Pražská plošina: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m napřímení odkazu |
m sjednocení souřadnic; kosmetické úpravy |
||
Řádek 12:
| podřaz = [[Říčanská plošina]] <br />[[Kladenská tabule]]
| soused = [[Dolnooharská tabule]] <br />[[Středolabská tabule]]<br />[[Benešovská pahorkatina]] <br />[[Brdská vrchovina]]<br />[[Hořovická pahorkatina]] <br />[[Křivoklátská vrchovina]] <br />[[Džbán (geomorfologický celek)|Džbán]]
| zeměpisná šířka = 50.075
| zeměpisná délka = 14.4083333
| světadíl = [[Evropa]]
| stát = {{Flagicon|Česko}} [[Česko]]
Řádek 20 ⟶ 22:
| popisek.mapa = Pražská plošina na mapě Česka
}}
'''Pražská plošina''' je [[geomorfologický celek]] (podsoustava), která se rozkládá ve [[Středočeský kraj|středních Čechách]], zhruba na území [[Praha|hlavního města Prahy]] a v jeho západním a jihovýchodním okolí. Rozloha celku činí 1 128 km² její [[nadmořská výška]] se pohybuje od 170 metrů (údolí Vltavy před Kralupami u [[Chvatěruby|Chvatěrub]]) po 435 metrů (lesnatá planina ''Na rovinách'' asi ½ km severovýchodně od [[Srby (Tuchlovice)|Srb]] na západním Kladensku). Základ reliéfu představuje tabule, protnutá úzkým a hlubokým údolím řeky Vltavy, které se v jejím středu otevírá v [[Pražská kotlina|Pražskou kotlinu]]. Zatímco okrajové části Pražské plošiny jsou charakteristické malou členitostí s výškovými rozdíly nejvýše desítek metrů, směrem k Vltavě drobné potoky vytvořily síť výrazně
== Členění ==
Řádek 37 ⟶ 39:
[[
== Vymezení ==
Řádek 50 ⟶ 52:
;Význačné body
[[
[[
* [[Slánská hora]] (330 m)
* [[Vinařická hora]] (413 m)
Řádek 88 ⟶ 90:
{| align="right"
|-
| [[
| [[
|-
| [[
| [[
|-
| [[
| [[
|}
Pražská plošina zaujímá území při dolním toku řeky [[Vltava|Vltavy]], která je jediným větším tokem na tomto území a do jejíhož přímého [[povodí]] převážná část Pražské plošiny spadá. Celek odvodňují drobné potoky, které zejména na severozápadě v Kladenské tabuli vytvářejí soustavu rovnoběžných údolí, sledujících základní orientaci terénu ve směru jihozápad - severovýchod. Z levostranných přítoků Vltavy je nejvýznamnější [[Zákolanský potok]], z pravostranných [[Botič]] a [[Rokytka (přítok Vltavy)|Rokytka]]. Na jihozápadě náleží menší díl [[Třebotovská plošina|Třebotovské plošiny]] do povodí [[Berounka|Berounky]] (zejm. [[Radotínský potok]]). Východní okraj území kolem [[Úvaly|Úval]] odvodňuje přímo do [[Labe]] potok [[Výmola]]. Prostřednictvím Vltavy pak k povodí Labe nepřímo náleží celá Pražská plošina.
Řádek 109 ⟶ 111:
** [[Zvolský potok]]
** [[Břežanský potok]]
** '''[[Berounka]]'''
*** [[Karlický potok]]
*** [[Radotínský potok]]
Řádek 144 ⟶ 146:
Území náleží ke [[Staré sídelní území|staré sídelní oblasti]], prakticky souvisle obývané po tisíciletí. Vyvýšená místa jako např. [[Slánská hora]], [[Homolka (Stehelčeves)|Homolka]] u [[Stehelčeves|Stehelčevsi]], [[Řivnáč (Pražská plošina)|Řivnáč]], [[Šárecké hradiště|Šárka]], [[Butovické hradiště|Butovice]] či [[Zámky]] u Bohnic bývala významnými středisky v předhistorických dobách. V Pražské plošině se nacházejí [[eponym]]ní lokality kultur [[Řivnáčská kultura|řivnáčské]] a [[Knovízská kultura|knovízské]]. Otevřená [[Pražská kotlina]] přitahovala osídlení odedávna. Díky tomu, že umožňovala pozvolný přístup do jinak strmého údolí řeky [[Vltava|Vltavy]] a snadný [[brod]] přes řeku se stala křižovatkou dálkových obchodních cest a postupně i politickým centrem země.
Pražská plošina představuje vlastní jádrovou oblast českého státu; nejstarší [[Přemyslovci|přemyslovská]] [[hradiště]], výšinného typu, se rozkládala na zdejších [[Ostrožna|ostrožnách]] ([[Levý Hradec]] nad levým břehem Vltavy) a [[Budeč (hradiště)|Budeč]] nad soutokem [[Zákolanský potok|Zákolanského]] a [[Týnecký potok|Týneckého
== Galerie ==
Řádek 196 ⟶ 198:
| místo = Brno
| rok = 1987
| isbn =
| strany =
}}
[[Kategorie:Pražská plošina| ]]
| |||