Robert Dudley, 1. hrabě z Leicesteru: Porovnání verzí

'''Robert Dudley''' (asi [[24. červen|24. června]] [[1532]] - [[4. září]] [[1588]]), Baronbaron Denbigh, 1. hrabě z [[Leicester]]u (od roku [[1564]]), byl anglický šlechtic, nejlepší celoživotní přítel a pravděpodobně milenec královny [[Alžběta I.|Alžběty I.]]

Robert Dudley byl pátým synem Johna Dudleyho, hraběte z [[Warwick]]u a v  letech 1551-1553 vévody z  [[Northumberland]]u, a  jeho manželky Jane, dcery Sirasira Edwarda Guildforda. Jeho otec byl od roku 1550 až do smrti nezletilého krále [[Eduard VI.|Eduarda VI.]] faktickým vládcem Anglie.

Robert byl pátým ze třinácti dětí, ale ne všichni jeho sourozenci přežili do dospělosti. Pouze Ambrose, Mary a Catherine se dožili vlády Alžběty I. Jen málo je známo o Catherine, která vstoupila do manželského svazku s Henrym Hastingsem, hrabětem z Huntingdonu[[Huntingdon]]u. Známější byla jeho sestra Mary díky skutečnosti, že se stala matkou slavného básníka [[Philip Sidney|Philipa Sidneyho]].

Ačkoliv současníci věřili, že Robert se narodil ve stejný den a  stejný rok jako královna Alžběta I., je více než pravděpodobné, že byl minimálně o rok starší. Nedávné výpočty jeho možného data narození spadají na 24. června [[1532]]. Robert se s Alžbětou setkal poprvé, když mu bylo osm let, pravděpodobně byli tehdy vyučováni stejnými učiteli. Stali se dobrými přáteli a jejich přátelství trvalo po celý život. Robert byl inteligentní chlapec a jistě si s Alžbětou vnitřně rozuměl, ale na rozdíl od Alžběty se málo zajímal o klasická literární díla. Vášnivě miloval matematiku, astronomii a astrologii. Byl také velmi nadaným jezdcem na koni a tento dar rozvíjel po celý život. V pozdější době popsal svůj vztah k Alžbětě v dětství následovně: "Znám ji lépe než kdokoliv jiný již od jejích osmi let a od té doby mi také vždycky říká, že se nikdy neprovdá."

V roce [[1553]] se Robertův otec, John Dudley, 1. vévoda z Northumberlandu, pokusil dosadit na anglický trůn mladičkou Lady [[Jana Greyová|Jane Grey]]. Byl v tom podporován svými syny včetně Roberta a Edwardem Guildorfem. Po nezdaru tohoto pokusu a nástupu [[Marie I.]] k vládě byli však otec John, syn Robert a Guildorf uvězněni v [[Tower]]u a odsouzeni k trestu smrti. Nešťastná Lady Jane Grey, vévoda z Northumberlandu a Guildorf byli popraveni. Robert Dudley a další vévodovi synové byli ušetřeni, vévodský titul byl však rodině navždy odebrán.

Robert byl vězněn v Toweru až do roku 1554. Na nějakou dobu tam byla uvězněna také princezna Alžběta, obviněná ze spolupráce napři povstání [[Thomas Wyatt|Thomase Wyatta]]. Legenda praví, že se Robert s Alžbětou v tomto vězení často vídali a jejich přátelství zde přerostlo v lásku. Jisté je ovšem, že Roberta směla v  Toweru navštívit [[Amy Robsart]], jeho pozdější první manželka.

Nejstarší bratr John Dudley krátce po Robertově osvobození zemřel. Bratři Henry a  Robert se zapojili do války proti Francii po boku manžela královny Marie  I., španělského [[infant]]a a  pozdějšího krále [[Filip II. Španělský|Filipa  II.]] V bitvě u [[St. Quentin]]u (1557) byl Henry Dudley zabit. Robert se vrátil do Anglie a byl oficiálně rehabilitován.

Zřejmě ještě během panování královny Marie prodal část svých pozemků na pomoc princezně Alžbětě z její finanční tísně i přesto, že měl sám velké finanční potíže. Alžběta nikdy na jeho oběť nezapomněla. S  nástupem Alžběty na trůn v roce [[1558]] se Dudleyho finanční situace podstatně změnila. Byl jmenován mistremkrálovským královniných[[podkoní]]m koní(''Master of the Horse'') a získal tak prestižní pozici, která vyžadovala hodněčastý osobníchosobní stykůstyk s královnou. Organizoval také její veřejná vystoupení a její soukromou zábavu. To vše mu dokonale vyhovovalo. Byl zkušený jezdec a  výborný sportovec, měl smysl pro umění a s královnou sdílel i lásku pro divadlo a hudbu. Bylo zřejmé již od počátku její vlády, že byl jejím oblíbencem. V prvním roce svého panování jej zahrnula mnoha tituly a penězmi a trávilastrávila s ním více času než s kýmkoliv jiným. Jejich intimita se stala předmětem pomluv, a říkalo se nejen, že jsou milenci, ale dokonce vznikla pověst, že Alžběta porodila v tajnosti Dudleyho dítě. Ačkoliv toto poslední tvrzení nemusí být pravdivé, je téměř jisté, že mezi nimi byl milenecký poměr. Znali se vzájemně lépe než znali kohokoliv jiného a v minulosti si prošli podobným utrpením. Možná to nejdůležitější bylo, že si vzájemně věřili a respektovali se. Stejně jako každý jiný pár se podle svědectví blízkých osob také hádali. Na veřejnosti ovšem Robert k Alžbětě vždy přistupoval s úctou, kterou královna vyžadovala. V soukromí mu Alžběta dovolovala chovat se k ní tak, jak by to nikomu jinému nedovolilanemohlo projít.

Jeho pozice královnina [[favorit]]a mu však způsobila velkou nenávist okolí. Protože měl finanční výhody ze svého vztahu ke královně, stal se zhruba od roku [[1560]] nejméně populárním mužem v alžbětinské Anglii, a tak to zůstalo až do jeho smrti. Zdálo se, že nikdo kromě královny a jeho rodiny pro něj neměl dobrého slova. Bez ohledu na to co dělal, nikdy nebyl schopen zbavit se onoho nepřátelského veřejného mínění. To také zapříčinilo nelichotivé pomluvy jeho osoby minimálně pro dalších 400 let, než bylo dokázáno, že jsou z velké většiny nepravdivé. Alžběta I. byla velmi inteligentní žena, a  je nepravděpodobné, že Dudley by svou lásku k ní mohl pouze předstírat celých třicet let. Jepouze tedy téměř jisté, že královnu skutečně milovalpředstírat. Jeho chování svědčí spíše o tomlásce k Alžbětě než o jeho domnělé vypočítavosti. Kdyby byla politická situace příznivější, královna by se za něj zřejmě provdala. Podle svědectví mu v soukromí řekla, že si nikdy nevezme někoho jiného.

V roce [[1585]] byl Robert Dudley jmenován velitelem anglických armádních jednotek v [[Nizozemí]]. V této Nizozemskuzemi se obyvatelé vzbouřili proti králi Filipovi II. Španělskému. Dudley tam zůstal až do roku [[1587]]. Do Anglie se vrátil během krize kolem [[Marie Stuartovna|Marie Stuartovny]] a byl v Anglii přítomný, když byla skotská královna popravena. Anglická účast na bojích v Nizozemí nebyl příliš úspěšná a Dudley sklidil mnoho kritiky za své tamější angažmá. Královna Alžběta pravděpodobně nebyla s jeho velitelským počínáním spokojená, avšak neřekla o něm jediného křivého slova.

VJiž v roce [[1550]] se Robert Dudley oženil s [[Amy Robsart]], dcerou šlechtice z doprovodu vévody z z [[Norfolk]]u. Jejich manželství bylo považováno za sňatek z lásky. Avšak Robert jako pátý syn svého otce nebyl příliš majetný a proto bylo manželství s Amy, která byla vcelku bohatou dědičkou, pro něj výhodné. Svatba se konala ve velkém stylu a zúčastnili se jí jak princezna Alžběta tak její bratr král Eduard VI.

Ještě mnoho let po této události Robert Dudley doufal vev manželský svazek manželský s královnou Alžbětou. Neoženil se proto znovu až do roku 1578, když bylo téměř jisté, že si ho královna nikdy nevezme. V roce 1575, během divadelního představení na hradě [[Kenilworth]] v hrabství [[Warwickshire]], ji Robert naposledy požádal o ruku. Tak jako v minulosti jej znovu odmítla.

V roce 1578 se Robert Dudley tajně oženil s královninou sestřenicí Leticií (''Lettice'') [[Lettice Knollys|Knollys]]. Leticie byla zvána (též Lady [[Devereux)]], ovdověloucož bylo hraběnkourodové jméno jejího prvního manžela hraběte z [[Essex]]u. LeticieTato žena byla svým vzhledem královně velice podobná královně. Robert mohl do ní být zamilovaný, neboť Leticie byla temperamentní, živá a atraktivní žena. Ale se vší pravděpodobností se s ní oženil, protože s ním byla těhotná, a byl pod tlakem její vlivné rodiny, aby sibyla zachovalazachována svoujejí počestnost. Robert před královnou manželství zřejmě tajil celý rok. Francouzský velvyslanec poté ovšem Alžbětě I. tajemství vyzradil ve snaze, aby dosáhnuldosáhl uzavření manželství mezi ní a bratrem svého krále Françoisem, vévodou z [[Alençon]]u (tzv. francouzské námluvy). Alžběta se chovala jakoby měla zlomené srdce a tři dny poté, zjevně ale předstíraně a z politických důvodů, Alençonovu žádost akceptovalapřijala. Hovořila dokonce o tom, že pošle Roberta do Toweru, ale její rádci ji od toho odradili. Ke sňatku královny s Alençonem, proslulým válečníkem, avšak mužem velmi malého vzrůstu a podstatně mladším než královna, ovšem nedošlo. Svou dosavadní důvěrnou přítelkyni Leticii zklamaná Alžběta v důsledku jejího sňatku s Dudleym vykázala od královského dvora a již nikdy jí tuto "zradu" neodpustila.