Dimitrij: Porovnání verzí

(Síň v Kremlu, kde se odehrává korunovační ples) Dimitrij vyznává lásku své ženě Marině (árie ''Jak velká slast mi odměnou''). Když ji však žádá, aby se přízpůsobilapřizpůsobila ruskému kroji a zvykům, Marina pyšně odmítá: je přece Polka a Dimitrij ať nezapomíná, že polským vojskům vděčí za svůj trůn. V rozhovoru Dimitrij poznává, že pro Marinu představoval jen nástroj k získání moci, a láska k ní v něm hasne.

Polští vojáci se veselí a tančí, Marina jim k tomu připíjí (árie ''Nechť výše se poháry vznáší... Tak u nás jen tančí a hrají''). Přítomné Rusy polské křepčení ve svatých zdech Kremlu uráží (sbor ''Běda, síně našich carů hostí drzou cizotu!''). NastálouNastalou půtku zarazí až Dimitrij, který hrozí potrestat každého narušitele míru a svornosti (zpěv ''Zpátky! Já to káži vám!'').

(Proměna - Klenutá chodba před carskou hrobkou v [[Uspenskij sobor (Moskva)|Uspenském chrámu]]) Dimitrij hledá mír v carské hrobce, u hrobu svého domnělého otce Ivana IV. (árie ''Z divokého žité víru... Trůn a vládu v rukou míti''). Na témže místě hledá útočiště před dorážejícími polskými vojáky carevice Xenie a kledáklesá/kleká u hrobky svého otce Borise Godunova (árie ''Baťuško můj, ó nad vše drahý, milovaný''). Dva Poláci ji brzy najdou a obtěžují ji, utečou ale, když spatří Dimitrije. Xenie Dimitrije nepoznává a děkuje mu za záchranu; car je okouzlen a mezi oběma se rodí náklonnost (duet ''Ochránče můj, tu stojím zmámená'').