Kostel na Temppeliaukio: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m - zavádějící odkaz (článek o filmu) |
m napřímení odkazu |
||
Řádek 67:
Místem, kde byl vyhlouben [[základní kámen]] se vstupuje do [[tunel]]u, vedoucí v úrovni [[ulice]] do nitra [[skála|skály]]. Volný prostor - oválný sál kostela je osvětlen [[denní světlo|denním světlem]]. Skalní stěna je osvětlena různě širokými světelnými pruhy procházejícími skrz prosklenou plochu střechy. Prosklená plocha střechy je dělena na 180 různě dlouhých skleněných pruhů, vyvolávající sakrární [[dojem]]. Vrchol kopule je podepřen stejným počtem [[železobeton]]ových [[podpěra|podpěr]]. Tvar kopule je propočítán tak, aby rozděloval množství dopadajícího světla podle významnosti osvětleného místa - nejvíce [[oltář]] s [[kříž]]em - nejprestižnější místo, pak dóm se starými skalními trhlinami. Dóm a [[galerie (stavba)|galerie]] jsou obloženy ohnutými [[měď|měděnými]] pásy, na zemi je leštěný beton. Konstrukce galerie je ze železobetonu stejně tak kazatelna, [[sakristie]] i technické zázemí.
Podle původního projektu jsou barvy interiéru složeny z odstínů [[žula|žuly]]: červená, modrá a červená a šedá. Kříž, stojany pro [[Svíčka|svíce]] a [[křestní mísa|křestní mísu]] vykoval [[umělec]] [[Kauko Moisio]]. [[Textil]]ní [[dekorace]] navrhl [[Tellervo Strömmer]]. [[Mistr]] [[Veikko Virtanen]] vyrobil [[varhany]] s 43 [[hlas]]y a 3001 [[píšťala|píšťalou]], které nesou jeho rukopis.
Celý dóm je schopen pojmou 940 lidí. Část [[sedadlo|sedadel]] je umístěna na galerii, která má tři další důležité funkce. Galerie rozděluje kmitání [[zvuk]]ových vln a celkově zlepšuje akustiku, taktéž odděluje zvuky z [[chodba|chodby]]. Kromě toto zajišťuje galerie výměnu [[vzduch]]u v [[prostor]]u, přivádí čerstvý a odvádí vnitřní vlhký vzduch. Prosakující [[voda]] je odváděna [[kanál]]y pod [[podlaha|podlahou]] do odpadního potrubí. Na okraji, ve druhém [[patro|patře]], je umístěn farní [[sál]], ve kterém může být ubytováno až 130 lidí.
| |||