Cytoplazmatická membrána: Porovnání verzí

Buněčná membrána je selektivně permeabilní pro ionty a organické [[molekula|molekuly]], a v zásadě chrání buňku před vnějšími vlivy. Skládá se z [[lipidová dvouvrstva|lipidové dvouvrstvy]] se zakotvenými proteiny. Buněčná membrána se podílí na různých buněčných procesech jako buněčná [[adheze]], výměna [[Ion| iontů]] a buněčná signalizace, také slouží jako cílová struktura pro několik extrabuněčných struktur, včetně buněčné stěny, [[glykokalyx|glykokalyxu]]u a vnitřního buněčného [[cytoskelet]]u. Cytoplazmatická membrána může být uměle vytvořena.<ref name="JACS-20111229">{{cite journal |last1=Budin |first1=Itay|last2=Devaraj |first2=Neal K. |title=Membrane Assembly Driven by a Biomimetic Coupling Reaction|url=http://pubs.acs.org/doi/abs/10.1021/ja2076873|journal=[[Journal of the American Chemical Society]] |date=December 29, 2011 |volume=134 (2) |pages=751–753 |doi=10.1021/ja2076873|accessdate=February 18, 2012 }}</ref><ref name="SD-20120125">{{cite web |author=Staff |title=Chemists Synthesize Artificial Cell Membrane|url=http://www.sciencedaily.com/releases/2012/01/120125132822.htm|date=January 25, 2012 |publisher=[[ScienceDaily]]|accessdate=February 18, 2012}}</ref><ref name="KZ-20120126">{{cite web |author=Staff|title=Chemists create artificial cell membrane|url=http://www.kurzweilai.net/chemists-create-artificial-cell-membrane|date=January 26, 2012 |publisher=[[Ray Kurzweil|kurzweilai.net]]|accessdate=February 18, 2012 }}</ref>

== Bakterie ==

[[Gramnegativní bakterie]] mají plazmatickou membránu a [[vnější membrána|vnější membránu]] oddělené [[periplazmatický prostor|periplazmatickým prostorem]]. Jiné prokaryotické organizmy mají jen plazmatickou membránu. Prokaryotické buňky jsou také obklopeny buněčnou stěnou složenou z [[peptidoglykan|peptidoglykanu]]u (aminokyseliny a cukry). Některé [[eukaryotická buňka|eukaryotické buňky]] také mají buněčné stěny, ale ty neobsahují peptidoglykan.

tenkou vrstvu amfipatických [[fosfolipid|fosfolipidů]]ů, které se spontánně sestavují do tzv. [[hydrofobní|hydrofobního]]ho ocasu, který je z obou stran izolován polárními tekutinami. To má za následek, že se oblast více [[hydrofilní]] hlavičky asociuje s intracelulárním a extracelulárním do tvaru výsledné spojité lipidové dvouvrstvy. Na formaci lipidové dvouvrstvy se podílejí různé síly jako [[van der Waalsovy síly|van der Waalsovy]], [[elektrostatická interakce|elektrostatické]], [[hydrogenní síla|hydrogenní]] a [[nekovalentní interakce]]. Přesto jsou hlavní silou formující lipidovou dvojvrstvu hydrofobní interakce.

Apikální membrána na polarizované buňce je na povrchu plazmatické membrány, která tvoří [[lumen (biologie)|lumen]]. To je zvláště evidentní v [[Epitelová tkáň|epiteliálních]] a [[Endotel|endoteliálních buňkách]], ale také popisuje jiné polarizované buňky, jako jsou [[neuron|neurony]]y.

=== Nadmembránové struktury ===

Buněčná membrána může vytvářet různé typy „nadmembránových“ struktur jako [[kaveola|kaveoly]], [[postsynaptické těsnění|postsynaptická těsnění]] (postsynaptic density), [[podozom]]y, [[invadopodia]], [[fokální adheze]] a různé typy buněčných spojů. Tyto struktury jsou obvykle odpovědné za buněčnou [[Adheze|adhezi]], komunikaci, [[endocytóza|endocytózu]] a [[exocytóza|exocytózu]]. Mohou být zobrazeny pomocí [[Elektronový mikroskop|elektronové mikroskopie]] a [[fluorescenční mikroskop|fluorescenčního mikroskopu]]. Jsou sestaveny ze speciálních proteinů – [[integrin|integrinů]]ů a [[kadherin]]ů.

=== Cytoskelet ===

== Složení ==

=== Lipidy ===

Příklady hlavních membránových [[fosfolipid]]ů a [[glykolipid]]ů: [[fosfatidylcholin]] (PtdCho), [[fosfatidylethanolamin]] (PtdEtn), [[fosfatidylinositol]] (PtdIns ), [[fosfatidylserin]] (PtdIns). Cytoplazmatická membrána obsahuje tři třídy amfipatických lipidů: fosfolipidy, glykolipidy a cholesteroly. Množství jednotlivých typů lipidů závisí na druhu buňky, ale ve většině případů jsou nejhojněji zastoupeny fosfolipidy.<ref name=Lodish>{{cite book |title=Molecular Cell Biology |author=Lodish H, Berk A, Zipursky LS, ''et al.'' |edition=4th |year=2004 |isbn=0-7167-3136-3 |publisher=Scientific American Books |location=New York}}</ref> V [[erytrocyt|červených krvinkách]] tvoří 30&nbsp; % plazmatické membrány lipidy.

extracelulárním listem dvouvrstvy je velmi zdlouhavý proces. [[Lipidový raft|Lipidové rafty]] a kaveoly jsou příkladem [[cholesterol|cholesterolem]]em obohacených mikrodomén v buněčné membráně. V živočišných buňkách se cholesterol běžně vyskytuje rozptýlený v různé míře po celé membráně, v nepravidelných prostorech mezi hydrofobními konci membránových lipidů, kde vytváří ztužující a zesilující účinek na membránu <ref name=MBOC/>

=== Sacharidy ===

=== Proteiny ===

== Variace ==

* [[Sarkolema]] v [[myocyt|myocytech]]ech

* [[Oolema]] v [[oocyt|oocytech]]ech

* [[Axolema]] při nervových procesech – [[axon|axony]]y

== Propustnost ==

{{překladPřeklad|en|cell membrane|510418353}}