Smazaný obsah Přidaný obsah
m typo
→‎Historie: formulace "od nepaměti" přepracována podle zdroje
Řádek 36:
 
== Historie ==
OdPovodí nepaměti[[Malše]] oblasta horní [[Vltava|Vltavy]] se v době kolem roku 800 stalo Doudlebústřední obývalioblastí [[Slované|slovanského]] zosídlení kmene [[Doudlebové|Doudlebů,]]. kteříKmenovým zdecentrem zanechalibylo od přelomu 8. a 9. století až do přelomu 9. a 10. století hradiště v nedalekých [[hradištěBranišovice (Římov)|Branišovicích]] nad řekou Malší. Hradiště v Doudlebech bylo založeno při [[Přemyslovci|přemyslovské]] kolonizaci [[Doudlebsko|Doudlebska]] v 10. století.<ref>{{Citace monografie|jméno=Petr|příjmení=Zavřel|titul=Novohradské hory a Novohradské podhůří|vydavatel=Baset|místo=Praha|rok=2006|kapitola=Raný středověk|isbn=80-7340-091-X}}</ref> První psaná zmínka o doudlebském hradišti se vyskytuje v [[Kosmas|Kosmově]] ''[[Kronika česká|Kronice české]]'' z počátku [[12. století]] v souvislosti se zprávou o úmrtí knížete [[Slavník]]a roku [[981]]. Kosmas zde jmenuje Doudleby (''Dudlebi'') mezi pohraničními hrady Slavníkova panství na jižní straně proti Němcům. Mezi současnými historiky však převládá názor, že kronikář vzhledem k časovému odstupu od popisované doby nepostihl situaci přesně a že Doudleby byly spíše oporou pražských [[Přemyslovci|přemyslovských]] knížat. Od [[10. století|10.]] do [[13. století]] představovaly Doudleby středisko [[Hradská soustava|krajskéhradské správysoustavy]] pro oblast jižních Čech, jmény jsou známi zdejší [[kastelán]]i Kochan ([[1175]]) a Pilunk ([[1179]] a [[1186]]).

Se založením města [[České Budějovice|Českých Budějovic]] coby nové opory panovnické moci význam Doudleb rychle upadl: poslední zmínka o doudlebském kraji pochází z roku [[1268]] a k roku [[1291]] už byly Doudleby v soukromých rukou, držel je rytíř Čeněk z Cipína, zakladatel rodu [[Doudlebští z Doudleb|Doudlebských z Doudleb]]. Doudlebští, jejichž [[erb]] (půl ozbrojence tasícího meč) v novější době přijala obec za svůj, zde seděli po dvě a půl staletí. Posledním z nich, který ves držel, byl Petr Doudlebský z Doudleb († [[1550]]), proslulý jak statečností v boji s [[Osmanská říše|Turky]], tak skrblictvím. Tento prodal roku [[1522]] svou část Doudleb a Straňany Václavu Metelskému z Feldorfu, od něhož ji v roce [[1544]] koupilo město České Budějovice pro [[Kostel svatého Mikuláše (České Budějovice)|kostel sv. Mikuláše]]. Druhá polovice Doudleb přešla z majetku Doudlebských na rod [[Slavkovští ze Šonova|Slavkovských ze Šonova]] a po dalších prodejích roku [[1574]] do rukou [[Vilém z Rožmberka|Viléma z Rožmberka]]. Tak se stalo, že až do zrušení poddanství byla ves rozdělena mezi panství České Budějovice a [[Třeboň]]. Třeboňská část se po smrti posledního [[Rožmberkové|Rožmberka]] [[Petr Vok z Rožmberka|Petra Voka]] v roce [[1611]] dostala Janu Jiřímu ze Švamberka. Ten se účastnil [[České stavovské povstání|českého stavovského odboje]], pročež byl v roce [[1621]] majetek jeho dědicům [[konfiskace|zkonfiskován]] a panství se ujal císař [[Ferdinand II. Štýrský|Ferdinand II.]] V roce [[1660]] je koupil [[Jan Adolf I. Schwarzenberg|Jan Adolf hrabě ze Schwarzenberku]], [[Schwarzenbergové|jehož potomci]] pak byli pro polovinu doudlebských obyvatel vrchností až do roku [[1848]]. Od roku [[1850]] dodnes tvoří Doudleby a Straňany společnou samosprávnou obec.
 
== Pamětihodnosti ==