Fyzikální veličina: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Oprava pěti odkazů. |
→Veličiny extenzivní, intenzivní a protenzivní: odstranění wikiodkazů - zde se tím myslí "historické" pojmy, nikoli ty odkazované významy |
||
Řádek 9:
== Veličiny extenzivní, intenzivní a protenzivní ==
Ne nadarmo rozdělil [[René Descartes]] ve svém dualistickém světě všechny věci na „[[res cogitans]]“ a „[[res extensa]]“. Ona „rozprostraněnost“ děje se v [[Varieta (matematika)|prostoru]], jehož části věci zaujímají, a [[fyzikální prostor]] je onou dimenzí, kterou jako prvou uvykli jsme si měřit – zde rodí se takové pojmy jako
Fyzikální veličiny, vyjadřující onu karteziánskou „rozprostraněnost“, označujeme jako veličiny '''extenzivní'''. Jejich typickou vlastností je jejich [[aditivnost]] – jednotlivé části dají celek, jehož velikost možno spočítat pouhým [[součet|sečtením]], a naopak celek je možno zase dělit na části. Typickými zástupci extenzivních veličin jsou charakteristiky prostoru ([[délka]], [[plocha]], [[objem]]), to, co „dělá hmotu hmotou“, tedy [[hmotnost]] atd. Například dvě [[těleso|tělesa]] o hmotnosti 1 [[kilogram|kg]] mohou dohromady vytvořit jedno těleso o hmotnosti 2 kg. Další jejich vlastností je, že je lze měřit „přímo“, resp. přímým srovnáním s nějakým vzorkem anebo vzájemně mezi sebou – například dvoumetrová tyč je stejně dlouhá jako vedle ležící dvě [[metr|metrové]], srovnané za sebou.
| |||