Do roku [[1418]] se o Janu Želivském neví takřka nic. Předpokládá se, snadže byl mnichempůvodně v včlenem [[Želivský klášter|Želivskémželivské klášteřeřeholní komunity]]. OdUčiněn tohotobyl dokonce pokus, ztotožnit jej s želivským premonstrátem Janem, který v letech [[1416]]-1418 působil jako farář v [[Jiřice (okres Pelhřimov)|Jiřicích]]. Domněnku ovšem vyvrací fakt, že premonstrát by se patrně nestal kazatelem v kostele karmelitánského řádu. Od roku 1418 totiž kázal na [[Nové Město (Praha)|Novém Městě]] [[Praha|pražském]] v [[Kostel Panny Marie Sněžné (Praha)|chrámu Panny Marie Sněžné]]. Jeho plamenná kázání měla velký úspěch a postupně ho učinila lidovým vůdcem. Pražská chudina hltala jeho představy o lepším životě pro obyvatelstvo trpící bídou a o majetkově vyrovnané společnosti. Želivský kázal v rodném jazyce a tak byl prostým obyvatelům jeho výklad srozumitelný. Jeho dochovaná kázání jsou plná [[Starý zákon|starozákonních]] odkazů.
Když [[6. červenec|6. července]] [[1419]] došlo k násilnostem a byli zatčeni i někteří stoupenci Želivského, hněv vůči nedávno dosazeným [[Konšel|konšelům]] se vystupňoval a situace ve městě byla takříkajíc výbušná.
