Rychmburk: Porovnání verzí

}}</ref>

 

V roce [[1361]] hrad získal Vilém Flaška z Pardubic, vnuk Tasův. Jedním z Vilémových synů byl první pražský [[arcibiskup]] [[Arnošt z Pardubic]]. V roce [[1369]] přebírá hrad syn [[Smil Flaška z Pardubic]], který byl též básníkem a spisovatelem.

 

V roce [[1425]] hrad Rychmburk dobyli [[husité]] (hrad nebyl dobyt, ale posádka se po upálení podlažického opata v blízké obci Lažany u Skutče, vzdala za volný odchod) a byl dán do správy Jiříkovi, synovi Jakuba Kroměšína, husitského hejtmana. V roce [[1433]] si Rychmburk přisvojil husita Jan Pardus z Horky a Vratkova.

V roce [[1436]] bylo panství vráceno Arnoštovi Flaškovi za věrné služby [[Katolická jednota|Katolické jednotě]]. Protože o tři roky později zemřel Arnošt jako bezdětný, panství připadlo jako odúmrť králi. V roce [[1454]] přejímá panství Jan Pardus, po něm v roce [[1465]] syn Vilém Pardus, který, jakožto nezletilý, měl poručníka Zdeňka Kostku z Postupic. Po Vilémově smrti v roce [[1490]] spravovala panství [[Slavatové z Chlumu a Košumberka|Anežka z Chlumu a Košumberka]].

 

 

Lev Burián Berka z Dubé a Lipého rozšířil panství o [[Rosice]], [[Úhřetice]], [[Řestoky]], [[Dašice]] a [[Slatiňany]]. Roku [[1623]] byl povýšen do hraběcího stavu. Po jeho smrti v roce [[1625]] panství zdědil jeho nezletilý syn Matyáš Ferdinand Berka, za něho panství spravovala jeho matka Eusebie Hypolita Františka Berková, která byla známá svou nenávistí k protestantům a arogantním přístupem k poddaným. Od roku [[1636]] spravuje panství již sám Matyáš Ferdinand Berka, který zemřel bez dědiců v roce [[1644]]. Do roku [[1650]] pak panství držel Bohuslav Berka z Meziříčí. Po jeho smrti v roce [[1659]] vymřel rod Berků po meči. Panství přebírá jeho dcera Františka Božena Rosálie Berková, která správcem panství jmenovala Františka z Jamsdorfu.

Od roku [[1680]] přešlo panství na jabloneckou větev Berků, hrad a panství převzal František Antonín Berka, bezdětný zemřel v roce [[1706]].

 

Po smrti Františka Antonína Berky dědí panství Františka Rosálie Berková, která je provdaná za Leopolda Kinského ze Vchynic. Po její smrti v roce [[1714]] spravuje panství Václav Albert Kinský z Chocně-zemřel v roce [[1719]] a hrad a celé panství dědí jeho syn Vilém Štěpán Kinský, známý svou velkorysostí a dobrým vztahem k poddaným. Po jeho úmrtí v roce [[1749]] panství přebírá jeho syn František Josef hrabě Kinský, ale již roku [[1752]] umírá. Panství dědí jeho dcera Marie Augusta Kinská, která je zasnoubena se svým příbuzným Filipem Kinským a panství mu v roce [[1753]] odkázala.

Filip Kinský se značně zasloužil o panství, provedl rozsáhlou úpravu hradu, zakládal dvory a ovčíny-daly základ novým osadám na panství. Postavil lovecký zámeček [[Karlštejn (zámek)|Karlštejn]] nad [[Svratka (okres Žďár nad Sázavou)|Svratkou]]. Filip Kinský vládl panství do své smrti roku [[1823]].

 

 

Posledním majitelem hradu a panství byl Albert Maria z Thurn-Taxisu. V roce [[1945]] byl hrad znárodněn a byl zde zřízen domov pro staré občany. Od roku 2007 je zde zřízen domov dlouhodobě duševně nemocným lidem starším 18 let.

 

== Reference ==

 

{{geo cz|49|50|8.95|16|2|32.48}}

 

[[Kategorie:Hrady v Pardubickém kraji]]