Otevřít hlavní menu

Změny

Přidáno 29 bajtů ,  před 6 lety
m
WPCleaner v1.23 - Obrázky bez popisu - Opravy pravopisu a typografie (Opraveno pomocí WP:WCW)
|Střetnutí='''Bitva u Adrianopole'''
|konflikt=[[Stěhování národů]]
|image=[[Soubor:Battle of Adrianople 378 en.svg|240px|Pravděpodobný průběh bitvy]]
|komentář=Pravděpodobný průběh bitvy
|trvání=[[9. srpen|9. srpna]] [[378]]
Tervingové postupovali k Marcianopoli jen velmi pomalu, aby je Greutungové mohli dostihnout.<ref>Heather, Peter. ''Gótové''. s. 140</ref> Když se Tervingové přiblížili k místu svého určení, rozhodl se Lupicinus, stále více ztrácející kontrolu nad situací, že pozve jejich předáky na hostinu do svého sídla v Marcianopoli. Zde je nejspíše hodlal unést, což by odpovídalo běžné praxi Římanů, přičemž nelze vyloučit, že jednal na příkaz císaře.<ref>Heather, Peter. ''The Fall of the Roman Empire''. s. 165; Halsall, Guy. ''Barbarian Migrations and the Roman West, 376-568''. s. 177</ref> Fritigern a Alavivus se dostavili s menším ozbrojeným doprovodem, zatímco ostatní Tervingové byli nuceni setrvat asi 15 kilometrů od města, do něhož jim bylo zakázáno vstoupit. To v nich vzbudilo rozhořčení a při nastalém neklidu pobili četné římské vojáky. Jakmile byl Lupicinus zpraven o těchto skutečnostech, pokusil se gótské vůdce zadržet, avšak Fritigernovi se podařilo uniknout.<ref>Kulikowski, Michael. ''Rome's Gothic Wars''. s. 133</ref>
 
Proradnost Římanů se stala podnětem k zahájení gótské vzpoury. K Fritigernovi se okamžitě přidali Alatheovi a Safrakovi Greutungové a společně začali plenit okolí Marcianopole.<ref>Heather, Peter. ''The Fall of the Roman Empire''. s. 171</ref> Lupicinus shromáždilshromaždil všechny dostupné muže a vytáhl proti povstalým Gótům, jimiž byl ale snadno poražen.<ref>Kulikowski, Michael. ''Rome's Gothic Wars''. s. 134</ref> Jen nevelký počet Římanů si po této srážce zachránil život útěkem. Zbývající římské pohraniční posádky se uchýlily za hradby opevněných sídel, jež se Gótové neodvážili dobývat.<ref name="Heat172">Heather, Peter. ''The Fall of the Roman Empire''. s. 172</ref> K povstalcům se připojili i gótští a římští otroci a daněmi zle utiskovaní thráčtí horníci.<ref name="HerDu120"/> Jistá římská jednotka tvořená Góty a umístěná v Adrianopoli změnila strany poté, co na ni zaútočili místní obyvatelé.<ref>Burns, Thomas S. ''Barbarians within the Gates of Rome''. s. 26</ref> Lupicinova porážka zbavila Římany jakékoli možnosti využít pohoří Haemus ([[Stara Planina]]) jako zátarasu bránícímu vzbouřencům v jejich dalším postupu.<ref name="Heat172"/> Gótové zanedlouho pronikli na jih, načež napadli a zdevastovali nechráněnou venkovskou krajinu v [[Thrákie|Thrákii]], o čemž se barvitě zmiňuje Ammianus:
 
:''„ ... nezůstalo nic nedotčeno, leda to, co bylo nepřístupné nebo leželo daleko od cesty. Vraždilo se totiž bez rozdílu věku či pohlaví a všechno plálo mohutnými požáry. Byly odvlečeny matky, jimž přímo od kojících prsů vyrvali a usmrtili děťátka, i ovdovělé manželky, jimž před očima pobili jejich muže, a přes mrtvoly rodičů byli vláčeni ještě nedospělí chlapci a jinoši. Konečně i mnozí starci, volající že se už nasytili života, byli po ztrátě majetku i se sličnými ženami odváděni jako vyhoštěnci s rukama zkroucenýma za zády, zaplakavše nad spáleništěm rodového sídla.“''<ref>Ammianus Marcellinus. ''Dějiny římské říše za soumraku antiky'' XXXI.6.7-8</ref>
 
== Protiopatření Římanů ==
== Literatura ==
* AMMIANUS, Marcellinus. ''Dějiny římské říše za soumraku antiky''. Praha : Arista : Baset, 2002. ISBN 80-86410-26-9
* BURNS, Thomas S. ''Barbarians within the Gates of Rome: a Study of Roman Military Policy and the Barbarians, ca. 375-425 A.D. '' Indiana University Press, 1994. ISBN 978-0-253-31288-4
* DUPUY, R. Ernest; DUPUY, Trevor N. ''Historie vojenství : Harperova encyklopedie. Od roku 3500 př. Kr. do roku 1700.'' Praha : Forma, 1996 ISBN 80-7213-000-5
* HALSALL, Guy. ''Barbarian Migrations and the Roman West, 376-568''. Cambridge University Press, 2007. ISBN 978-0-521-43491-1