Smazaný obsah Přidaný obsah
m Odstranění linku na rozcestník Nikajský koncil s použitím robota - Změněn(y) odkaz(y) na První nikajský koncil
m napřímení odkazu
Řádek 10:
Ve vyspělejších kulturách měly svátky své specifické názvy a náboženské významy a jejich data se určovala podle měsíčního ([[Římská datace|římské Kalendy]]), později i slunečního [[kalendář]]e. Svátky tvořily kostru kalendáře jako rozvrhu času v roce. Židovský [[Pesach]] i křesťanské [[Velikonoce]] se dodnes stanovují podle prvního úplňku po jarní rovnodennosti a od data Velikonoc, které je v každém roce jiné, se odvozují i data dalších pohyblivých svátků. Křesťané nejprve převzali židovský kalendář a patrně už v 1. století místo soboty slavili neděli jako den Kristova vzkříšení. Křesťanský kalendář (viz [[Liturgický rok]]) se ustálil na [[První nikajský koncil|Nikajském koncilu]] roku [[325]] a od raného středověku se postupně vyplnil tak, že každého dne v roce se slavila památka jednoho nebo několika světců či světic, nejčastěji v jejich úmrtní den.
 
[[Velká francouzská revoluce|Francouzská revoluce]] se pokusila tradiční křesťanské svátky nahradit [[Francouzský revoluční kalendář|revolučním kalendářem]], který se však neujal - podobně jako [[Sovětský revoluční kalendář]] s novými svátky. Moderní státy vesměs převzaly tradiční náboženský kalendář a zavádějí občanské státní svátky, které připomínají důležité historické události nebo památku významných občanů.
 
== Sváteční jednání ==