Wikipedie

Kostel svatého Vojtěcha (Přerov nad Labem): Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m napřímení odkazu
m ytypo
Řádek 36:
}}
 
'''Kostel svatého Vojtěcha''' v [[Přerov nad Labem|Přerově nad Labem]] je církevní stavbou, kulturní památkou, která stojí v centru této [[Středočeský kraj|středočeské]] obce u zastávky autobusu ''U Skanzenu''. Je jednolodní, obdelníkovýobdélníkový, je zakončen půlkruhovým [[kněžiště|presbytářem]] a nad průčelím je věž s hodinami. Hlavní [[oltář]] je z 1. čtvrtiny [[18. století]]. Portálové oltáře [[Svatý Václav|sv. Václava]] a [[Maria (matka Ježíšova)|Panny Marie]] jsou z konce [[17. století]]. Kostel je umístěn v sousedství [[hřbitov]]a naproti zámku a [[skanzen]]u lidové architektury – [[Polabské národopisné muzeum|Polabského národopisného muzea]].
 
== Dějiny kostela ==
Řádek 49:
* '''Současný kostel''' je jednolodní stavba s půlkruhovitě uzavřeným presbytářem, obdélnou lodí se vstupní částí za štítovou stěnou zúženou. Nad západním průčelím se zvedá hranolová věž. Na severní straně presbytáře je umístěna sakristie. Loď je členěna soklem a profilovanou podstřešní římsou na bocích, v západním průčelí římsa opisuje [[štít]]. Boční stěny členěny [[lizéna|lizénovými]] rámci, uprostřed je sdružené okno, po stranách okna jednoduchá. V západním průčelí vystupuje [[rizalit]] podvěží, nároží vysazena, nad nimi vystupují hranolové nástavce s obloukovými vpadlinami a křížovými stříškami. Hlavní dveře s obloukovým nadsvětlíkem. Předsunutý portál se zalamovanou římsou sklenut valeně; na vrcholku kříž. Nad vstupem okno do prostoru za [[varhany|varhanami]], po stranách po okně v úrovni oken na bocích lodi. Střecha [[sedlová střecha|sedlová]], nad zúženou částí pultové stříšky stejného sklonu, ale nižší. Jako střešní krytina jsou použity [[bobrovka|bobrovky]]. Věž s profilovanou římsou vespod, členěna nárožními lizénami a obloučkovým [[vlys]]em. Okna [[zvonice]] prkenná se svislým výřezem v každém křídle. Nad okny [[ciferník]]y hodin. Střecha věže plechová, spodní část přechází z čtverce v dvanáctiboký [[jehlan]] s makovicí a křížem. Presbytář členěn odsazenou [[fabion]]ovou korunní římsou. Na jihu při lodi lizénové pole s pravoúhlými dveřmi a nízkým oknem obloukovým. Sakristie s odsazenou korunní římsou šikmou. Na východě obdélné okno. Střechy presbytáře a sakristie valbové, kryté bobrovkami; na sakristii část plechová. Nad presbytářem se zvedá čtyřboká sanktusová vížka pobitá plechem, s jehlancovou střechou přecházející z čtverce do osmiúhelníka. Na vrcholku makovice a dvojitý kříž. Loď plochostropá, pod stropem jednoduchá římsa. Zadní část oddělena stěnou prolomenou trojicemi [[oblouk]]ů v přízemí i v úrovni [[kruchta|kruchty]], v podvěží valené oblouky, stropy klenuté segmentovými klenbami. Vysunutá kruchta s dřevěnou [[balustráda|balustrádou]], střed s prospektem varhan předsazen. Na kruchtu a do věže se vystupuje po zatočeném dřevěném schodišti po severní straně. Triumfální oblouk valený, v základu oblouku římsová hlavice, při zemi profilovaný [[sokl]]ík. Presbytář sklenut [[koncha|konchou]] s římsou vespod a při triumfálním oblouku propojenými výsečemi, oddělenými hřebínkem. Za oltářem velký segmentový výklenek. Na jihu při vstupu za oltář půlkruhový výklenek a jižně od oltáře segmentový výklenek s dřevěnými dvoukřídlými dvířky. Do sakristie se vstupuje raně barokním [[Portál (architektura)|portálkem]] s pravoúhlými uchy spojenými kapkami. Dveře původní, s lícem do lodi skládaným krokvovitě. Na protější straně (jižní) dveře novodobé s přeneseným barokním kováním z dveří původních. Záklenek dveří a okna nad nimi segmentová. Sakristie sklenuta segmentovou klenbou, záklenky oken a dveří segmentové. V presbytáři podlaha z cementových dlaždic; v lodi [[teraco]]. Vitráže v lodi s postavami svatých: [[sv. Ludmila]], [[sv. Kateřina]], [[sv. Prokop]], [[sv. Vojtěch]], [[sv. Anna]], [[sv. Antonín Paduánský]] a [[sv. Václav]]. V sakristii vitráž s [[Palladium země české|Palladiem země české]]. Na půdě lodi podlaha z překládaných širokých prken. Krov s ležatou stolicí. Krov nad presbytářem vzpírán šikmými trámky.
 
* '''Boční oltář sv. Václava''' je umístěn v lodi, při stěně severního ramene triumfálního oblouku. Jeho protějškem je obdobně řešený boční oltář Korunování Panny Marie při jižním rameni triumfálního oblouku. Raně barokní oltář s [[retábl]]em edikulového typu z 80. let 17. století, doplněný o mladší oltářní plátno pravděpodobně v 2. polovině 19. století. Novodobá polychromie a zlacení. [[Oltářní mensa|Menza]] zděná, omítaná; oltářní retabulum dřevěné, řezané, polychromované a zlacené; obraz sv. Václava: olejomalba na plátně; rám dřevěný, profilovaný a stříbřený; výřez rámu 91,5 cm x 64,5 cm, rám 106,5×79,5 cm; obraz sv. Antonína Paduánského: olejomalba na plátně (?)‚ výřez rámu 42×45 cm; oltářní sloupky: výška 90 / 91 cm; boltcové řezané ornamenty: výška (levá strana) 51,5 cm / 27 cm + (pravá strana) 51,5 cm / 28 cm; akantové řezby: výška 21,5 / 22 cm. Oltář sestává ze dvou základních částí – prosté zděné hranolové menzy a dřevěného retáblu edikulového typu s oltářním obrazovým nástavcem. Osově vyvážená architektura oltáře je tvořena vysokým, několikrát odstupněným soklem, členěným profilovanými zalamovanými římsami, které vynášejí edikulovou část s hlavní obrazovou složkou oltáře. Před zadní stěnu je představená dvojice sloupků (s kanelurovanými a vrapovanými [[dřík]]y a stylizovanými akantovými hlavicemi) nesoucí překlad s rozeklaným segmetovýmsegmentovým štítem. Sloupky vymezují prostor pro oltářní plátno s obrazem sv. Václava, které je zasazeno do pravoúhlého rámu s okosenými horními rohy. Středová část oltáře je rozšířena o řezané okřídlí s boltcovým ornamentem a drobnými konzolkami. Oltářní nástavec (s půlkruhově vyklenutou římsou s řezbářským dekorem s [[feston]]y, volutami a okřídlenou andílčí hlavičkou ve vrcholu) nese obraz sv. Antonína Paduánského ve tvarově bohatém rámu.
 
* '''Boční oltář Korunování Panny Marie''' je umístěn v lodi, při stěně jižního ramene [[trimfálnítriumfální oblouk|triumfálního oblouku]]. Jeho protějškem je obdobně řešený boční oltář sv. Václava při severním rameni triumfálního oblouku. Raně barokní oltář s retáblem edikulového typu z 80. let 17. století, doplněný o mladší oltářní plátno pravděpodobně v 2. polovině 19. století. Novodobá polychromie a zlacení. Menza zděná, omítaná; oltářní retabulum dřevěné, řezané, polychromované a zlacené; obraz Korunování Panny Marie: olejomalba na plátně; rám dřevěný, profilovaný, zlacený; výřez rámu 131×182 cm, rám 93,5×141 cm; oltářní sloupky: výška 122,5 / 123 cm; akantové řezby: výška (levá strana) 26 cm / 15,5 cm + (pravá strana) 26,5 cm / 15 cm. Oltář sestává ze dvou základních částí – prosté zděné hranolové menzy a dřevěného retáblu edikulového typu s oltářním nástavcem. Osově vyvážená architektura je tvořena odstupněným soklem se zalamovanými římsami, které vynášejí edikulovou část s hlavní obrazovou složkou oltáře. Před zadní stěnu je představená dvojice sloupků (s kanelurovanými a vrapovanými dříky a stylizovanými akantovými hlavicemi) nesoucí překlad s rozeklaným trojúhelníkovým štítem, do kterého je vložen nástavec s mariánským monogramem. Sloupky vymezují prostor pro oltářní plátno s obrazem Korunováním Panny Marie, které je zasazeno do pravoúhlého rámu s okosenými horními rohy. Středová část oltáře je rozšířena o nenápadné řezané okřídlí s akantovým ornamentem.
[[Soubor:SvVojtech Prerovnl.JPG|thumb|Kostel sv. Vojtěcha při mši]]
 
Řádek 61:
 
== Památková ochrana ==
"Soubor věcí kostela sv. Vojtěcha" je od 14. 3. [[2011]] státem chráněnou kulturní památkou. Zahrnuje kostel sv. Vojtěcha na st. parc. č. 29; ohradní zeď s [[pilíř]]ovou bránou, na p. parc. č. 55; boční [[oltář]] [[Sv. Václav|sv. Václava]]; boční oltář Korunování [[Panna Marie|Panny Marie]]; [[kazatelna|kazatelnu]]; [[chór]]ovou přepážku; 14 zastavení [[Křížová cesta|Křížové cesty]] (uloženy mimo obec v depozitáři); zvon „sanktusník“ a [[hřbitov]] na pozemcích st. parc. č. 29 a p. parc. č. 55. V oddůvodněníodůvodnění ministerstvo kultury uvádí: "Jedná se o novorománský kostel sv. Vojtěch ze 2. poloviny 19. století s barokním jádrem ze 17. století. Část mobiliáře kostela (oba boční oltáře, kazatelna a [[chór]]ová přepážka) pocházejí z původního raně barokního vybavení a ostatní (zvon a obrazy Křížové cesty) byly doplněny v [[19. století]]. Kostel sv. Vojtěcha představuje velmi kvalitní příklad sakrální architektury ve vesnickém prostředí. V neposlední řadě má kostel i nepopiratelný urbanistický význam, protože je situován na exponovaném místě v historickém jádru obce naproti zámku a Polabskému národopisnému muzeu se skanzenem lidové architektury."
 
Z historického mobiliáře, který byl již v roce [[1974]] zapsán do státního seznamu, se zachoval barokní hlavní oltář sv. Vojtěcha z 1. poloviny 18. století, křtitelnice datovaná rokem 1788, svícny datované rokem 1663 a zvon z roku 1667, který byl dle nápisu původně určen pro kapli přerovského zámku. Dnes z neznámých důvodů nebyl do státního seznamu zapsán zachovaný soubor raně barokního mobiliáře, který tvoří dva protějškové boční oltáře sv. Václava a Korunování Panny Marie, kazatelna a chórová přepážka. Oba oltáře představují velmi zajímavé uměleckohistorické práce variující dva typy raně barokních edikulových retáblů. Řadí se tak spolu s kazatelnou v regionu k ojediněle zachovanému souboru památek z 2. poloviny 17. století.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Kostel_svatého_Vojtěcha_(Přerov_nad_Labem)“