Blatná (zámek): Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Robot: Odstraňuji šablonu: Hrady a zámky v Jihočeském kraji; kosmetické úpravy
Řádek 1:
[[FileSoubor:Blatna (CZE) - castle (front).jpg|thumb|Čelní pohled na zámek v Blatné]]
'''Zámek Blatná''' se nachází ve [[Blatná|stejnojmenném městě]] asi 60 kilometrů severně od [[České Budějovice|Českých Budějovic]] a 95 km jižně od [[Praha|Prahy]]. Blatná patří nesporně mezi stavebně historicky nejhodnotnější a architektonicky nejvýznamnější památky svého druhu u nás.<ref>[http://www.zamek-blatna.cz/z_historie.htm Historie zámku]</ref>
 
Původně se jednalo o [[tvrz]], jejíž počátky sahají do [[13. století]]. Během [[14. století]] získává tvrz charakter [[Gotika|gotického]] [[Hrad|hradu]].<ref>[http://www.zamek-blatna.cz/vyvoj_objektu.htm Stavební vývoj hradu]</ref>
 
== Historie ==
[[FileSoubor:Blatna (CZE) - castle (side).jpg|thumb|Jižní pohled na zámek s Rožmitálským a Rejtovým palácem]]
[[FileSoubor:Zámek Blatná (2010).JPG|thumb|Celkový pohled na Zámek Blatná v červenci]]
Své jméno získal hrad a po něm i [[osada]], jež při něm vyrůstala, od [[Bažina|bažin]], uprostřed kterých byl postaven.<ref name="Blatná">[http://www.blatna.cz/index_zamek.html Zámek Blatná]</ref>
První písemná zmínka o „blatném hradě“ pochází z roku [[1235]].<ref name="Blatná"/> Z původního hradu se dodnes dochovaly pouze zbytky [[Románský sloh|románské]] [[kaple]] z [[13. století]], jež byly vykopány v roce [[1926]].<ref name="Umělecké památky">Kolektiv. ''Umělecké památky Čech. I. svazek A - J. 1. vyd. Praha: Academia, 1977. 644 s. bez ISBN</ref>
 
Od 13. století patřil hrad do majetku pánů Bavorů ze Strakonic. Podle zprávy z roku [[1253]] zde sídlili [[Johanité]] a od roku [[1391]] páni z [[Rožmitál pod Třemšínem|Rožmitálu]].<ref name="Umělecké památky"/> Tehdy také prošel hrad první významnou přestavbou. Za Zdeňka z Rožmitálu († [[1398]]) byl starý dvorec vyjma románské kaple zbourán a na jeho místě postaven kamenný palác s monumentální hranolovou věží v čele. Hrad byl obehnán kamennou zdí, vodním příkopem a hliněným valem.<ref name="Umělecké památky"/> Přestavbu dokončil Zdeňkův syn Jan.<br />
Nejvýznamnější doba hradu nastala v [[15. století]]. Tehdy jej vlastnil královský [[purkrabí]] Zdeněk Lev z Rožmitálu, jenž si zde vybudoval reprezentativní sídlo. Přestavbu paláce, hradní zdi a vodního příkopu vedl [[Benedikt Rejt|Benedikt Ried]] z Piestingu zvaný též Benedikt Rejt z Pístova.<ref name="Umělecké památky"/><br />
Po smrti pana Zdeňka Lva ([[1535]]) přešel hrad roku [[1541]] do majetku rodu [[Šternberkové|Šternberkovů]]. Ti jej však krátce poté, roku [[1579]], prodali Janu z Rozdražova. Jeho syn Václav vystavěl na severní straně nový [[Renesance|renesanční]] palác.<br />
V roce [[1695]] hrad získal rod [[Uhersko|uherských]] hrabat Serényiů, za jejichž vlády hrad zachvátil [[požár]]. To si vyžádalo značné opravy, k nimž došlo v letech [[1763]]–[[1767]].<ref name="Umělecké památky"/><br />
Konečně v roce 1798 kupuje Blatnou Karel Hildprandt z Ottenhausenu. Hildprandtové zámek vlastnili až do konfiskace v letech [[1948]]–[[1952]]. Za nich došlo k přetvoření [[Obora|obory]] na [[anglický park]], byla zbourána románská kaple a některé další budovy a přestavěny některé paláce. K poslední větší úpravě došlo za Roberta Hildprandta v letech [[1850]]–[[1856]], kdy byl hrad pod vedením [[architekt]]a B. Grubera [[Rekonstrukce|regotizován]].<ref name="Umělecké památky"/><br />
Po roce [[1989]] se Kornelie Hildprandtová a její dcery Josefina a Jana, každá se svým synem, vrátily zpět z emigrace do vlasti a po [[Restituce|restituci]] v roce [[1992]] pokračují dále v rozsáhlé v rekonstrukci zámku.<ref>[http://www.zamek-blatna.cz/rod_hildp.htm Rod Hildebrandtů z Ottenhausenu]</ref>
 
Řádek 27:
* [http://www.zamek-blatna.cz/prehled_majitelu.htm Přehled majitelů Blatné]
 
 
{{Hrady a zámky v Jihočeském kraji}}
{{Geo cz|49|25|22.89|13|52|45.599}}