Malesice: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m náhrada souřadnicové šablony; kosmetické úpravy |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 24:
'''Malesice''' je také název katastrálního území o rozloze 6,66 km<sup>2</sup>.<ref name="Katastr">{{Citace elektronické monografie|korporace=Územně identifikační registr ČR|odkaz na korporaci=|titul=Územně identifikační registr ČR|url=http://www.isu.cz/uir/scripts/KuDet.asp?kodku=69082|datum vydání=1999-01-01|datum přístupu=2009-10-22|jazyk=}}</ref>
== Historie ==
Obec Malice je zmiňována již v roce [[1239]] v souvislosti se Zdeslavem, který obec držel. Později se obec stává součástí panství vzniklého v souvislosti s výstavbou nedalekého hradu [[Kyjov (hrad)|Kyjov]] patrně v letech [[1297]]-[[1321]]. Tento statek spolu s obcí získává v roce [[1365]] [[Kladrubský klášter|kladrubský klášter]]. Další majitelem se stává nejpozději roku [[1462]] [[Antonín Harsdorf]], jehož syn Hanuš prodal roku [[1489]] Malesice [[Anně Šefránkové z Poutnova]]. Ta nechává roku [[1503]] zhotovit pro zdejší [[Kostel svatého Jiří (Malesice)|kostel sv. Jiří]] hodnotnou monstranci a zároveň ve své závěti z téhož roku zmiňuje poprvé tvrz v Malesicích. Následuje řada majitelů obce i tvrze: hrabata Barbové z Wachsensteinu ([[1713]]-[[1753]]) za jejichž vlastnictví byl postaven roku [[1730]] zdejší barokní zámek, [[Shirndingerové]], [[Schönbornové]]. Roku [[1917]] získává Malesice rytíř [[Karel Škoda]]. V roce [[1938]] jsou Malesice připojeny k [[Nacistické Německo|Velkoněmecké říci]] a 65 českých rodin bylo vystěhováno. Po [[Druhá světová válka|2. světové válce]] bylo z Malesic odsunuto nejen 35 zdejších Němců, ale i 160 říšských uprchlíků.
Dne 27.11.[[2002]] došlo k podpisu "Dohody o připojení obcí Malesice a Lhota k městu Plzni", díky které se Malesice staly od 1.1.[[2003]] součástí města [[Plzeň|Plzně]] jako devátý městský obvod.
== Reference ==
<references />
== Literatura ==
* Informační panel umístěný v obci
== Externí odkazy ==
| |||