Pruské Slezsko: Porovnání verzí

Od [[středověk]]u až do roku [[1742]] bylo celé [[Slezsko]] (s výjimkou [[Krosensko|Krosenska]], které roku [[1482]] získalo [[Braniborské markrabství]]) součástí [[Země Koruny české|zemí Koruny České]]. Po prohrané [[první slezská válka|první slezské válce]] ztratila [[Marie Terezie]] [[Vratislavský mír|Vratislavským mírem]] [[11. červen|11. června]] [[1742]] většinu [[Slezsko|Slezska]] (včetně Kladska) ve prospěch Pruska. Po [[Vídeňský kongres|Vídeňském kongresu]] se součástí Pruského Slezska stala i severovýchodní polovina [[Horní Lužice]] (do roku 1825 však [[okres Hoyerswerda]] náležel k provincii [[Braniborsko (provincie)|Braniborsku]]) získaná od [[Sasko|Saského království]] a Pruské Slezsko se stalo jednou z deseti provincií (jako '''Provincie Slezsko''', německy ''Provinz Schlesien'') Pruského státu. V jeho rámci se roku [[1871]] stalo součástí [[Německé císařství|Německého císařství]]. Politická mapa Pruského Slezska je [http://www.tr62.de/maps/Silesia-h1871.html zde], národnostní mapa [http://www.tr62.de/maps/Silesia-national.html zde].

Po skončení [[první světová válka|první světové války]] [[28. říjen|28. října]] [[1918]] obsadilo obnovené [[Polsko]] okrajová území Pruského Slezska (území jihozápadně od Bojanowa a Kaczkowo s okolím; a území západně od města Kepno s městy Bralin, Domaslów, Sosnie, Rychtal – viz [http://www.tr62.de/maps/po-1920.html mapa 2]) a začlenilo je do Poznaňského vojvodství. [[14. říjen|14. října]] [[1919]] došlo k rozdělení Pruského Slezska na provincie [[provincie Dolní Slezsko|Dolní Slezsko]] (hlavní město [[Vratislav (město)|Vratislav]]) a [[provincie Horní Slezsko|Horní Slezsko]] (hlavní město [[Opolí]]). Podle [[Versailleská mírová smlouva|Versailleské mírové smlouvy]] se mělo v Horním Slezsku konat referendum o příslušnosti tohoto národnostně smíšeného území. [[10. leden|10. ledna]] [[1920]] se pak část Horního Slezska ([[Hlučínsko]]) stala součástí [[Československo|Československa]]. Na základě výsledku [[referendum|referenda]] se východní část Horního Slezska stala [[20. říjen|20. října]] [[1921]] součástí Polska, které ji začlenilo do Slezského vojvodství. Mapa Dolního Slezska je [http://www.gonschior.de/weimar/Preussen/Niederschlesien/uebersichtskarte.html zde], mapa Horního Slezska po 20. říjnu 1921 [http://www.gonschior.de/weimar/Preussen/Oberschlesien/uebersichtskarte.html zde].

[[1. duben|1. dubna]] [[1938]] bylo Pruské Slezsko opět sjednoceno do jedné provincie. Dne [[2. září]] [[1938]] byla k Pruskému Slezsku připojena malá jižní část zrušené provincie [[provincie Hraniční marka Poznaňsko – Západní Prusko|Hraniční marka Poznaňsko – Západní Prusko]]. Po [[Mnichovská dohoda|Mnichovu]] se [[Hlučínsko]] stalo součástí [[Nacistické Německo|nacistického Německa]] a v rámci Pruska bylo začleněno zpět do Pruského Slezska. Po německém vpádu do Polska v září [[1939]] ovládlo nacistické Německo celou [[Polské Slezsko|polskou část Slezska]]. [[26. říjen|26. října]] [[1939]] bylo k Pruskému Slezsku připojeno dosavadní polské Slezské vojvodství. Část Slezska, která v letech 1918–1939 náležela k polskému Poznaňskému vojvodství, se [[1. listopad]]u [[1939]] stala součástí [[Wartheland|Říšské župy Poznaňsko]], [[29. leden|29. ledna]] [[1940]] přejmenované na '''Říšskou župu Povartí''' (něm. [[Reichsgau Wartheland]]). Provincie Slezsko pak byla [[29. leden|29. ledna]] [[1941]] opět rozdělena na provincie [[Dolní Slezsko|Dolní]] a [[provincie Horní Slezsko|Horní Slezsko]] a tento stav pak trval až do konce [[Druhá světová válka|Druhédruhé světové války]].