Anna Kyjevská: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Makecat-bot (diskuse | příspěvky)
m r2.7.3) (Robot: Přidávám sh:Ana Kijevska
m WPCleaner v1.23 - Obrázky bez popisu - Opravy pravopisu a typografie (Opraveno pomocí WP:WCW)
Řádek 2:
| jméno = Anna Kyjevská
| titul =
| obrázek = [[File:Anne Kiev.jpg|200px|Malba Anny Kyjevské]]
| popisek =
| korunovace =
Řádek 37:
Anna byla svým otcem původně nabízena jako vhodná partie pro císaře [[Jindřich III. Černý|Jindřicha III.]]<ref name>{{Citace monografie | příjmení = Ehlers | jméno = Joachim | odkaz na autora = | příjmení2 = Müller | jméno2 = Heribert | odkaz na autora2 = | příjmení3 = Schneidmüller | jméno3 = Bernd | odkaz na autora3 = | spoluautoři = a kol. | titul = Francouzští králové v období středověku : od Oda ke Karlu VIII. (888-1498) | vydavatel = Argo | místo = Praha | rok = 2003 | počet stran = 420 | isbn = 80-7203-465-0 | strany = 104}}</ref> Císař se však tehdy ucházel o [[Anežka z Poitou|Anežku z Poitou]] a byl to pravděpodobně právě císař, který obrátil zraky Jindřicha I. ke kyjevskému dvoru. V říjnu roku 1048 se oba státníci sešli v Ivois, kde uzavřeli smlouvu o přátelství<ref>Francouzští králové, str. 103</ref> a právě tehdy vyslal francouzský král poselstvo do Kyjeva.<ref name="Ennenová76">{{Citace monografie | jméno=Edith | příjmení=Ennenová| titul=Ženy ve středověku|vydavatel=Argo| místo= Praha | rok=2001 | jazyk = |strany=76|isbn=80-7203-369-7}}</ref> Důvodem k tomuto svazku s dcerou východního velkoknížete nebyla pouze snaha o početí následníka trůnu, ale také jistota, že vzhledem k vzdálenosti mezi oběma dvory nebudou mezi manžely žádná blízká pokrevní pouta a Jindřich se tak neproviní proti kanonickému právu.<ref>Ženy ve středověku, str. 76</ref> Dvě Anniny sestry byly provdány za uherského a norského krále, kteří nebyli právě přátelsky naladěni vůči [[Svatá říše římská národa německého|Říši]] a stejně tak polský kníže Kazimír I., který byl nevěstiným strýcem.<ref>Francouzští králové, str. 104</ref>
 
Manželství bylo uzavřeno pravděpodobně o svatodušních svátcích roku [[1051]] <ref name="MG-H1-1060" /> a Anna dala králi tři syny. Uměla psát a měla na manžela pravděpodobně vliv - dochoval se dopis [[seznam papežů|papeže]] [[Mikuláš II. (papež)|Mikuláše II.]] pro královnu Annu, v němž ji nabádá, aby na nábožensky vlažného Jindřicha, který myslel především na politické cíle, působila a apeluje na její ''mužnou ctnost v ženské hrudi''.<ref>Francouzští králové, str. 106</ref> Nejstarší syn [[Filip I. Francouzský|Filip]] dostal v [[kapetovci|kapetovském]] rodu nezvyklé jméno, byl pojmenován po apoštolu Filipovi, jehož uctívání bylo rozšířeno především na byzantské půdě, odkud pocházela královnina babička.<ref>Francouzští králové, str. 110</ref>
 
Roku [[1059]] byl sedmiletý Filip za přítomnosti dvou papežských legátů v [[Remeš]]i povýšen na otcova spolukrále. Jindřich I. zemřel již následujícího roku zhruba ve věku padesáti let a Filip se stal králem. Vzhledem k jeho nízkému věku byl zřejmě umírajícím otcem určen jako regent Filipův strýc, flanderský hrabě [[Balduin V. Flanderský|Balduin V.]]<ref>Francouzští králové, str. 111</ref> Velký vliv na vládní záležitosti měla také královna vdova, dokud se nerozhodla pohoršit celý pařížský dvůr. Roku 1061<ref>[http://www.mittelalter-genealogie.de/kapetinger_koenigliche_linie/kapetinger_familie_heinrichs_1/anna_von_kiew_koenigin_von_frankreich_+_1075_89.html www.mittelalter-genealogie.de]</ref> Anna vstoupila do nového manželského svazku s Rudolfem, hrabětem z Valois, který kvůli ní zapudil svou ženu. O tři roky později následovala exkomunikace.
 
Z následujících let se zachovaly pouhé střípky - roku 1065 byl vysvěcen kostel v [[Senlis (Oise)|Senlis]] a přilehlý klášter sv. Vincenta, který nechala Anna založit. Rudolf zemřel roku 1074,<ref>[http://fr.wikipedia.org/wiki/Raoul_IV_de_Vexin fr.wikipedia.org]</ref> Anna mezi lety 1075-10891075–1089 a byla pohřbena v opatství Villiers v [[La Ferté-Alais]].
 
== Odkazy ==