Alexandra Dánská: Porovnání verzí

Přidáno 187 bajtů ,  před 8 lety
bez shrnutí editace
 
== Rodina ==
Alexandra byla dcerou dánského krále [[Kristián IX.|Kristiána  IX.]] a jeho ženy [[Luisa Hesensko-Kasselská|Luisy Hesensko-Kasselské]]; králové byli i  její bratři - [[Frederik  VIII.]] v  Dánsku a [[Jiří I.  Řecký]] v  [[Řecko|Řecku]], sestra Dagmar byla jako manželka [[car]]a [[Alexandr III. Alexandrovič|Alexandra  III.]] pod jménem [[Marie Sofie Dánská|''Marie Fjodorovna'']] [[Rusko|ruskou]] carevnou. Alexandra byla považována za nejkrásnější ze tří dcer dánského krále.
 
Třebaže Alexandra pocházela z královské rodiny, nebyla vychovávána v mimořádných podmínkách a bohatství. Jejich dům čas od času navštěvoval [[Hans Christian Andersen]] a vyprávěl dětem pohádky před spaním. Budoucí královna Anglie se dělila o svůj pokoj se sestrou Marií.
 
== Princezna Waleská ==
[[24. září]] [[1861]] seznámila Viktorie svého bratra Eduarda s princeznou Alexandrou ve [[Špýr]]u, avšak teprve o rok později, [[9. září]] [[1862]] (po romanci s Nellie Clifdenovou a smrti svého otce) se Eduard s Alexandrou zasnoubil na královském zámku v [[Laeken]], v sídle [[Belgie|belgického]] krále [[Leopold I. Belgický|Leopolda  I.]].
 
O několik měsíců později se Alexandra odebrala z rodného Dánska do Velké Británie (do [[Gravesend]]u v  [[Kent]]u), aby se zde za waleského prince Eduarda, následníka britského trůnu, provdala; svatba se uskutečnila několik dní nato, [[7. březen|7.  března]] [[1863]]. Eduardova volba se zpočátku nesetkala s  nadšením ze strany jeho matky, královny Viktorie, sympatizující s  Němci, nakonec však princeznu akceptovala.
 
Výběr místa svatebního obřadu, kaple sv. Jiřího na zámku ve [[Windsor (hrad)|Windsoru]] byl kritizován: že je to sídlo nepříliš prostorné, takže mnoho lidí nedostalo pozvání, třebaže by se měli a chtěli obřadu zúčastnit, navíc že jde o místo vzdálené od [[Londýn]]a, takže svatba nemohla být podívanou pro mnoho lidí, kteří chtěli ceremonii spatřit. Královna Viktorie se nemohla vyrovnat s nedávnou ztrátou svého manžela, dvůr byl tedy stále poznamenán smutkem a i během slavnosti bylo povoleno nosit šaty pouze v barvě [[lila]] nebo fialovorůžové.
Alexandra sňatkem získala titul princezny waleské, který nosila přes 38 let, nejdéle v historii. Její manželství nebylo nejšťastnější, princ Eduard se ženě a dětem příliš nevěnoval ani na ně nebral velké ohledy - měl různé milenky (např. herečku Lillie Langtry, Daisy Greville, filantropku Alici Keppel nebo hraběnku z Warwicku; mezi jinými také Jennie Jerome, matku [[Winston Churchill|Winstona Churchilla]]). Alexandra mu však zachovávala celý život věrnost.
 
V počátečních letech byla známa svou fyzickou aktivitou, milovala [[tanec]] a [[lyžování]], byla nadšenou amatérskou fotografkou. Mnoho času věnovala dětem; jejím velkým životním traumatem byla smrt nejstaršího syna [[Albert Viktor|Alberta]] v roce [[1892]] ("''Pochovala jsem svého anděla a  s  ním i  mé štěstí''"). Její fyzické aktivity měly za následek bolesti šíje, následek úrazu utrpěného v dětství. Na veřejnosti se projevovala důstojně a  majestátně, v soukromí však byla vřelá a veselá. Alexandra, skutečná amazonka, milovala [[lov]], k  velké nelibosti královny Viktorie, která se ji snažila v  této zálibě bezúspěšně omezit. Největší bariéru mezi Viktorií a  její snachou však vystavěl Alexandřin odpor vůči Němcům.
 
Všechny Alexandřiny děti se narodily předčasně. Alexandra nechtěla, aby se královna účastnila porodů, proto ji uváděla v omyl stran pravděpodobného data slehnutí. Při porodu třetího dítěte, princezny [[Luisa Koburská, vévodkyně z  Fife|Luisy]] v  roce [[1867]] byla Alexandra vystavena velkému riziku smrti komplikacemi způsobenými [[revmatická horečka|revmatickou horečkou]], která pak u  ní zanechala následky na celý život.
 
==Královna==
Po smrti královny Viktorie ([[22. leden|22. ledna]] [[1901]]) zdědil Alexandřin manžel anglický trůn (a současně i titul [[Indický císař|indického císaře]]). [[9. srpen|9.  srpna]] [[1902]] byl královský pár ve Westminsterském opatství slavnostně korunován; na trůně však nesetrval dlouho - v  roce [[1910]] král Eduard zemřel.
 
Jako manželka krále a posléze po Eduardově smrti jako královna-matka byla Alexandra jednou z nejpopulárnějších postav britské královské rodiny. Byla činná v  řadě [[charita]]tivních organizací, žila v  podstatě občanským životem. Zachovala si dlouho mladistvý zevnějšek, přesto však během [[První světová válka|první světové války]] její vzhled značně sešel. Začala nosit [[trvalá ondulace|trvalou]] a  přehnaně se [[líčení|líčila]], za to sklízela dosti kritiky. Ke konci života měla problémy s  pohybem, vyjadřováním i  pamětí.
 
Zemřela na [[mrtvice|srdeční mrtvici]] [[20. listopad]]u listopadu [[1925]] ve venkovské královské rezidenci v [[Sandringham House]], kterou dříve s  manželem zcela přebudovali.
 
== Děti ==
Z manželství Alexandry a Eduarda vzešlo šest dětí:
* [[Albert Viktor|Albert Victor, vévoda z Clarence a Avondale]]([[8. leden|8. ledna]] [[1864]] - [[14. leden|14. ledna]] [[1892]]);
* [[Jiří V.|Jiří]] ([[3. červenec|3. července]] [[1865]] - [[20. leden|20. ledna]] [[1936]]), pozdější král Jiří V.;
* [[Luisa Koburská, vévodkyně z Fife|Luisa]], [[Princess Royal]] ([[20. únor|20. února]] [[1867]]) - [[1931]];
 
== Odkaz ==
V roce 1912 založila Alexandra u příležitosti padesátého výročí svého zasnoubení [[charita]]tivní akci nazvanou ''Alexandra Rose Day'', která se koná dodnes. Na její počest byl pojmenován [[fotbal]]ový klub [[Crewe Alexandra F. C.]], založený roku 1877. Existuje také [[koktejl]] Alexandra, vyráběný z [[gin]]u nebo [[brandy]], kakaového likéru a  smetany.
 
== Reference ==