Decibel: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m wikiodkazy
Bez shrnutí editace
Řádek 5:
Toto vyjadřování reality se uplatnilo zejména v [[akustika|akustice]]: na pokusech s dobrovolníky a mrtvou komorou se zjistilo, že průměrný jedinec slyší nejvýrazněji [[kmitočet|kmitočty]] kolem 1–3&nbsp;[[hertz|kHz]]. Pro vytvoření [[etalon]]u se použil [[sinus]]ový tón 1000&nbsp;Hz. Ten se pouštěl velmi potichu v absolutně tichém, bezodrazovém prostředí jedincům s odpočatým [[sluch]]em. Zjistilo se, že průměrný jedinec jej začne vnímat, je-li v komoře hladina akustického tlaku p<sub>0</sub> = 2 × 10<sup>−5</sup>&nbsp;[[pascal|Pa]].
 
Logaritmováním poměru zvukového tlaku a tohoto stanoveného nejslabšího slyšitelného zvuku vznikne relativní (bezrozměrné) číslo, jehož jednotka je označena jako '''bel'''. Běžně se ovšem pracuje s desetkrát podrobnější jednotkou '''decibel''' (odvozená pomocí [[Předpona soustavy SI|předpony soustavy SI]] [[deci]]). Jednotka je pojmenována po skotském vynálezci, o kterém se až do roku 2001 mluvilo jako o vynálezci telefonu, [[Alexander Graham Bell|A. G. Bellovi]].
 
Označíme-li '''hladinu akustického tlaku''' ''L<sub>p</sub>'', pak: