Kirill (patriarcha moskevský): Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m nadpisy dle WP:WPCW
m napřímení odkazu
Řádek 1:
[[Soubor:Patriarch_Kirill_of_Moscow_.jpg‎|thumb|Patriarcha Kirill]]
'''Patriarcha Kirill''' (světským jménem Vladimir Michajlovič Gunďajev, 20. listopadu 1946(19461120), [[Petrohrad|Leningrad]], RSFSR, SSSR), ruský náboženský činitel, biskup [[Ruská pravoslavná církev|Ruské pravoslavné církve]], od 1. února 2009 patriarcha moskevský a veškeré Rusi, nejvyšší představitel [[Ruská pravoslavná církev|Ruské pravoslavné církve]], úřadující archijerej Moskevské eparchie.
 
Do zvolení patriarchou byl metropolitou smolenským a kaliningradským (na smolenské katedře od 26. prosince 1984); od 14. listopadu 1989 do 1. února 2009 nejvyšší představitel synodálního Oddělení vnějších církevních vztahů (OVCS) a stálý člen Svatého synodu.
Řádek 7:
 
==Původ a vzdělání==
Patriarcha Kirill se narodil 20. listopadu 1946 v [[LeningradPetrohrad|Leningradě]] v rodině hlavního mechanika leningradského závodu M. I. Kalinina (později pravoslavného kněze).
Podle některých údajů je etnický Mordvinec. Je známo, že Kirillovi předci z otcovy strany pocházeli ze vsi Obročnoje (dnes Ičalkovský okres) a příjmení Gunďajev je mordvinského původu – kromě toho patriarcha ve svých rozhovorech často nazýval [[Mordvinsko]] svou malou vlastí.
O svém dědovi z otcovy strany vyprávěl: „Můj děda byl pozoruhodný člověk. Prošel čtyřicet sedm vězení a sedm vyhnanství, byl vězněn téměř třicet let a byl jedním z prvních vězňů na Solovkách. Pracoval jako strojvedoucí na železnici do Kazaně a seděl jen proto, že bojoval proti „obrodnému hnutí“, jež bylo svého času inspirováno Čekou a poté [[NKVD]] za účelem likvidace církve.“
 
Otec byl kněz Michail Vasiljevič Gunďajev (18. ledna 1907 – 13. října 1974). Roku 1926 nastoupil na Vyšší teologické kurzy v [[LeningradPetrohrad|Leningradě]], po jejichž absolvování se „dostal do hledáčku orgánů státní bezpečnosti“, sloužil dva roky v Rudé armádě, roku 1933 absolvoval strojní průmyslovku a nastoupil na Leningradskou průmyslovou vysokou školu. Brzy však byl zatčen, obviněn z politické neloajality a 25. února 1934 odsouzen na tři roky do nápravných pracovních táborů na [[Kolyma|Kolymě]]. 9. března 1947 byl vysvěcen na diákona, 16. března téhož roku pak byl metropolitou leningradským Grigorijem (Čukovem) vysvěcen na jereje chrámu Smolenské ikony Bohorodičky na Vasiljevském ostrově. Od roku 1951 působil při chrámu Proměnění Páně, kde záhy začal plnit povinnosti pomocníka představeného pro bohoslužby. Roku 1960 byl ustanoven představeným chrámu [[Alexandr Něvský|Alexandra Něvského]] v Krasném Sele, poté Serafimovského chrámu a roku 1972 představeného chrámu sv. Mikuláše na Velké Ochtě.
 
Matka Raisa Vladimirovna Gunďajevová (7. listopadu 1909 – 2. listopadu 1984, rodným jménem Kučinová) pracovala jako učitelka němčiny. Oba rodiče jsou pohřbeni na Bolšeochtinském hřbitově v [[Petrohrad|Petrohradě]].