Ganttův diagram: Porovnání verzí

'''Ganttův diagram''' ('''Harmonogram Adamieckiego''') je druh [[pruhový diagram|pruhového diagramu]] pojmenovaný po [[Henry Gantt|H. L. Ganttovi]], průmyslovémuprůmyslovém inženýrovi, který byl za [[První světová válka|první světové války]] průkopníkem jeho používání. Ganttův diagram se využívá při [[řízení projektů]] pro grafické znázornění naplánování posloupnosti činností v čase. V základní podobě neobsahuje Ganttův diagram vztahy mezi činnostmi, ale moderní [[softwarové nástroje pro plánování projektů]] do něj tyto závislosti obvykle zakomponovávají.

První dochovaný Ganttův diagram byl vytvořen v roce 1896 [[Karol Adamiecki|Karolem Adamieckim]], který ho nazýval [[Harmonogram|harmonogramem]]. Jelikož Adamiecki svůj diagram nepublikoval před rokem 1931 -– a všechny jeho práce byly i tak publikovány v [[Polština|polštině]] nebo [[Ruština|ruštině]], tedy jazycích na západě nepopulárních -– diagram nese jméno [[Henry Gantt|Henryho. L. Gantta]] (1861-19191861–1919), který vytvořil svůj diagram kolem let 1910-1915 a zpopularizoval tento koncept na západě.

V osmdesátých letech 20. století [[Osobní počítač|osobní počítače]] usnadnily tvorbu a úpravy rozsáhlejších Ganttových diagramů. Tyto aplikace byly určeny převážně pro [[Projektový vedoucí|projektové vedoucí]] a plánovače. Koncem devadesátých let a začátkem nového milenia se pak Ganttovy diagramy staly běžnou součástí [[Webová aplikace|webových aplikací]] včetně kolaborativníhoa [[Groupware|groupwaru]] zaměřeného na spolupráci lidí.

Ačkoliv jsou dnes považovány za běžnou formu grafického znázornění, v době svého vzniku byly Ganttovy diagramy považovány za revoluční. Na počest přínosu Henryho Gantta je dnes za významný přínos na poli managementu a veřejné služby udělováno [[Vyznamenání Henryho Laurence Gantta]]. TentoGanttův diagram je také využíván v oboru [[Informační technologie|informačních technologiích]] ke zobrazení shromážděných dat.

Na horizontální ose Ganttova diagramu je časové období trvání [[Projekt|projektu]], rozdělené do stejně dlouhých časových jednotek (dny, týdny, .apod.). Na vertikální ose jsou pak jednotlivé činnosti, na které se projekt rozpadáčlení, vždy jeden řádek je vždy určen pro jednu činnost.

Na ploše diagramu jsou jednotlivé činnosti označeny obdélníky (pruhy), jejichž levá strana označuje plánovaný začátek činnosti a pravá strana plánované ukončení. Délka pruhu tak označuje předpokládanou délku trvání činnosti.

Ganttovy diagramy se staly běžnou technikou pro prezentaci fází a činností projektové [[WBS]] ([[Work Breakdown Structure]]), a jsou tedy srozumitelné pro mnoho lidí.

Častou chybou těch, kteří zaměňují návrh Ganttova diagramu s návrhem samotného projektu, je snaha definovat projektovou WBS během tvorby plánovaných činností. Tento postup znesnadňuje splnění tzv. [[Pravidlo 100 procent|pravidla 100 procent]], tedypodle pravidlakterého říkajícího žemají plánované činnosti mají pokrývat 100 procent práce na projektu. Správně by měla být nejprve definována WBS dle pravidla 100 procent, a teprve potom vytvořen plán projektu a Ganttův diagram.

Přestože Ganttův diagram je snadno srozumitelný pro malé projekty, které se vejdou na jeden list papíru, případně na jednu obrazovku, u projektů s více než 30 aktivitami mohou být už celkem nepraktické. Větší Ganttovy diagramy nemusejí být vhodné pro zobrazování na počítačích. Související nevýhoda je, že Ganttovy diagramy sdělují relativně málo informací na jednotku plochy. To znamená že projektyProjekty jsou často příliš složité pro efektivní prezentaci pomocí Ganttova diagramu často příliš složité.

Ganttovy diagramy reprezentují pouze část ze tří hlavních omezení projektu, jelikož se zaměřují primárně na časový plán. Navíc Ganttovy diagramy nereprezentují velikost projektu ani relativní velikost jednotlivých činností, proto může být významnost skluzu oproti plánu může být snadno špatně komunikovánavysvětlována. Jestliže jsou dva projekty ve skuzuskluzu o stejný počet dnů, pro větší projekt (např. projekt s více a nákladnějšími činnostmi) bude mít zpoždění větší dopad na využití zdrojů, ale z Ganttova diagramu to nebude patrné.

Protože pruhy tvořící Ganttův diagram mají vždy stejnou výšku, mohou špatně vyjadřovat náročnost projektu na zdroje. Dvě činnosti ukázané na ganttověGanttově diagramu jako stejně velké mohou ve skutečnosti být pouze plánovány na stejně dlouhou dobu, ale být řádově odlišné co do množství práce a spotřeby zdrojů. Související nevýhoda je pak ta, že všechny činnosti v Ganttově diagramu ukazují plánované množství práce jako konstantní. V praxi mnoho činností (zvláště souhrnné činnosti) toto nesplňuje a Ganttův diagram zobrazující míru dokončení činnosti pomocí barevné výplně pruhu může být zavádějící, pokud jde o skutečný stav plnění plánu.