Přírodní park Bobrava: Porovnání verzí

| typ = PŘP

| název = Bobrava

| foto = Přírodní park Bobrava, u střelické bažiny (1).JPG

| popis = Bobrava u [[Střelická bažinka|Střelické bažinky]] (2012)

| vyhlásil =

| úsop =

| výška = průměrně 400

| okres2výměra = 3100 = ha

| poznámky okres2 =

Park leží asi 13 km západně od Brna na zalesněném území mezi obcemi [[Ořechov]], [[Střelice (okres Brno-venkov)|Střelice]], [[Omice]], [[Popůvky (okres Brno-venkov)|Popůvky]] [[Tetčice]], [[Troubsko]], [[Neslovice]], [[Hlína (okres Brno-venkov)|Hlína]], [[Silůvky]], [[Prštice]] a [[Radostice]], v okolí středního toku říčky [[Bobrava|Bobravy]] ve střední části [[Bobravská vrchovina|Bobravské vrchoviny]]. Na území parku se nenachází žádné trvalé sídlo (pouze několik samot) <ref>http://bobrava.ic.cz/index.html</ref>. Průměrná nadmořská výška je přibližně 400 m, přičemž nejvyšší body se nacházejí v jeho západní části nedaleko obcí Hlína (461 m) a Neslovice (452 m) <ref>http://bobrava.ic.cz/geografie.html</ref>, nejnižší místo je dno údolí Bobravy u Anenského mlýna (250 m) ve východní části parku<ref name="martiško 12"></ref>.

Na území parku žijí všechny běžné druhy lesních savců, jako je např. [[liška obecná]], [[jezevec lesní]], [[kuna lesní]] atd., z drobných druhů např. [[rejsek malý]], [[rejsec vodní]] nebo [[plšík lískový]] <ref name="fauna">http://bobrava.ic.cz/fauna.html</ref>. Hnízdí zde asi 98 druhů ptáků <ref name="fauna"></ref> - např. [[jestřáb lesní]], [[ včelojed lesní]], [[čáp černý]], [[krkavec velký]], [[sluka lesní]], [[datel černý]], [[strakapoud prostřední]], [[žluva hajní]], [[lejsek bělokrký]]. Charakteristický pro tuto oblast je [[konipas horský]]. Z vodního ptactva v parku hnízdí např. [[potápka malá]], [[chřástal vodní]] nebo [[chřástal kropenatý]] <ref name="martiško 14-15">Martiško, J.: Přírodní parky jihomoravského kraje, Brno 2007, s. 14-15. </ref>. Početné jsou také populace některých obojživelníků, zejména [[ropucha obecná|ropuchy obecné]] a [[skokan štíhlý|skokana štíhlého]], kteří se na jaře stahují do zdejších vod za účelem rozmnožování <ref name="martiško 12"></ref>. Pozorovat je možné rovněž [[rosnička zelená|rosničku zelenou]], [[čolek obecný|čolka obecného]], [[čolek velký|čolka velkého]] a vzácně i [[mlok skvrnitý|mloka skvrnitého]] (masív [[Bučín]]a) <ref name="martiško 14">Martiško, J.: Přírodní parky jihomoravského kraje, Brno 2007, s. 14.</ref>.

* [http://bobrava.ic.cz/index.html Stránky o přírodním parku Bobrava]

* [http://www.udoli-bobravy.cz Příroda,mlýny a mlynářství na Bobravě]