Bitva u Bibracte: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m odkaz |
|||
Řádek 2:
|Střetnutí= '''Bitva u Bibracte'''
|konflikt= [[Galské války]]
|image=[[Soubor:Plan Bibracte-fr.svg|300px|Mapa oppida Bibracte]]
|komentář= Mapa oppida Bibracte
| trvání= červenec [[58 př. n. l.]]
| místo= Bibracte , Galie
| výsledek= Vítězství Římanů
| strana1= [[Soubor:SPQRomani.svg|25px|Symbol římské republiky]] [[Římská republika]]
| strana2= [[Helvétové]]
| velitel1= [[Soubor:SPQRomani.svg|25px|Symbol římské republiky]] [[Julius Caesar]]
| velitel2= [[Divico]]
| síla1= ~ 30.000 legionářů a jejich spojenců
Řádek 25:
Severní, svobodná část, byla obývána mnoha kmeny na různém stupni společenského vývoje a s různými formami vlády, které spolu navzdory jisté kulturní spřízněnosti vedly kruté války.
O masakrech se dozvídáme i z historických pramenů. Početný kmen [[Haeduové|Haeduů]] byl krátce před rokem 63 př. n. l. zmasakrován spojenými vojsky [[Sequanové|Sequanů]], [[Arvernové|Arvenů]] a [[Germáni|germánský]] [[Svébové|Svébů]], vedených náčelníkem [[Ariovistus|Ariovistem]].<ref>Brunaux, Jean-Louis, Les Gaulois. Paris, Les Belles Lettres, 2005, ISBN 2-251-41028-7</ref>
V roce 60 př. n. l. dochází v Římě k uzavření neformální dohody o rozdělení moci - [[První triumvirát|prvního triumvirátu]]. [[Julius Caesar]], jeden z triumvirů se stává o rok později konsulem (nejmocnějším) v Římě a vynutí si aby mu byla po skončení funkce na pět let (místo obvyklého jednoho) svěřena správa [[Římské provincie|provincií]] [[Předalpská Galie|Galie předalpské]] a [[Gallia Narbonensis|Narbonské]], které byly vybaveny silnými vojenskými posádkami. Jeho počínání v nejvyšší funkci je za hranou zákona a soudu uniká jen díky moci svých přátel. Náklady jeho politické kariéry převyšují značně jeho majetek a příjmy a tak odjíždí velet podprovinciím neuvěřitelně zadlužen.
| |||