Alexandr Karađorđević: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
mBez shrnutí editace
→‎Vláda: +link
Řádek 46:
Během [[Maďarská revoluce|maďarské revoluce]] ve [[Vojvodina|Vojvodině]] v roce [[1848]], kníže Alexandr Karađorđević poslal srbské dobrovolníky, pod velením Stevana Knićanina na pomoc Srbům pro boj za autonomii. Jak vyplívá z národně-politického hnutí v roce [[1848]], knížeti Alexandrovi šlo o [[Panslavismus|panslavistickou]] myšlenku sjednocení jihoslovanských/jugoslávských národů do jedné monarchie. Hlavním cílem bylo nahradit rakouské a turecké nadvlády u jižních Slovanů srbskou vládu pod hlavičkou "[[Velké Srbsko|Velkého Srbska]]".
 
Ve vnitřní politice se kníže Alexandr Karađorđević dostal do konfliktu s členy rady, která vyvrcholila [[Svatoondřejská skupština|svoláním Národního shromáždění]] (SkupišinySkupštiny) na den svatého Ondřeje, v prosinci [[1858]], která jej donutila k abdikaci. Poté se knížetem opět stal příslušník [[Obrénovićové|rodu Obrenovićů]] kníže [[Miloš Obrénović]].
 
Alexandr Karađorđević odešel do exilu do [[Temešvár]]u, kde zemřel v roce [[3. květen]]a [[1885]]. Po jeho smrti se stal hlavou [[dynastie Karađorđevićů]] jeho syn [[Petr Karađorđević]], budoucí srbský a jugoslávský král.