Zavraždění srbské královské rodiny: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Atentát: +1 pád
drobnosti (ks→x, kdo byl vlastně zavražděn do úvodu)
značka: možné subjektivní formulace
Řádek 1:
[[File:Konak1900.jpg|right|thumb|Srbský královský palác, kde došlo v noci z [[28. května|28.]] na [[29. května]] [[1903]] ke královské vraždě]]
'''Zavraždění srbské královské rodiny''' (v [[Srbsko|srbském]] prostředí známý pod názvem '''Květnový převrat''', [[srbština|srbsky]] '''Majski prevrat/Мајски преврат''') se odehrálo v noci z [[28. května|28.]] na [[29. května]] [[1903]]. Zavražděn byl srbský král [[Alexandr I. Obrenović]], jeho manželka [[Draga Mašínová]], ostatní příslušníci rodiny a někteří členové srbské vlády. Událost znamenala klíčovou změnu v moderních [[Dějiny Srbska|srbských dějinách]], neboť vyvraždění nasměrovalo Srbsko k novému kurzu. Rovněž znamenalo konec rodu [[Obrenovićové|Obrenovićů]] a návrat [[Karađorđevićové|Karađorđevićů]].
 
== Předehra ==
 
Vláda AleksandrovaAlexandrova předchůdce, [[Milan I. Obrenović|Milana Obrenoviće]], byla značně nepopulární. Milan se spíše než státnickým povinnostem věnoval svému osobnímu životu, za což sklízel v konzervativní srbské společnosti značnou kritiku.
 
Jeho syn však poté, co nastoupil na trůn, nebyl o moc jiný. Oženil se s [[Draga Mašínová|Dragou Mašínovou]], která byla o 12 let starší než sám král, nebyla urozené krve (původem byla z české rodiny [[Mašínové v Srbsku|Mašínů]], na královském dvoře hrála roli [[dvorní dáma|dvorní dámy]]<ref name="JA-42">{{Citace monografie
Řádek 19:
| strany = 42
| jazyk = srbština
}}</ref>). AleksandrůvAlexandrův otec Milan, ani jeho matka [[Natálie Obrenovićová|Natálie]], toto manželství nejen neschvalovali, ale o Draze šířily jen to nejhorší, co mohli.{{chybí zdroj}} Aby tento všemi zatracovaný krok Alexandr alespoň trochu odčinil, pokusil se o řadu kroků na domácí politické scéně, které by mohly být pozitivně přijaty. Udělil proto milost členům [[Národní radikální strana|Národní radikální strany]], kteří byli ve vězení za mnohé předchozí přečiny (především tzv. [[Ivandanský atentát]] na krále), uvedl v platnost novou ústavu (jejímž hlavním rysem bylo především zřízení druhé komory srbského parlamentu - senátu) a sestavil vládu s představiteli [[Národní radikální strana|radikálů]] a [[Liberální strana (Srbsko)|Liberálů]].
 
V roce [[1901]] se v Srbsku rozšířily spekulace, jestli není královna Draga neplodná. Ty se pokusili lékaři vyvrátit tvrzením, že je sice v počátečním stádiu [[těhotenství]], nicméně se ukázaly později jako nepravdivé.{{chybí zdroj}}
Řádek 87:
| strany = 46
| jazyk = srbština
}}</ref> Po večeři u královniných příbuzných se král i královna vrátili do královského paláce a usnuli. Deset minut po půlnoci vojáci vnikli do ložnice krále AleksandraAlexandra i královny Dragy, ale v ložnici nebyl nikdo. Na toaletním stolku našli Dragin oblíbený román „La trahison“<ref name="JA-51">{{Citace monografie
| příjmení = Marjanović
| jméno = Borivoje