Verze z 30. 11. 2012, 21:38 editovat Radek Linner (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 28 083 editací m →‎Původ, mládí: Překlep ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 7. 2. 2013, 18:15 editovat zrušit editaci Frettie (diskuse \| příspěvky) Zakladatelé účtů, Prověření uživatelé, Výjimky z blokování IP adres, Patroláři 84 041 editací m WPCleaner v1.23 - Obrázky bez popisu - Nalezen tag <small> - Opravy pravopisu a typografie (Opraveno pomocí WP:WCW) Přejít na další porovnání →
Řádek 2: \| jméno =August III. <br />(Fridrich August II.) \| titul =[[Seznam polských králů\|polský král]], [[Seznam litevských velkoknížat\|velkokníže litevský]]<br />[[Seznam saských panovníků\|saský kurfiřt]] \| obrázek =[[Soubor:King Augustus III of Poland.jpg\|220px\|August III.]] \| popisek =August III. \| vláda =[[1733]] – [[1763]] \| tituly =Viz. [[Tituly Augusta III. Polského\|Augusta III.]] \| předchůdce =~~<small>~~Polsko a Litva~~</small>~~:<br />[[Stanislav I. Leszczyński]]<br /~~><small~~>Sasko~~</small>~~:<br />[[August II. Silný]] \| následník =~~<small>~~Polsko a Litva~~</small>~~:<br />[[Stanislav II. August Poniatowski]]<br /~~><small~~>Sasko~~</small>~~:<br />[[August II. Silný]] \| celé jméno = \| královna =[[Marie Josefa Habsburská]] Řádek 33: === Manželství, potomci === Už od roku [[1704]] mezi Augustem se uvažovalo o sňatku [[Marie Josefa Habsburská\|Marií Josefou]] (1699 – 1757), nejstarším dítětem [[Josef I. Habsburský\|císaře Josefa I.]] a jeho manželky [[Amálie Vilemína Brunšvicko-Lüneburská\|Amálie Vilemíny Brunšvické]]. Marie se však nesměla vdát za nekatolíka. V roce [[1712]] August [[konverze\|konvertoval]] ke [[katolictví]] a jednání začala nabírat konkrétnějších obrysů, jež došly naplnění [[20. srpen\|20. srpna]] [[1719]], když se August ve [[Vídeň\|Vídni]] s Marií Josefou oženil. Z manželství vzešlo početné potomstvo - sedm synů a osm dcer, čtyři z těchto patnácti dětí však zemřely již v útlém věku: * Fridrich August (~~1720 - 1721~~1720–1721) * Josef August (~~1721 - 1728~~1721–1728) * [[Fridrich Kristián Saský\|Fridrich Kristián (1722 – 1763)]], saský kurfiřt * dcera (/† 1723) [[Marie Amálie Saská (1724)\|Marie Amálie (1724 – 1760)]] ∞ [[1738]] španělský král [[Karel III. Španělský\|Karel III.]] * Marie Markéta (~~1727 - 1734~~1727–1734) * [[Marie Anna Saská (1728)\|Marie Anna (1728 – 1797)]] ∞ [[1747]] bavorský kurfiřt [[Maxmilian III. Josef Bavorský\|Maxmilian III. Josef]] * [[František Xaver Saský\|František Xaver (1730 – 1806)]], [[Lužice\|lužický]] hrabě Řádek 45: * [[Karel Saský (1733)\|Karel Kristián (1733 – 1796)]], [[Kuronsko\|kuronský]] a zemgalský vévoda * [[Marie Kristýna Saská (1735)\|Marie Kristýna (1735 – 1782)]], abatyše v [[Remiremont]]u * [[Marie Alžběta Saská (1736)\|Marie Alžběta (~~1736 - 1818~~1736–1818)]], nositelka [[Řád Hvězdného kříže\|řádu Hvězdného kříže]] * [[Albert Kazimír Sasko-Těšínský\|Albert Kazimír (1738 – 1822)]], těšínský vévoda a [[Nizozemští místodržitelé\|nizozemský místodržící]], místodržící Uher a kníže Sasko-Těšínský ∞ [[Marie Kristina Habsbursko-Lotrinská]], dcera [[Marie Terezie]] a [[František I. Štěpán Lotrinský\|Františka I. Štěpána Lotrinského]] * [[Klement Václav Saský\|Klement Václav (1739 – 1812)]], kanovník v Kolíně, probošt od sv. Jana, arcibiskup a kurfiřt trevírský Řádek 52: Prostřednictvím tohoto sňatku mezi [[Wettinové\|Wettiny]] a [[Habsburkové \|Habsburky]] ženichův otec [[August II. Silný]] doufal, že zajistí Sasku lepší pozici v případné válce o následnictví [[Habsburská monarchie\|Habsburské monarchie]]. Nejstarší syn páru Fridrich Kristián Saský ale následoval svého otce a stal se také saským kurfiřtem. Marie Josefa měla teoretickou šanci stát se dědičkou habsburských držav, kdyby její otec ani strýc nezplodili syna, o tuto šanci ji však připravila [[Pragmatická sankce]] jejího strýce [[Karel VI.\|Karla VI.]] ve prospěch jeho dcery [[Marie Terezie]]. V roce [[1740]] přesto nárokovala rakouský trůn, ne však pro sebe, ale pro svého manžela; tento boj vzdala v roce [[1742]] a Sasko brzy s Rakouskem uzavřelo alianci. Po smrti svého otce v roce ([[1. únor]]a [[1733]]) se August stal saským kurfiřtem. Polským králem se stal za pomoci [[Rakousko\|Rakouska]] a [[Rusko\|Ruska]]. Jako král se příliš o Polsko nestaral a přenechával řešení problémů na hraběte von Brühla. V roce [[1756]] bylo Sasko přepadeno [[Prusko\|Pruskem]]. Po kapitulaci saské armády odjel August III. do Polska a nechal svou rodinu v Dráždanech. Zemřel v roce [[1763]].

August III. Polský: Porovnání verzí