Zátiší (fotografie): Porovnání verzí

[[Soubor:Apache-still-life.jpg|thumb|[[Edward S. Curtis]]: Zátiší u Apačů, [[1907]]]]

[[Soubor:Sudek inspiration.jpg|thumb|Zátiší inspirované dílem [[Josef Sudek|Josefa Sudka]]]]

 

 

Fotografování zátiší umožňuje fotografovi mnohem více aranžovat a zasahovat do kompozice předmětů a ovlivňovat nasvícení scény než například při [[fotografie přírody|fotografování krajiny]], [[portrétní fotografie]] nebo [[reportážní fotografie|reportáže]]. V současné době je zátiší ve fotografii využíváno například pro [[reklamní fotografie|reklamní snímky]]. Při fotografování můžeme pro zachování atmosféry využít dané a přirozené [[světlo]], nebo scénu uměle osvítit [[blesk (fotografie)|zábleskovým světlem]]. Pro umělé osvícení v ateliéru nebo exteriéru můžeme využít celou řadu fotografických osvětlovacích technik.

 

== Klasifikace zátiší ==

* ''Klasické'' - je záměrně aranžovanou kompozicí jednoho nebo více předmětů. Používají se přibližně stejně velké rekvizity, například pomeranč, banán a hroznové víno (jinak by to byl portrét jedné rekvizity). V zátiší používáme pozadí, které neruší a nepoutá pozornost.

* ''Moderní věcné'' - využívá moderních kompozičních postupů.

[[Soubor:Daguerre kynzvart.jpg|thumb|[[Kynžvartská daguerrotypie]] – zátiší z doby před rokem 1839]]

 

 

Nejstarší dochovaná [[daguerrotypie]] z&nbsp;roku [[1837]] zobrazuje shodou okolností také zátiší, a je z&nbsp;[[Louis Daguerre|Daguerrova]] [[fotografický ateliér|ateliéru]]. Daguerre osobně věnoval jedno své zátiší z roku 1839 s motivem uměleckého ateliéru a s vlastnoručním věnováním [[kancléř]]i [[Metternich]]ovi, a které je dnes majetkem zámku [[Kynžvart]].<ref>http://www.kynzvart.cz/story/storyC08.html</ref> Jedná se o [[Kynžvartská daguerrotypie|Kynžvartskou daguerrotypii]], která byla v roce 2006 zařazena na seznam movitých národních kulturních památek.<ref>http://monumnet.npu.cz/chruzemi/list.php?IdCis=NP%2C207 Nařízení vlády č. 422/2005 Sb. ze dne 29. září 2005 o prohlášení Horského hotelu a televizního vysílače Ještěd u Liberce a některých movitých kulturních památek za národní kulturní památky a o změně některých dalších předpisů. Nařízení vlády č.422/2005 Sb.: Daguerrotypie zátiší ateliéru umělce z doby krátce před rokem 1839.</ref> Daguerre při snímání nepoužil zrcadla, neboť nápis na štítku u zavěšeného obrazu v pozadí je stranově převrácený. Podle používané tradice velikostí štítků na rámech starých pláten je možné spočítat, že socha stojící postavy je přibližně 160 cm vysoká. Národní technické muzeum se zabývalo otázkou stáří této daguerrotypie: pokud ji Metternich vlastnil a v roce 1839 svému archiváři sděloval, že ji obdržel před vyhlášením vynálezu, měla by být tato dagguerotypie data staršího. Pokud je pravdou, že je rozeslal tehdy nejvýznamějším postavám v té době a mělo by jich být přibližně 10 kusů. Rudolf Jung se přiklání k názoru, že je posílal všechny najednou, tedy i tuto do Kynžvartu. Pak by bylo nutné hovořit tak, že tato patří mezi 10 nejstarších a zachovaných fotografií, respektive daguerrotypií, na světě. Každopádně tuto Jung považuje za jednu z nejzdařilejších.

 

[[Karl Blossfeldt]] ([[1865]] – [[1932]]) byl [[Německo|německý]] [[fotograf]], [[sochař]], učitel a umělec, který pracoval v Berlíně. Je známý svými fotografiemi květin, systematicky fotografoval především různá semena, šešule a listy. Řadí se do světové meziválečné avantgardy jako zástupce německé [[Nová věcnost|Nové věcnosti]] (Neue Sachlichkeit) společně s umělci jako byli [[Albert Renger-Patzsch]], [[Walter Peterhans]], [[Helmar Lerski]] a [[August Sander]].<ref>Okruhy otázek pro magisterské zkoušky z dějin fotografie, Ateliér reklamní fotografie – dějiny oboru 2007/2008</ref> Tato skupina představovala nový směr, kterým se vydala fotografie v Evropě - tzv. ''nemanipulovaná fotografie''.<ref>Disk, časopis pro studium dramatického umění, 6. prosinec 2003</ref>

* [[Edward Weston]]

 

=== České země ===

Z českých fotografů vynikal v tvorbě zátiší [[Josef Sudek]], kterého v padesátých letech minulého století inspiroval malíř [[Josef Navrátil]] (1798—1865). Po druhé světové válce Sudek vytvořil cyklus ''Zátiší podle Navrátila'' (1954), ale mnohem známější je Sudkův cyklus ''„Okno mého ateliéru“'' ([[1940]]–[[1954]]), ''„Zahrada mého ateliéru“'' ([[1950]]–[[1970]]) a ''„Zátiší na okně mého ateliéru“'' ([[1950]]–[[1958]]).<br />

Dílem Josefa Sudka se inspirovalo mnoho fotografů, například [[Jan Svoboda (fotograf)|Jan Svoboda]], [[Pavel Hudec Ahasver]] a [[František Provazník (fotograf)|František Provazník]].

 

Dalším současným fotografem, který se zajímá o symboliku zátiší je [[Rudo Prekop]] ze [[Slovenská nová vlna|slovenské nové vlny]], například v cyklech ''Pocty, Pomníky, Květiny'' a ''Hrdinové''.

* [[Jan Faukner]]

 

Soubor: Aenne cososnuss.jpg|Aenne Biermann: ''Kokosový ořech'', 1929

File:Farbfotografie Stillleben 1898.JPG|Barevné zátiší, neznámý autor, 95×142 mm, [[1898]]

</gallery>

 

 

<gallery heights="200" widths ="200">

 

== Odkazy ==

=== Související články ===

* [[Zlatý řez]]