Wikipedie

Měděnec (Jizerské hory): Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Přidání různovýznamové šablony.
doplnění + reformulace + typos + gramatika + typografie + obrázek + seskupení sekcí + přejmenování nadpisu
Řádek 50:
| isbn =
| jazyk =
}}</ref> Nachází se v&nbsp;severní části [[Česko|České republiky]], a to nedaleko [[Nové Město pod Smrkem|Nového Města pod Smrkem]] v&nbsp;[[Okres Liberec|okrese Liberec]]. Vyskytují se zde zelenošedé chlorit-muskovitické [[svor]]y, na něž se váží ložiska [[cín]]ové a [[Měď|měděné rudy]],<ref name="studie">{{Citace monografie
| příjmení =
| jméno =
Řádek 65:
| poznámka = ''[Dále jen Souhrn]''
| jazyk =
}}</ref> která se zde od [[16. století]] také těžila. Od [[Druhá světová válka|druhé světové války]] již těžba neprobíhá a v&nbsp;opuštěných [[Štola|štolách]] zimují netopýři. Vedle nich zde ve starých bučinách žije též [[holub doupňák]] či [[šplhavci]]. Měděnec je součástí [[Chráněná krajinná oblast Jizerské hory|chráněné krajinné oblasti Jizerské hory]]. V&nbsp;[[Červen|červnu]] [[1941]] došlo na Měděnciv&nbsp;lokalitě k&nbsp;tragické události, kdy do hory narazil [[Luftwaffe (Wehrmacht)|německý]] letoun [[Heinkel He 111|Heinkel He–111 B]] letící z&nbsp;[[Francie|francouzského]] [[Lille]] do [[Polsko|polského]] [[Grojec]]u. Všichni z&nbsp;pětičlenné posádky letadla na místě zahynuli.
 
== Popis ==
[[Soubor:Singltrek pod Smrkem - 2.jpg|náhled|vlevo|Trasa Singltreku pod Smrkem]]
Vrchol homolovitého tvaru dosahující nadmořské výšky 777&nbsp;m&nbsp;n.&nbsp;m. se nachází ve vzdálenosti 2,5&nbsp;kilometru jihovýchodně od [[Nové Město pod Smrkem|Nového Města pod Smrkem]]. Jeho západní a&nbsp;jižní svahy se prudce svažují k&nbsp;sedlu, jímž protéká [[Ztracený potok]]. Ten Měděnec odděluje od [[Svinský vrch|Svinského vrchu]] (757&nbsp;m&nbsp;n.&nbsp;m) a od maloplošné přírodní památky [[Pod Smrkem]]. Na jihovýchodní straně se nachází rozsocha o&nbsp;nadmořské výšce 711&nbsp;m&nbsp;n.&nbsp;m, jejíž jižní strana se svažuje k &nbsp;rozcestí [[Streitův obrázek]] (700&nbsp;m&nbsp;n.&nbsp;m).<ref name="idnes-singltrek">{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Štěpánek
| jméno = Vít
Řádek 87:
| issn =
| poznámka =
}}</ref> Jihovýchodně od Streitova obrázku se zdvihá masiv [[Smrk (Jizerské hory)|Smrku]], nejvyšší hory české části [[Jizerské hory|Jizerských hor]]. Východní strana Měděnce klesá do sedla, jímž protéká řeka [[Lomnice (přítok Smědé)|Lomnice]], jenžjež Měděnec odděluje od [[Rapická hora|Rapické hory]] (708&nbsp;m&nbsp;n.&nbsp;m). Na severní straně se Měděnec svažuje do luk u &nbsp;Nového Města pod Smrkem.
 
Na svazích Měděnce se nenacházejí žádné stavby. Jen na vrcholu stávala věž signalizující [[Geodetický bod|bod]] [[Jednotná trigonometrická síť katastrální|jednotné trigonometrické sítě katastrální]] (JTSK) I.&nbsp;řádu.<ref>{{Citace elektronické monografie
Řádek 120:
| url = http://krkonose.krnap.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=9701&Itemid=27
| issn =
}}</ref> Po svazích vrcholu jsou vedeny lesní komunikace (pěšiny), ovšem přímo na vrchol žádná z &nbsp;nich nevede. Podél obou vodních toků je navíc vedena asfaltem zpevněná lesní silnice. Část těchto komunikací je využívána pro trasy [[Singltrek pod Smrkem|Singltreku pod Smrkem]].<ref name="idnes-singltrek" />
 
=== Okolí ===
Řádek 154:
=== Těžba ===
[[Soubor:Cassiterite23.jpg|náhled|Kasiterit]]
Koncem [[16. století]] začaly v&nbsp;okolí [[Nové Město pod Smrkem|Nového Města pod Smrkem]] vznikat [[cín]]ové doly.<ref name="aftertime" /> První zmínka o &nbsp;nich pochází z &nbsp;roku [[1576]] a během 80.&nbsp;let tohototéhož století sem majitelé zdejšího panství &nbsp;– [[Redernové]] &nbsp;– pozvali horníky z&nbsp;oblastí [[Krušnohorsko|Krušnohorska]] a [[Tyrolsko|Tyrolska]].<ref name="turisti">{{Citace monografie
| příjmení = David
| jméno = Petr
Řádek 170:
| isbn = 978-80-242-2326-1
| jazyk =
}}</ref> Ti tu otevřeli desítky jam a štol, z&nbsp;nichž většina byla na Měděnci, [[Rapická hora|Rapické hoře]] a [[Svinský vrch|Svinském vrchu]].<ref name="turisti" /> Do roku [[1622]], kdy museli Redernové kvůli podpoře nekatolíkům během [[České stavovské povstání|stavovského povstání]] panství opustit, bylo otevřeno 70&nbsp;sedmdesát důlních děl, přičemž do dnešních dní se podařilo z&nbsp;tohoto počtu přesně lokalizovat a pojmenovat jen asi dvanáct z&nbsp;nich.<ref name="turisti" /> Sedmnáct štol z&nbsp;původního počtu se nacházelo také v&nbsp;Měděnci.<ref name="stoly">{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
Řádek 182:
| místo =
| jazyk =
}}</ref> Byly jimi například „Erasmus“, „Oukrop“, „Nadílka štěstí“, „Nebeské vojsko“ či „Petr a Pavel“.<ref name="pdf" /> Těžba byla sice manuálně náročná, ale zato výnosná a napomáhala rozvoji zdejšího kraje spadající pod [[frýdlant]]ské panství, a to zvláště za dob vlády šlechtice [[Melchior z Redernu|Melchiora z&nbsp;Redernu]].<ref name="aftertime" /> Pro [[horník]]y dokonce v&nbsp;roce [[1584]] založil blízké město nazvané ''Nové České Město'' ({{vjazyce|de}} ''{{cizojazyčně|de|Böhmisch Neustatt}}''), dnes [[Nové Město pod Smrkem]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Molák
| jméno = Josef
Řádek 196:
| jazyk =
| poznámka =
}}</ref> Pozdější majitelé panství &nbsp;– [[Gallasové]] &nbsp;– sice také ještě těžili, avšak výtěžnost dolů výrazně poklesla a výnosy již nikdy nedosáhly původních hodnot.<ref name="turisti" /> Horníci se tak museli z&nbsp;práce v&nbsp;dolech přeorientovat na práci na [[Pila (provoz)|pilách]] a&nbsp;v&nbsp;[[Textilní průmysl|textilnictví]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Molák
| jméno = Josef
Řádek 216:
Dobývání kasiteritu bylo manuálně náročné, neboť bezbarvá hornina tvoří zrna o&nbsp;velikosti 0,02 až 0,8&nbsp;mm.<ref name="turisti" /> Dnes není známo, jak tyto zrnka havíři v&nbsp;hornině vůbec rozeznávali.<ref name="turisti" /> Jednotlivé štoly se za svitu [[kahan]]u razily ručně sekáčem pouze za pomoci ohně a&nbsp;vody.<ref name="rehacek-doly" /><ref name="turisti" /> Skála proto byla obkládána roštím a nahřívána [[Oheň|ohněm]], aby byla křehčí a&nbsp;bylo ji tak snadné dobýt.<ref name="rehacek-doly" /> Pracovní doba v&nbsp;dolech byla sedm hodin denně, šest dní v&nbsp;týdnu.<ref name="turisti" /> Za jednu směnu mohl havíř vysekat maximálně půl metrů kamene,<ref name="rehacek-doly" /> přesto některé chodby dosahují délky až jednoho kilometru.<ref name="turisti" />
 
V &nbsp;opuštěných štolách podle pověsti bloudí přízrak zvaný ''Berggeist'' (Horní duch).<ref name="rehacek-doly" /><ref name="turisti" /> Je duchem starého důlního dozorce, který prý na smrtelné posteli umluvil [[Bůh|Boha]], aby mohl i&nbsp;po smrti hlídat důlní chodby a&nbsp;pomáhat horníkům.<ref name="turisti" /> Má obvykle podobu havíře majícího zahalený obličej, ale někdy i&nbsp;[[mnich]]a nebo pouze myši.<ref name="turisti" /> Horníky jednak varuje před neštěstím, ale také je upozorňuje na lokality s&nbsp;výskytem bohatých rudných žil.<ref name="turisti" /> Nesnáší však zbytečný rámus a&nbsp;jeho případné původce trestá i&nbsp;smrtí.<ref name="turisti" />
 
=== Letecká nehoda ===
Během [[Druhá světová válka|druhé světové války]], v&nbsp;roce [[1941]], došlo na Měděnci k&nbsp;tragické nehodě letounu [[Heinkel He 111|Heinkel He–111 B]] patřícímu německé [[Luftwaffe (Wehrmacht)|Luftwaffe]].<ref name="casopis" /> Tyto letouny byly využity již při bojích ve [[Španělská občanská válka|španělské občanské válce]] a v&nbsp;roce [[1940]] byly kvůli svému technickému zastarání staženy z&nbsp;výzbroje.<ref name="casopis" /> Využívaly se pro výcvikové účely a byly umístěny na základnu poblíž [[Francie|francouzského]] města [[Lille]].<ref name="casopis" /> Zde měla svoji základnu i&nbsp;první a druhá bojová [[eskadra]] „[[Kampfgeschwader 53|KG 53]],“ odkud po porážce [[Nacistické Německo|Německa]] v&nbsp;[[Bitva o Británii|bitvě o&nbsp;Británii]] podnikala ojedinělé útoky na [[Londýn]].<ref name="casopis" /> V&nbsp;rámci této eskadry byla zřízena i&nbsp;čtvrtá – školní – skupina, která dostala k&nbsp;výcviku právě letouny Heinkel He–111 B.<ref name="casopis" />▼
[[Soubor:Bundesarchiv Bild 101I-343-0694-21, Belgien-Frankreich, Flugzeug Heinkel He 111.jpg|náhled|Heinkel He 111]]▼
▲Během [[Druhá světová válka|druhé světové války]], v&nbsp;roce [[1941]], došlo na Měděnci k&nbsp;tragické nehodě letounu [[Heinkel He 111|Heinkel He–111 B]] patřícímu [[Luftwaffe (Wehrmacht)|Luftwaffe]].<ref name="casopis" /> Tyto letouny byly využity již při bojích ve [[Španělská občanská válka|španělské občanské válce]] a v&nbsp;roce [[1940]] byly kvůli svému technickému zastarání staženy z&nbsp;výzbroje.<ref name="casopis" /> Využívaly se pro výcvikové účely a byly umístěny na základnu poblíž [[Francie|francouzského]] města [[Lille]].<ref name="casopis" /> Zde měla svoji základnu i&nbsp;první a druhá bojová [[eskadra]] „[[Kampfgeschwader 53|KG 53]],“ odkud po porážce [[Nacistické Německo|Německa]] v&nbsp;[[Bitva o Británii|bitvě o&nbsp;Británii]] podnikala ojedinělé útoky na [[Londýn]].<ref name="casopis" /> V&nbsp;rámci této eskadry byla zřízena i&nbsp;čtvrtá – školní – skupina, která dostala k&nbsp;výcviku právě letouny Heinkel He–111 B.<ref name="casopis" />
 
▲[[Soubor:Bundesarchiv Bild 101I-343-0694-21, Belgien-Frankreich, Flugzeug Heinkel He 111.jpg|náhled|left|Heinkel He 111]]
Dne [[16. červen|16.&nbsp;června]] [[1941]] byla celá eskadra převelena na [[Polsko|polská]] letiště u&nbsp;[[Radom]]i, [[Radzyň|Radzyně]] a&nbsp;[[Grojec]]e, odkud pak letouny vystartovaly ke shození prvních bomb na letiště v&nbsp;[[Sovětský svaz|Sovětském svazu]], k&nbsp;čemuž došlo [[22. červen|22.&nbsp;června]] [[1941]] ve 3:.15 hodin.<ref name="casopis" /> To mělo za následek rozpoutání [[Východní fronta (druhá světová válka)|války se Sovětským svazem]]. Do Polska se vedle letadel přesunoval i&nbsp;proviant a&nbsp;další vybavení.<ref name="casopis" /> Přesun se uskutečnil [[17. červen|17.&nbsp;června]]&nbsp;[[1941]] a&nbsp;protože již všechny bojové letouny z&nbsp;Francie do Polska odletěly, zapůjčila pro tento přesun svůj (zastaralejší) letoun čtvrtá skupina, která až do zahájení invaze do Sovětského svazu zůstávala u&nbsp;Lille.<ref name="casopis" /> Letounem označeném PB + AW směřujícím do Grojecu tehdy letěla pětičlenná posádka skládající se z&nbsp;rotmistrů Hanse Abeho a Adolfa Schormanna, kteří cestovali s&nbsp;poddůstojníky Peterem Jenissenem, Fritzem Schumacherem a&nbsp;poručíkem Hayo Müllerem.<ref name="casopis" /> Letadlo v&nbsp;[[Mlha|mlze]] před večerem letělo od západu přes [[Svinský vrch]] a&nbsp;pilot zřejmě v&nbsp;poslední chvíli stoupal s&nbsp;letounem vzhůru proti svahu Měděnce.<ref name="casopis" /> Sklon kopce však byl příliš strmý na to, aby se mu letadlo vyhnulo, a&nbsp;to tak dosedlo naplocho a svou setrvačností pokračovalo ještě několik metrů vzhůru až k&nbsp;osamělému balvanu místními nazývanému „Der kleine Stein“ (Malý kámen), který se nachází poblíž vrcholové skály (zdejšími nazývané „Der grosse Stein“, tedy Velký kámen).<ref name="casopis" /> Při nárazu letadlo neexplodovalo, ale oba jeho motory Daimler Benz DB 600 spolu se střední částí trupu a&nbsp;kabinou pro posádku začaly hořet.<ref name="casopis" />
 
O&nbsp;nehodě nikdo z&nbsp;lidí v&nbsp;okolí Měděnce nevěděl.<ref name="casopis" /> Až v&nbsp;neděli [[29. červen|29.&nbsp;června]], tedy 12&nbsp;dní od nehody, se z&nbsp;[[Nové Město pod Smrkem|Nového Města pod Smrkem]] vydal tamní školník Bertheyer spolu se svojí manželkou a&nbsp;dcerou Margit na výlet k&nbsp;dřevěné trigonometrické věži, jež stála na vrcholu kopce.<ref name="casopis" /> Když jejich dcera oběhla vrcholovou skálu Měděnce, nalezla ve svahu zčásti ohořelá mrtvá těla v&nbsp;pokročilém stavu rozkladu a&nbsp;kolem zbytky letounu.<ref name="casopis" /> Nález oznámili místní policii a&nbsp;letecké technické komando následně zajistilo transport trosek k&nbsp;silnici a následně na nádraží.<ref name="casopis" />
Řádek 242:
== Přírodní poměry ==
=== Geologie a geomorfologie ===
Na Měděnci vystupují zelenošedé chlorit–muskovitické [[svor]]y, na které se váží ložiska [[cín]]ové a vzácněji též [[Měď|měděné rudy]].<ref name="studie" /> Cínové zrudnění se vyskytuje ve fylitických svorech předprvohorního stáří, jež se táhnou v &nbsp;pásu od [[Nové Město pod Smrkem|Nového Města pod Smrkem]] až k&nbsp;[[Polsko|polskému]] městu [[Gierczyn]].<ref name="turisti" /> V&nbsp;severním úbočí se nachází též [[amfibolit]] a na úpatí severní strany jsou hrubozrnné plástevné biotit–muskovitické [[Ortorula|ortoruly]].<ref name="studie" /> V&nbsp;nižších stupních svahů se nachází silně kyselá [[Kambisol|hnědá půda]] (dle [[Morfogenetický klasifikační systém půd|Morfogenetického klasifikačního systému půd]] (MKSP) je to tzv. [[kambizem]] dystrická).<ref>Souhrn, str. 4</ref>
 
Z&nbsp;[[geomorfologie|geomorfologického]] hlediska patří Měděnec do [[Jizerské hory|Jizerských hor]], tedy [[Krkonošská oblast|Krkonošské oblasti]] [[Krkonošsko-jesenická subprovincie|Krkonošsko-jesenické subprovincie]] patřícínáležící do [[Česká vysočina|České vysočiny]], resp. do jejího [[Geomorfologický podcelek|geomorfologického podcelku]] [[Smrčská hornatina|Smrčské hornatiny]], v&nbsp;níž je součástí [[Vysoký jizerský hřbet|Vysokého jizerského hřbetu]], konkrétně [[Libverdská vrchovina|Libverdské vrchoviny]]. Od svahů [[Smrk (Jizerské hory)|Smrku]] je oddělen [[Horské sedlo|sedlem]] u&nbsp;[[Streitův obrázek|Streitova obrázku]] dosahujícím nadmořské výšky 693&nbsp;m&nbsp;n.&nbsp;m.<ref name="studie" />
 
=== Podnebí a hydrologie ===
Na zdejší podnebí má vliv skutečnost, že je oblast spíše součástí polských a německých nížin, oddělená od zbytku České republiky hradbou [[Jizerské hory|Jizerských hor]] a [[Krkonoše|Krkonoš]].<ref name="frydlantsko-podnebí">{{Citace monografie
| příjmení = Řeháček
| jméno = Marek
Řádek 277:
}}</ref> Severní partie vrcholu bývají vystaveny silným větrům.<ref name="frydlantsko-podnebí" /><ref name="aopk-podnebi" />
 
=== Hydrologie ===
Oblast Měděnce patří k&nbsp;[[úmoří Baltského moře]]. Jihovýchodně od vrcholu se nachází prameniště řeky [[Lomnice (přítok Smědé)|Lomnice]] i&nbsp;[[Ztracený potok|Ztraceného potoka]]. [[Lomnice (přítok Smědé)|Lomnice]] obtéká vrchol z&nbsp;východní strany sedlem oddělujícím Měděnec od [[Rapická hora|Rapické hory]]. Naopak na západní straně sedlem, které vrchol odděluje od [[Svinský vrch|Svinského vrchu]], protéká [[Ztracený potok]]. Jižně od [[Hajniště]] se potok vlévá do říčky Lomnice, jež se pak následně v&nbsp;[[Raspenava|Raspenavě]] vlévá do řeky [[Smědá|Smědé]]. V&nbsp;údolí Ztraceného potoka vyvěrají prameny kyselky kalcium-bikarbonátového složení proplyněné CO<sub>2</sub>.<ref name="frydlantsko-lecive_prameny">{{Citace monografie
| příjmení = Řeháček
Řádek 292 ⟶ 291:
| isbn = 978-80-87213-03-2
| jazyk =
}}</ref> Zdejší podloží je totožné s &nbsp;tím, z &nbsp;něhož vyvěrají léčivé vody v&nbsp;[[Lázně Libverda|Lázních Libverdě]].<ref name="frydlantsko-lecive_prameny" /> Zdejší nejsilnější pramen objevil J.&nbsp;N.&nbsp;Legler, [[kovář]] z&nbsp;Nového Města pod Smrkem.<ref name="frydlantsko-lecive_prameny" /> Protože se však roku [[1861]]&nbsp;rozhořely spory o &nbsp;využívání vody mezi majiteli frýdlantského panství (rodem [[Clam-Gallasové|Clam-Gallasů]]) na jedné straně a&nbsp;městem Nové Město pod Smrkem na straně druhé, byl tento pramen zasypán.<ref name="aftertime">{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
Řádek 306 ⟶ 305:
}}</ref><ref name="frydlantsko-lecive_prameny" /> Nad pramenem zvaným ''Sauerbrunn'' (neboli ''Kyselá studně'', tedy ''Kyselka''), který se nachází nejblíže Novému Městu, byl roku [[1907]]&nbsp;zbudován dřevěný přístřešek, na jehož zdi je umístěna tabule s&nbsp;přesným složením minerálního pramene.<ref name="frydlantsko-lecive_prameny" /> V&nbsp;její blízkosti je rozcestník turistických tras nazvaný „Odbočka k&nbsp;pramenu Kyselky“, odkud vede {{turistická značka|modrá}} směrem k&nbsp;[[Nové Město pod Smrkem|Novému Městu pod Smrkem]] (na rozcestí „U&nbsp;Spálené hospody“), {{turistická značka|zelená}} jižním směrem (na rozcestí „U&nbsp;Červeného buku“) a&nbsp;{{turistická značka|modrá}} východním směrem (k&nbsp;rozcestí „[[Streitův obrázek]]“). Výše po proudu pramení druhá kyselka, jejíž prameniště však není nikterak turisticky upraveno.<ref name="frydlantsko-lecive_prameny" /> Pramen zde vyvěrá přímo ze země a&nbsp;je zakryt pouze železným poklopem.<ref name="frydlantsko-lecive_prameny" />
 
=== BotanikaFlora a zoologiefauna ===
[[File:Myotis daubentoni.jpg|thumb|Nejhojněji zimujícím netopýrem v&nbsp;opuštěných štolách je [[netopýr vodní]] (''Myotis daubentoni''), jehož zdejší kolonie je nejpočetnější v&nbsp;celé České republice]]
Na jihozápadních svazích rostou staré [[Bučina|bučiny]],<ref>{{Citace monografie
| příjmení =
Řádek 349:
| jazyk =
| poznámka =
}}</ref> Netopýři v&nbsp;nich zimují volně na stěnách, v&nbsp;puklinách mezi [[svor]]ovými deskami, v&nbsp;otvorech po vrtacích tyčích, ale také v&nbsp;suti na dně štoly.<ref name="netopyri" /> Nejhojněji (cca 65&nbsp;%) se zde vyskytuje [[netopýr vodní]] (''Myotis daubentoni''), který se sice vyskytuje na celém území České republiky, ale jeho zdejší kolonie je nejpočetnější.<ref name="netopyri" /> Nalézt lze i &nbsp;druhy [[netopýr ušatý]] (''Plecotus auritus'') a [[netopýr dlouhouchý]] (''Plecotus austriacus'').<ref name="netopyri" /> Výskyt obou těchto druhů je celkově 14,5&nbsp;%.<ref name="netopyri" /> Dalším druhem je [[netopýr velký]] (''Myotis myotis''), jenž je zastoupen v&nbsp;asi 10&nbsp;procentech, a&nbsp;zde zimuje například i&nbsp;v&nbsp;puklinách pod úrovní dna štoly.<ref name="netopyri" /> V&nbsp;této lokalitě [[Hibernace|hibernuje]] také světově ohrožený [[netopýr pobřežní]] (''Myotis dasycneme'').<ref name="netopyri" /> Jeho počty zde však klesají, což může být způsobeno změnami na letních koloniích tohoto druhu, jež se mohou nacházet ve vzdálenosti několika desítek či stovek kilometrů (i&nbsp;mimo území České republiky).<ref name="netopyri" /> Nepravidelně se v&nbsp;lokalitě vyskytuje [[netopýr řasnatý]] (''Myotis nattereri'') a výjimečně též [[netopýr velkouchý]] (''Myotis bechsteini'').<ref name="netopyri" /> U &nbsp;samce druhu netopýra velkého se nejvýrazněji projevila věrnost tomuto zimovišti, neboť celkem 12&nbsp;let bez přerušení zde zimoval.<ref name="netopyri" /> Nejvěrnější samicí byla příslušnice ohroženého druhu netopýra pobřežního, která na stejné zimoviště přilétala bez přerušení 9&nbsp;let.<ref name="netopyri" /> Zdejší lesy navíc netopýři využívají pro své letní úkryty a také jako potravní zdroje.<ref name="studie-zoo" />
 
== Turistika ==
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Měděnec_(Jizerské_hory)“