Česko: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Další charakteristiky Česka: +úmrtí, astronomové taky v něčem výborní
Millenium187 (diskuse | příspěvky)
→‎Kuchyně: (ano, je to prakticky naprosto nepodstatné) - o českém víně jsem pouze slyšel, že existuje, ale nikdy jsem ho ani neviděl... +info o podílu vinic se zdrojem; "se česká nemohou měřit", to nevím, ale moravská určitě mohou...
Řádek 685:
Česká kuchyně není příliš zdravá, na trávení dosti těžká, v podstatě „dělaná pro pití [[Pivo|piva]]“{{doplňte zdroj}}. Je velmi výrazně ovlivněna polohou Česka, v průsečíku západních a východních vlivů. Půldruhého století ovlivňovala a byla ovlivňována kuchyní kulturně i jazykově blízkého [[Slovensko|Slovenska]], ale mnohem déle trvala interakce s [[německá kuchyně|německou]] (zejména pak [[Bavorsko|bavorskou]]) a [[rakouská kuchyně|rakouskou kuchyní]], od kterých různé pokrmy přijímala ([[vídeňský řízek]], [[Vepřo knedlo zelo|vepřo-knedlo-zelo]], [[bramboračka]], [[Jablečný závin|štrůdl]]), ale také tyto kuchyně naopak inspirovala ([[povidla]], [[koláč]]e, [[svíčková omáčka|svíčková]]). Obecně česká jídla zapadají do středoevropských chutí, s některými místními originalitami – krom už uvedených např. [[smažený sýr]], [[Knedlík|knedlíky]], [[Utopenec|utopenci]], [[Olomoucké tvarůžky|olomoucké syrečky]], vánoční [[kapr]] (''Český kapr'' je obchodní značkou), [[hořické trubičky]], [[škubánky]], [[pivní sýr]] atd. Východní vlivy ([[Slovenská kuchyně|slovenské]], [[Maďarská kuchyně|maďarské]], [[Polská kuchyně|polské]] či [[Ruská kuchyně|ruské]]) v české kuchyni zastupují např. [[boršč]], [[trdelník]], [[živánská pečeně]], [[guláš]] anebo [[tlačenka]]. Ryby jsou v českém jídelníčku málo časté (tzv. mořské plody se rozmohly až v souvislosti s moderním stravováním a zásobováním potravinami z dovozu), naopak, v evropském kontextu mimořádné je použití jedlých hub a mletého [[mák]]u. Tvary některých druhů pečiva – např. [[rohlík]]ů – jsou také v Evropě (s výjimkou Slovenska) neobvyklé, i když samotné těsto, z něhož jsou vyráběny, je běžné.
 
Z českých nápojů vyniká [[České pivo|pivo]], jehož vaření tu má staletou tradici a patří mezi nejznámější a nejkvalitnější na světě. (V rámci EU je název ''České pivo'' chráněným zeměpisným označením.) První známý [[pivovar]] tu existoval už v roce 1118 a Česká republika má nejvyšší [[Seznam států světa podle spotřeby piva na osobu|spotřebu piva na hlavu]] na světě). Vysoce alkoholická [[slivovice]], pálená hlavně na východní Moravě, je běžně známa i v jiných státech východní a jihovýchodní Evropy, zato bylinné likéry ''[[Fernet Stock]]'' a ''[[Becherovka]]'' jsou českými specialitami. [[Víno]] se vyrábí především na jižní Moravě, která má k pěstování révy podstatně lepší podmínky než jiné části republiky (okolo 96% plochy vinic v ČR je na Moravě,<ref>[http://www.wineofczechrepublic.cz/2-1-vinarska-oblast-morava-cz.html Vinařská oblast Morava | Vína z Moravy, vína z Čech]</ref> byly tu i vyšlechtěny domácí odrůdy, např. ''Cabernet Moravia'', ''Pálava'' nebo ''Muškát moravský''), v menšípoměrně velmi míře<ref>[http://www.wineofczechrepublic.cz/3-4-statistics-charts-en.html Statistics & Charts | Official presentation of moravian and czech vines]</ref> s vyrábí i v Čechách a na severní Moravě. SNa francouzskýmirozdíl nebood italskýmimoravských vínyvín<ref>[http://aktualne.centrum.cz/ekonomika/nakupy/clanek.phtml?id=697523 Moravská vína bodovala ve Francii, získala medaile - Aktuálně.cz]</ref> se ta česká s francouzskými nebo italskými víny nemohou měřit{{fakt?}}, ale na středoevropském trhu se bez problémů uplatňují. [[Kofein]]ová limonáda ''[[Kofola]]'' je další českou specialitou.
 
=== Svátky ===