Drahoňův Újezd: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
foto, commonscat
m napřímení odkazu
Řádek 47:
Dle Drahoně z rodu Chotětínů (měl týž [[erb]], jakého užil roku [[1266]] Zdislav, [[maršálek]] královského dvora), který zde vlastnil dvůr, nazýval se Újezd již ve [[14. století]] Drahoňovým ([[1369]] ''Drahonow Vgezd''). Drobných šlechtických statků však zde bylo více a drželi je roku [[1359]] Ota a Beneš z Chrástu a Jan Drahoň, který později byl [[Arcibiskupství pražské|arcibiskupským]] [[purkrabí]]m v [[Roudnice nad Labem|Roudnici]]. K dílu Drahoně náležel dvůr, čtvrtina podacího práva ke kostelu, [[poplužní dvůr]] i dvůr kmetcí a mlýn v Ječném a dvory v [[Plískov]]ě a v [[Cekov]]ě. Ve stejném období se zde připomíná i Ježek z Baštin a z Drahoňova Újezda. V roce [[1379]] byli držiteli zdejších dvorů Drahoň, Anežka, Oldřich z Chrástu a Václav Drahoň z Ječného. K roku [[1406]] připomíná se zde Jan z Drahoňova Újezda a roku [[1410]] koupil jeden zdejší statek Vítek, nazývaný Krušic, přišlý z [[Chodouň|Chodouně]], který plat z úročníka odevzdal tamnímu kostelu. Postupně se zdejší usedlosti slučovaly ve dva celky, jejichž držiteli byli v roce [[1412]] Jindřich Drahoň a Petr, dědicové Lukášovi; v letech [[1426]] až [[1435]] vdova Anna a vladyka Drhan. Někdy v této době vznikly v Újezdě dvě tvrze, na každém statku jedna; neměly však dlouhého trvání.
 
Jedna z tvrzí stávala asi v místech nynější školy a pozůstatky zdí a sklepu dvorce byly odkryty na počátku [[20. století]]. Roku [[1466]] seděl na této tvrzi Jan Vlk z Miletic, jehož syn Burian prodal tvrz, dvůr, hlas podací Václavu z Lobkovic, jenž roku [[1531]] odkázal tento majetek <!-- zde: „svému strýci“; při úpravě archaického textu do moderní češtiny vynecháno, neboť nejasno zda slovo v tomto případě znamená strýc či právě naopak synovec --> Janu z Lobkovic. Ten dal v roce [[1549]] zděděné zboží zapsat do [[deskyZemské zemskédesky|zemských desk]] a spojil je se [[Zbiroh]]em. Od toho času se na tvrzi se nesidlilo a tvrz zanikla.
 
Druhá tvrz stávala na druhém konci vesnice při cestě do [[Chotětín]]a, v místech, kde se dochoval pomístní označení ''„ve dvoře“''. Tento statek byl větší a náležela k němu tvrz, část vsi, dvůr, podací právo ke kostelu, ves [[Plískov]], dědiny v Ječném, v [[Cekov]]ě, statek v [[Terešov]]ě, v [[Němčovice|Němčovicích]] a v [[Přísednice|Přísednici]], mlýn a mlýniště pod [[Plískov]]em. Majitelem byl Jan Vratislav z Mitrovic na Dobříši; nesídlil však zde. Po něm seděl zde asi roku [[1535]] jeho syn Jan, který zde [[obvěnění|obvěnil]] svou manželku a na tvrzi přebýval. Syn tohoto Jiřík, hejtman na Chlumci, prodal vše, co zde měl, i s příslušenstvím, roku [[1585]] Ladislavovi staršímu z Lobkovic, který to vše spojil se Zbirohem. Tvrz brzy zanikla a jen dvůr připadal až do konce [[19. století]] ke Zbirohu a posléze byl rozprodán. V roce [[1652]] není už o tvrzích v Drahoňově Újezdě ani zmínka; byly již zpustlé. Bývalá sýpka s klenutými místnostmi je pozůstatkem této někdejší tvrze.