Alexandra Dánská: Porovnání verzí

Alexandra byla dcerou dánského krále [[Kristián IX.|Kristiána  IX.]] a jeho ženy [[Luisa Hesensko-Kasselská|Luisy Hesensko-Kasselské]]; králové byli i  její bratři - [[Frederik  VIII.]] v  Dánsku a [[Jiří I.  Řecký]] v  [[Řecko|Řecku]], sestra Dagmar byla jako manželka [[car]]a [[Alexandr III. Alexandrovič|Alexandra  III.]] pod jménem [[Marie Sofie Dánská|''Marie Fjodorovna'']] [[Rusko|ruskou]] carevnou. Alexandra byla považována za nejkrásnější ze tří dcer dánského krále.

[[24. září]] [[1861]] seznámila Viktorie svého bratra Eduarda s princeznou Alexandrou ve [[Špýr]]u, avšak teprve o rok později, [[9. září]] [[1862]] (po romanci s Nellie Clifdenovou a smrti svého otce) se Eduard s Alexandrou zasnoubil na královském zámku v [[Laeken]], v sídle [[Belgie|belgického]] krále [[Leopold I. Belgický|Leopolda  I.]].

O několik měsíců později se Alexandra odebrala z rodného Dánska do Velké Británie (do [[Gravesend]]u v  [[Kent]]u), aby se zde za waleského prince Eduarda, následníka britského trůnu, provdala; svatba se uskutečnila několik dní nato, [[7. březen|7.  března]] [[1863]]. Eduardova volba se zpočátku nesetkala s  nadšením ze strany jeho matky, královny Viktorie, sympatizující s  Němci, nakonec však princeznu akceptovala.

V počátečních letech byla známa svou fyzickou aktivitou, milovala [[tanec]] a [[lyžování]], byla nadšenou amatérskou fotografkou. Mnoho času věnovala dětem; jejím velkým životním traumatem byla smrt nejstaršího syna [[Albert Viktor|Alberta]] v roce [[1892]] ("''Pochovala jsem svého anděla a  s  ním i  mé štěstí''"). Její fyzické aktivity měly za následek bolesti šíje, následek úrazu utrpěného v dětství. Na veřejnosti se projevovala důstojně a  majestátně, v soukromí však byla vřelá a veselá. Alexandra, skutečná amazonka, milovala [[lov]], k  velké nelibosti královny Viktorie, která se ji snažila v  této zálibě bezúspěšně omezit. Největší bariéru mezi Viktorií a  její snachou však vystavěl Alexandřin odpor vůči Němcům.

Všechny Alexandřiny děti se narodily předčasně. Alexandra nechtěla, aby se královna účastnila porodů, proto ji uváděla v omyl stran pravděpodobného data slehnutí. Při porodu třetího dítěte, princezny [[Luisa Koburská, vévodkyně z  Fife|Luisy]] v  roce [[1867]] byla Alexandra vystavena velkému riziku smrti komplikacemi způsobenými [[revmatická horečka|revmatickou horečkou]], která pak u  ní zanechala následky na celý život.

Po smrti královny Viktorie ([[22. leden|22. ledna]] [[1901]]) zdědil Alexandřin manžel anglický trůn (a současně i titul [[Indický císař|indického císaře]]). [[9. srpen|9.  srpna]] [[1902]] byl královský pár ve Westminsterském opatství slavnostně korunován; na trůně však nesetrval dlouho - v  roce [[1910]] král Eduard zemřel.

Jako manželka krále a posléze po Eduardově smrti jako královna-matka byla Alexandra jednou z nejpopulárnějších postav britské královské rodiny. Byla činná v  řadě [[charita]]tivních organizací, žila v  podstatě občanským životem. Zachovala si dlouho mladistvý zevnějšek, přesto však během [[První světová válka|první světové války]] její vzhled značně sešel. Začala nosit [[trvalá ondulace|trvalou]] a  přehnaně se [[líčení|líčila]], za to sklízela dosti kritiky. Ke konci života měla problémy s  pohybem, vyjadřováním i  pamětí.

Zemřela na [[mrtvice|srdeční mrtvici]] [[20. listopad]]u listopadu [[1925]] ve venkovské královské rezidenci v [[Sandringham House]], kterou dříve s  manželem zcela přebudovali.

* [[Albert Viktor|Albert Victor, vévoda z Clarence a Avondale]]([[8. leden|8. ledna]] [[1864]] - [[14. leden|14. ledna]] [[1892]]);

V roce 1912 založila Alexandra u příležitosti padesátého výročí svého zasnoubení [[charita]]tivní akci nazvanou ''Alexandra Rose Day'', která se koná dodnes. Na její počest byl pojmenován [[fotbal]]ový klub [[Crewe Alexandra F. C.]], založený roku 1877. Existuje také [[koktejl]] Alexandra, vyráběný z [[gin]]u nebo [[brandy]], kakaového likéru a  smetany.