kapitulovala a 16. srpna jako neopravitelná potopena.<br />

10)# ''Le Timoleon'' - 74 děl - zařazena do služby [[1785]], velitel Kpt Jean-Francois Timothée Trullet junior. - zachránila se najetím na mělčinu a evakuací posádky – 3. srpna vyhozena do povětří.<br />

11)# ''Le Mercure'' (Merkur) – 74 děl - zařazena do služby [[1783]], velitel Kpt. Cambon - po těžkém boji loď najela na břeh a 3. srpna zajata. Jako neopravitelná 18. srpna potopena.<br />

12)# ''Le Guillaume Tell'' ([[Vilém Tell]]) – 80 děl - zařazena do služby [[1795]] - velitel Kpt. Saulnier - na jeho palubě byl i kontradmirál [[Pierre-Charles-Jean-Baptiste-Sylvestre de Villeneuve]], velící úniku z bitvy - tato řadová loď unikla z bitvy.<br />

13)# ''Le Genereux'' (šlechetný) – 74 děl - zařazen do služby [[1785]], velitel Kpt. Le Joille - loď v závěsu za předchozí unikla z bitvy.<br />

'''[[Fregata|Fregaty]]''':<br />
Zakotveny mimo linii, blíže pobřeží. Byly 4 z toho dvě unikly z bitvy (''Justice'' - 44 děl - výtlak 720 tun a ''Diane'' - 38 děl – výtlak 750 tun), za vedoucími řadovými loděmi, dvě ale byly potopeny (''Serieuse'' a ''Artemise'').<br />

'''[[Briga|Brigy]]''': <br />
Byly 4 a z nich 3 unikly z bitvy (''Alerte'', ''Railleur'' a ''Salamine''), nejslabší ''Hercule'' se 7 děly byla zajata. <br />

1)# ''Vanguard'' - 74 děl - velitel Kpt. Berry - vlajková loď kontradmirála Horatio Nelsona<br />

2)# ''Alexander'' - 74 děl - Kpt. Ball<br />

3)# ''Audacious'' - 74 děl - Kpt.Gould<br />

4)# ''Bellerophon'' - 74děl - Kpt. Darby - těžce poškozena<br />

5)# ''Culloden'' - 74 děl - Kpt. Toubridge - najela na mělčinu<br />

6)# ''Defence'' - 74 děl - Kpt. Peyton<br />

7)# ''Goliath'' - 74 děl - Kpt. Foley<br />

8)# ''Majestic'' - 74 děl - Kpt. Westcott – velitel padl<br />

9)# ''Minotaur'' - 74 děl - Kpt. Louis<br />

10)# ''Orion'' - 74 děl - Kpt. Saumarez<br />

11)# ''Swiftsure'' - 74 děl - Kpt. Hallowell<br />

12)# ''Theseus'' - 74 děl - Kpt. Miller<br />

13)# ''Zealous'' - 74 děl - Kpt. Samuel Hood<br />

14)# ''Leander'' - 50 děl - Kpt. Boulden Thompson<br />