Kostel Jména Panny Marie (Křtiny): Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
+vice obr a wikilinku
m napřímení odkazu
Řádek 6:
Křtiny se nachází přibližně 14 km severovýchodně od Brna a jsou známé především [[pouť#Mariánská poutní místa|mariánskými poutěmi]] ke kamenné gotické skulptuře Madony, která vznikla okolo roku 1340. Nicméně hromadné poutě do Křtin jsou doloženy až v 17. a 18. století, kdy zdejší poutě patřily k nejnavštěvovanějším. Již na počátku 17. století přicházelo tolik poutníků, že o velkých poutích museli vypomáhat i kněží z Brna. Například roku 1720 zde bylo zaznamenáno 41 tisíc poutníků.
 
První písemná zmínka o Křtinách se nachází v textu imunitní listiny, vydané papežem Řehořem IX. v září 1237, kde se obec vyskytuje mezi dalšími vesnicemi v majetku zábrdovických [[Řád premonstrátských řeholních kanovníků|premonstrátů]], kteří snad mohli být i jejich zakladateli. Již na konci 13. století se zde nacházel kostel, jak dokazuje listina biskupa Antonína z roku 1299{{Fakt/dne|20121208234217}}<!--ktery antonin? olomouckym biskupem byl Dětřich z Hradce-->, v níž udělil odpustky návštěvníkům křtinského a zábrdovického kostela. Dodnes nedořešená je otázka existence dvou středověkých kostelů v obci. Menší kostel tzv. český, ležel přibližně na místě dnešního barokního chrámu. Severně od něj, v místech dnešní kaple sv. Anny, se nacházela větší kostelní stavba, snad patřící ženskému klášteru premonstrátek, které barokní literatura uvádí ve spojitosti se zničením kláštera husity 1423 (popř. 1424). Tento větší kostel nebyl od [[husitské válkyHusitství|husitských]] válek až do 17. století obnovován a socha Panny Marie byla přesunuta do menšího, původně farního, kostela. V prvním desetiletí 18. století došlo k nákladným opravám starých kostelů, což dokazuje, že za opata Hájka (1695 – 1712) se s novou výstavbou v obci nepočítalo. Avšak jeho nástupce, opat Hugo Bartlicius (1712 – 1738), se rozhodl vystavět nové poutní místo a pro tento úkol získal [[Jan Blažej Santini-Aichel|Jana Blažeje Santiniho-Aichela]].<ref>První Santiniho zakázka pro premonstrátský řád byla obnova a částečná novostavba vyhořelého klášterního kostela v Želivě. Pro zdejšího opata Jeronýma Hlínu pracoval od roku 1714. Zřejmě ve stejné době, kdy začíná pracovat i pro zábrdovického opata ve Křtinách. Zda jej opat Bartlicius pozval na doporučení svého želivského spolubratra, či ještě dříve na základě znalosti jiných děl, nelze doložit.</ref> Vzhledem k tomu, že po zrušení zábrdovického kláštera císařem [[Josef II.|Josefem II.]] v roce 1784 zanikly zřejmě všechny písemné i plánové dokumenty, týkající se Santiniho účasti na novostavbě ve Křtinách, zůstává základním pramenem stavba samotná.
 
[[Soubor:Chrám Jména Panny Marie ve Křtinách 01.JPG|thumb|left|Exteriér kostela]]