Květoslava Burešová: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m přidána Kategorie:Úmrtí 2008 za použití HotCat
drobné úpravy
Řádek 3:
V letech 1950–1953 vystudovala Pedagogický institut v [[Jihlava|Jihlavě]]. Mezi roky 1953 a 1956 učila na odborném učilišti v [[Trutnov|Trutnově]], v letech 1957–1960 působila jako metodička tělesné výchovy. Od roku 1961 učila 33 let na Základní škole v [[Kněžice (okres Jihlava)|Kněžicích]], kde bydlela od roku 1956 do roku 1996 s manželem Vladislavem.
 
Ač začínala jako tělocvikářka, přes [[Hnutí Brontosaurus]] se dostala k ekologické výchově. Propagovala využití školních zahrad pro ekologickou výchovu a pro všechny vyučovací předměty. V roce 1995 uspořádala na Chaloupkách první celorepublikový seminář na toto téma, později zavedla tradici tzv. „Toulavých autobusů“ po školních zahradách. Toto své životní téma završila rozsáhlou kolektivní publikací - manuálem ''Učíme se v zahradě''.<ref>Burešová, Květoslava a kol.: ''Učíme se v zahradě.'' Chaloupky, o.p.s., Kněžice: 2007.</ref>
 
Společně s manželem založili a vedli od roku 1973 oddíl Mladých ochránců přírody, později Stanici mladých přírodovědců při Lesní správě Jihlava. V roce 1988 zde založili i ZO [[ČSOP|ČSOP]] Kněžice, jejíž byla Květoslava Burešová dlouholetou předsedkyní. Nedaleko odsud v [[Nová Brtnice| Nové Brtnici]] založila v roce 1990 Středisko ekologické výchovy [[Chaloupky (sdružení)|Chaloupky]]. Až do své smrti zde působila jako programová ředitelka a metodička ekologické výchovy.
 
V roce 1997 obdržela cenacenu [[Rezekvítek (sdružení)|Rezekvítku]] za celoživotní přínos ekologické výchově ''Nestor ekologické výchovy'', v roce 1999 Cenu [[Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky|ministra školství, mládeže a tělovýchovy]]. V roce 2004 jí byla udělena [[Cena ministra životního prostředí]].
 
Jejím mottem bylo: „Řekni mi a zapomenu, ukaž mi a budu si pamatovat, nech mě udělat a budu si pamatovat na celý život.“<ref>Květoslava Burešová v publikaci ''[http://www.ekocentra.cz/pdfonline/osobnosti-ekovychovy-pdf/ Osobnosti ekovýchovy]'', vydané v roce 2011 [[Ministerstvo životního prostředí|Ministerstvem životního prostředí]]</ref>