Gertruda Sekaninová-Čakrtová: Porovnání verzí

| datum přístupu = 2012-02-25}}</ref> V ÚV KSČ působila do roku 1949. Po návratu z USA se v roce 1949 stala první náměstkyní ministra zahraničních věci [[Vladimír Clementis|Clementise]].<ref name="soud" /> Podruhé se provdala v roce 1949 za Kazimíra Čakrta, který pracoval na ministerstvu financí, a měli spolu jednoho syna [[Michala Čakrta|Michal Čakrt]]a.

Sekaninová-Čakrtová unikla stranickým [[čistka|čistkám]], ačkoliv podle historiků přesně zapadala do šablony skrytých třídních nepřátel, před kterými varovali [[Sovětský svaz|sovětští]] poradci (byla [[Židé|Židovka]], [[buržoazie|buržoazního]] původu, vzdělaná...).<ref name="soud" /> Je možné, že ji pomohlo přátelství s mnohými představiteli režimu, s nimiž se znala ještě z předválečného období.<ref name="rozhlas" />. V roce 2013 také vešlo ve známost, že se v této době byla nucena vzdát veškerého majetku po rodičích (které v roce 2013 získal zpět její syn)<ref>http://www.novinky.cz/domaci/290631-syn-politicky-sekaninove-cakrtove-ma-narok-na-jeji-majetek-rozhodl-soud.html</ref>. Avšak v roce 1957 byla ona i její manžel vyšetřováni kvůli údajnému podílu na [[špionáž]]i a finančních machinacích, kterých se měl dopustit bratranec Kazimíra Čakrta Jan Čakrt; vykonstruované obvinění dohnalo Kazimíra k sebevraždě,<ref>http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Leta_totality_1948-1989.pdf Léta totality (1948–1989)</ref> Sekaninová-Čakrtová byla odvolána z funkce a později pracovala na ministerstvu školství jako vedoucí nově zřízeného legislativního a správního odboru.