Franz Karl Achard: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
mBez shrnutí editace |
v podstatě nahrazení |
||
Řádek 1:
[[Soubor:FranzCarlAchard.jpg|thumb|Franz Karl Achard]]
'''Franz Karl Achard''' (psáno též '''Franz Carl''' nebo '''François Charles'''<ref name="DM1">{{Citace elektronické monografie
'''Franz Carl Achard''' ([[28. duben|28. dubna]] [[1753]] [[Berlín]] – [[20. duben|20. dubna]] [[1821]] [[Konary]]) byl pruský chemik, vynálezce postupu průmyslové výroby cukru z [[Cukrová řepa|cukrové řepy]], zakladatel prvního cukrovaru na rafinaci cukru z této suroviny.▼
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Achard und die Erforschung der Zuckerrübe
| url = http://www.deutsches-museum.de/bibliothek/unsere-schaetze/gewerbegeschichte/achard/achard-und-die-erforschung-der-zuckerruebe/
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2013-01-11
| vydavatel = Deutsches Museum
| místo = Berlin
| jazyk = de
▲
Achard pocházel z rodu [[hugenoti|hugenotských]] přistěhovalců v Berlíně, jeho otec Max Guillaume Achard byl kazatelem v Berlíně.<ref name="NDB">{{Citace sborníku
| příjmení = Baxa
| jméno = Jakob
| titul = Achard, Franz Karl
| sborník = Neue Deutsche Biographie, Band 1
| vydavatel = Duncker & Humblot
| místo = Berlin
| rok vydání = 1953
| isbn =
| url = http://bsbndb.bsb.lrz-muenchen.de/sfz95.html
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2013-01-11
| strany = 27-28
| jazyk = de
}}</ref><ref name="DM1"/>
Franz Karl Achard studoval fyziku a chemii a roku 1776 se stal členem berlínské Akademie.<ref name="NDB"/><ref name="DM1"/> Tam spolupracoval s [[Andreas Sigismund Marggraf|Andreasem Sigismundem Marggrafem]], který roku 1747 poprvé pomocí lihu chemicky izoloval cukr z kořenů některých [[řepa|řep]].<ref name="SDTM">{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Preußen – Wiege des Rübenzuckers
| url = http://www.sdtb.de/Ruebenzucker-in-Preussen.894.0.html
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2013-01-11
| vydavatel = Stiftung Deutsches Technikmuseum Berlin
| místo = Berlin
| jazyk = de
}}</ref><ref name="NDB"/><ref name="DM1"/> I Achard byl činný v oboru [[agronomie]], na vyzvání [[Fridrich II. Veliký|Fridricha Velikého]] se od roku 1780 zabýval pěstováním [[tabák]]u v Prusku a po Marggrafově smrti roku 1782 po něm převzal místo ředitele fyzikálního oddělení Akademie.<ref name="ADB">{{Citace sborníku
| příjmení = Oppenheim
| jméno = Alphons
| titul = Achard, Franz Karl
| sborník = Allgemeine Deutsche Biographie, Band 1
| vydavatel = Duncker & Humblot
| místo = Leipzig
| rok vydání = 1875
| isbn =
| url = http://bsbndb.bsb.lrz-muenchen.de/sfz95.html
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2013-01-11
| strany = 27-28
| jazyk = de
}}</ref><ref name="NDB"/><ref name="SDTM"/>
Roku 1782 zakoupil statek v Kaulsdorfu u Berlína a zabýval se na něm pěstěním řepy s co největším obsahem cukru.<ref name="SDTM"/> Od roku 1784 rovněž pokračoval v Marggrafových pokusech s extrakcí cukru z řepy.<ref name="NDB"/><ref name="DM1"/> Z jeho rostlin pocházejí veškeré dnešní odrůdy [[cukrová řepa|cukrové řepy]].<ref name="SDTM"/> Poté, co byl kaulsdorfský statek zničen požárem (1786), pokračoval Achard s pokusy na statku ve vesnici Französisch-Buchholtz<ref name="NDB"/>, kde se mu podařilo roku 1798 úspěšně vypracovat průmyslový proces získávání cukru z řepy. Král [[Fridrich Vilém III.]] podpořil jeho snahy tím, že 15. ledna 1799 vydal nařízení o pěstování cukrové řepy v Prusku<ref name="NDB"/> a že finančně vyčerpanému Achardovi poskytl půjčku na hypoteční koupi statku v Kovarech ve Slezsku<ref name="DM2">{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Achard als "Zuckerrübenpionier"
| url = http://www.deutsches-museum.de/bibliothek/unsere-schaetze/gewerbegeschichte/achard/achard-als-zuckerruebenpionier/
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2013-01-11
| vydavatel = Deutsches Museum
| místo = Berlin
| jazyk = de
}}</ref>, kde byl vybudován první řepný cukrovar na světě.<ref name="DSD">{{Citace monografie | příjmení = Žáček | jméno = Rudolf | odkaz na autora = Rudolf Žáček | titul = Dějiny Slezska v datech | vydavatel = Libri | místo = Praha | rok = 2004 | počet stran = 546 | isbn = 978-80-7277-172-1 | strany = 232}}</ref> Ten zahájil pravidelný provoz roku 1801 a roku 1802 poskytl první výtěžky.<ref name="DM2"/> Achard však neměl podnikatelského ducha, a jak píše jeho životopisec Sieda, byla kunarská továrna nejspíše „skrovný, špatně zařízený podnik, který nedokázal zúročit svůj investiční a provozní kapitál“.<ref name="DM2"/>
K rozmachu výroby řepného cukru přispěly především [[napoleonské války]] a [[Napoleon I. Bonaparte|Napoleonem]] zavedená [[kontinentální blokáda]], která odřízla Evropu od zásob cukrové třtiny.<ref name="DSD"/> Díky Achardovým žákům se rychle šířila: již roku 1802 vznikl první cukrovar v Čechách, od roku 1811 se šířila ve Francii,<ref name="ADB"/> kde k jejímu rozšíření přispěl zejména [[Arras|arraský]] továrník Louis-François-Xavier Crespel-Delisse.<ref name="NDB"/>
21. března 1807 Achardův cukrovar vyhořel, s podporou státu – který za Acharda umořil i hypotéku na kunarský statek – byl však do roku 1810 obnoven a roku 1812 při něm byla zřízena cukrovarnická škola, jež však krátce před Achardovou smrtí roku 1821 zanikla.<ref name="NDB"/><ref name="DM2"/> Po zrušení kontinentální blokády roku 1813 poptávka po řepném cukru nejprve poklesla, od 30. let 19. století se však pěstování cukrové řepy a řepné cukrovarnictví opět rozvinulo<ref name="SDTM"/> a na evropském kontinentě brzy řepa třtinu vytlačila<ref name="DSD"/>; jen v Británii převládala třtina dovážená z kolonií a řepařství zde bylo zavedeno až roku 1913.<ref name="NDB"/>
Achard publikoval výsledky svých pěstitelských i průmyslových pokusů v řadě pojednání, z nichž nejvýznamnější ''Die europäische Zuckerfabrik aus Runkelrüben'' vyška roku 1809.<ref name="ADB"/><ref name="DM2"/>
== Reference ==
| |||