Lokomotivní parní kotel: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m sjednocení pahýlů na jednotnou šablonu {{Pahýl}} dle Wikipedie:Žádost o komentář/Šablony pahýlů; kosmetické úpravy
m typo
Řádek 15:
Uvnitř dýmnice bývají obvykle sítě pro lapání jisker, je v ní také umístěno speciální zařízení pro výrobu umělého tahu – [[dyšna]]. U novějších parních lokomotiv jsou v dýmnici umístěna také vyústění článků [[přehřívač páry|přehřívače páry]].
 
Výše popsaná koncepce lokomotivního kotle byla sice zdaleka převažující, ale ne jediná. Některé první lokomotivy neměly ještě kotel členěný na válcovou a skříňovou část, ale měly jen válcový kotel s [[plamenec (část kotle)|plamencem]]. U některých parou poháněných vozů byl montován stojatý válcový kotel. A nesmíme zapomenout ani na [[Brotanův kotel]], kde byl namísto skříňové části kotle speciálně upravený [[vodotrubnatý kotel]]. Tuto konstrukci, která se ale příliš nerozšířila, lze shlédnoutzhlédnout v národním technickém muzeu v Praze.
 
U modernějších parních lokomotiv byl do kotle montován [[přehřívač páry]]. Toto zařízení umožňovalo zvýšit teplotu páry o několik set stupňů, a tím výrazně zvýšit energetickou účinnost kotle i celé parní parní lokomotivy.