Případ Babice: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m přidána Kategorie:Babice (okres Třebíč) za použití HotCat |
|||
Řádek 1:
[[File:Memorial of murdered victims of Babice Case.jpg|thumb|Památník zastřelených funkcionářů MNV, vybudovaný za [[normalizace]]<ref>[http://totalita.cz/proc/proc_babice_01.php Babický případ: TOTALITA]</ref>]]
'''Případ Babice''' je označení pro události, které souvisely s vraždou tří funkcionářů [[Místní národní výbor|MNV]] v [[Babice (okres Třebíč)|Babicích]] na Třebíčsku v červenci 1951. Podle [[Státní bezpečnost]]i (StB) ji provedla protistátní skupina řízená ze zahraničí. Tato vražda pak byla záminkou pro likvidaci a diskreditaci především rolníků a kněží. Byly zatčeny desítky lidí, kteří byli ve [[vykonstruovaný proces|vykonstruovaných procesech]] odsouzeni k vysokým trestům včetně [[trest smrti|trestů smrti]]. Na seznamu obětí [[justiční vražda|justičních vražd]] spojených s babickým případem jsou i tři [[římskokatolická církev|katoličtí]] [[kněz|kněží]].
Řádek 10:
25. února 1951 navštívil [[Ladislav Malý (1920)|Ladislav Malý]] svého spolužáka z gymnaziálních studií, P. [[Jan Bula|Jana Bulu]], [[administrátor (církev)|administrátora]] [[farnost]]i [[Rokytnice nad Rokytnou]]. Malý byl oblečený v uniformě SNB a tvrdil, že slouží v Břeclavi. Den nato (26. února) svou výpověď změnil a tvrdil, že se vrací ilegálně ze zahraničí, že prodělal výcvik ve Vídni, že má šest společníků a že mají osvobodit z internace a převést do zahraničí pražského arcibiskupa [[Josef Beran|Josefa kardinála Berana]].<ref>Rázek 2002, s. 18</ref>
Později Malý Bulovi tvrdil, že Berana již unesli a chystají se jej odvézt za hranice, a že se arcibiskup chce před přechodem hranic vyzpovídat. A provést by to měl Bula.<ref>Rázek 2002, s. 20</ref> Bula Malému nejprve věřil, posléze byl však varován farářem z Jaroměřic nad Rokytnou, P. [[Jan Podveský|Janem Podveským]], kterého varoval již dříve jeho známý Josef Ošmera, člen [[Komunistická strana Československa|KSČ]].<ref>Ošmera: „Je naplánováno, že musejí být odstraněny všechny osoby, které zde mají větší vliv, z tohoto kraje a kteří nějak brzdí běh událostí tohoto nového režimu“. Rázek 2002, s. 19–20</ref> 28. dubna se Bula setkal s Malým naposledy, žádost Malého odmítl a 30. dubna 1951 byl zatčen.<ref>[http://tisk.cirkev.cz/z-domova/brnensti-kandidati-na-svatoreceni-obeti-dvou-totalitnich-rezimu/ Brněnští kandidáti na svatořečení: oběti dvou totalitních režimů]</ref>
S podobnou žádostí o spolupráci (ve věci zpovědi Berana) se Malý obrátil i na [[farář]]e v Babicích, P. Václava Drbolu.<ref>Rázek 2002, s. 21</ref>
Ti, kteří Malému věřili, mu pomáhali dál. Ve spojení s ním byli Drahoslav Němec, Antonín Plichta ml., Stanislav Plichta a Antonín Mityska. Ve skupině nebo samostatně podnikali různé menší akce (sabotáže, zastrašování).
== Vražda v Babicích ==
Večer 2. července 1951 se v babické škole sešli funkcionáři místního MNV k poradě. Kolem 22. hodiny a 30. minuty vtrhli do budovy útočníci. Tři ze čtyř funkcionářů (Tomáš Kuchtík, předseda MNV a MO KSČ, Josef Roupec, místopředseda MNV, člen KSČ a Bohumír Netolička, pokladník MNV, člen KSČ) byli zastřeleni, jeden (František Bláha, předseda místního akčního výboru Národní fronty) byl postřelen.<ref name="razek">Rázek 2002, s. 8</ref>
Podle protokolů StB stříleli Ladislav Malý a Antonín Mityska, zatímco Antonín a Stanislav Plichtovi drželi hlídku před budovou. (Nebyla ale provedena žádná balistická expertiza.<ref
Malý s kolegy odešli do Cidliny u Třebíče (kde se tou dobou skrýval Antonín Plichta st.) a později se ukryli v poli u nedalekých [[Bolíkovice (Babice)|Bolíkovic]]. Příslušníci SNB výslechem Plichty st.<ref
Přetrvávají legendy o tom, že Malý zásah SNB přežil a že jeho úmrtní list byl zfalšován.
| |||