Klínovec: Porovnání verzí

| vrchol = 1244

| světadíl = [[Evropa]]

| stát = {{flagicon|Česko}} [[Česko|Česká republika]]

| loc-map = {{LocMap |Česko |label=Klínovec |mark=Fire.svg|position=right |width=250 |lat=50.39 |long=12.96 |float=center |caption= |relief=1}}

| prvovýstup =

| typ =

| erupce =

Nachází se poblíž [[Boží Dar|Božího Daru]], 4 km severovýchodně od Jáchymova v [[Okres Karlovy Vary|okrese Karlovy Vary]] na hřebeni Krušných hor, asi 2 kilometry severozápadně leží [[hraniční přechod]] s [[Německo|Německem]] a město [[Boží Dar]]. Pod severními svahy se rozkládá německé lázeňské město [[Oberwiesenthal]], nad ním se tyčí masiv hory [[Fichtelberg]], která je jen o 30 metrů nižší než Klínovec. Východně, podél hraničního potoka [[Polava]], která pramení na svazích Klínovce v Německu, leží české město [[Loučná pod Klínovcem]] a ještě východněji za holým a plochým hřebenem [[Háj u Loučné]].

 

 

== Historie ==

 

V roce [[1817]] postavilo město Jáchymov na vrcholu vyhlídkovou věž, která v roce [[1868]] shořela. Tuto první vyhlídkovou věž navštěvovali často i lázeňští hosté z Karlových Varů, odkud přijížděli kočáry taženými koňmi. V roce [[1883]] začal krušnohorský spolek z Jáchymova se stavbou kamenné [[rozhledna|rozhledny]]. Ta byla v srpnu následujícího roku pod názvem „Kaiser-Franz-Josephs-Turm“ slavnostně otevřena. Věž vysoká 24 metrů stojí na vrcholu dodnes, je však ve špatném technickém stavu a je i s hotelem v současné době v rekonstrukci. Na její vrchol vede 75 schodů. Počet návštěvníků rychle vzrůstal a tak například v roce [[1885]] vrchol navštívilo 6000 lidí, z toho však jen 4623 vystoupilo na věž, důvodem, jak popsal jeden ze současníků, byla především fyzická náročnost výstupu a velmi úzký prostor schodiště.

Kvůli silnému větru panujícímu téměř celoročně byla vrchní plošina rozhledny zastřešena, od roku [[1888]] ji kryla skleněná střecha. Vstupné v té době bylo 10 [[krejcar]]ů. S rozvojem turistiky bylo rozhodnuto o přístavbě sloužící k ubytování. Ta byla otevřena 18. srpna [[1893]]. V provozu byla každoročně od 1. května do 30. září a mimo provizorního ubytování pro deset osob poskytovala i teplá a studená jídla. Spolu s přístavbou to byla zřízena i stáj pro osm koní.

 

 

Před vypuknutím [[první světová válka|první světové války]] byl hotel rozšířen a přistavěno bylo další patro. Současně byla dřívější stáj přestavěna na další ubytovací prostory a celý komplex byl opláštěn dřevem, které se na něm dochovalo dodnes. V roce [[1913]] měl hotel 40 ubytovacích místností pro 80 lidí. Vedle stájí pro 35 koní zde byly i garáže pro automobily.

Se vznikem [[Československo|Československa]], ke kterému území připadlo, zmizela i dvojjazyčnost v názvu hory, nejprve byl vybrán a používal se název '''Klín'''. V druhé polovině dvacátých let se název ustálil na dnešní Klínovec.

 

 

== Lanovka na Klínovec ==

 

== Poznámky ==

 

== Externí odkazy ==

{{commonscat|Klínovec}}

* [http://www.tisicovky.cz/cs/hory/krusne-hory/klinovec-hlv86/ Klínovec na Tisicovky.cz] - informace a fotografie

 

{{Krušnohorské tisícovky}}

[[Kategorie:Tisícovky v Česku]]

[[Kategorie:Hory a kopce v Karlovarském kraji]]