Vojenská hranice: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
podstatné rozšíření textu |
|||
Řádek 19:
Zmíněné území bylo roku [[1578]]{{chybí zdroj}} vyjmuto z vlády uherského [[Bán|bána]] a spadalo přímo pod správu řízenou z Vídně. Chorvaté považují turecké vpády a následné zřízení této pohraniční oblasti za zmenšení svého území až na "zbytky zbytků". Jediným územím, které nebylo dotčeno válkou v té době, bylo totiž [[Chorvatské Záhoří|Záhoří]], kam se sestěhovala většina šlechty. I to však bylo zatíženo vysokými daněmi, neboť vedení válek s Turky bylo nesmírně drahé. V pohraničním pásmu, které na chorvatském území sledovalo linii měst [[Senj]] - [[Otočac]] - [[Slunj]] - [[Glina]] - [[Hrastovica]] - [[Sisak]] - [[Ivanić Grad]] - [[Koprivnica]] - [[Križevci]] - [[Đurđevac]] - [[Drnje]] byla budována opevnění, která měla podobu masivních pevností, ale i menších soustav opevněných objektů.
Jelikož toto území bylo nebezpečné, obývali ho tzv. hraničáři. Ti byli zpočátku [[Němci|německy]] mluvící a v pozdějších letech je doplnilo převážně [[pravoslaví|pravoslavné]] obyvatelstvo. To se v dobách jihoslovanských obrozeneckých a národně-formujících procesů identifikovalo jako [[Srbové|
Během revolučního roku [[1848]] bylo početně silné vojsko z hraniční oblasti využito pro zastavení nepokojů v [[Uhersko|Uhrách]] a v [[Italové|Italy]] osídlených oblastí [[Rakousko-Uhersko|Rakousko-Uherska]].<ref name="SHO-216">{{Citace monografie
| |||