Dějiny Rakouska: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m napřímení odkazu |
m fixlink |
||
Řádek 38:
Karel Veliký pokračoval ve svých výbojích dále na východ. V 90. letech 8. století se odehrála série válek, až se nakonec [[Panonie]] dostala pod svrchovanost franského císaře. V souvislosti s [[misie|misijním]] úsilím na nově dobytých či závislých územích povýšilo roku [[798]] salcburské biskupství na [[salcburské arcibiskupství|arcibiskupství]]. Po rozdělení franské říše roku [[843]] připadlo území dnešního Rakouska do [[východofranská říše|východofranské říše]] [[Ludvík II. Němec|Ludvíka II. Němce]]. Marka musela čelit zejména tlaku expandující [[Velkomoravská říše|Velké Moravy]], proti níž se východofranská říše spojila s [[první bulharská říše|bulharskou říší]]. Ani to však nezabránilo vzniku moravsko-panonského arcibiskupství roku 869 a úplné ztrátě Panonie ve prospěch Velké Moravy roku [[884]]. Roku [[892]] ovšem východofranský král [[Arnulf Korutanský]] zvítězil nad velkomoravským knížetem [[Svatopluk I.|Svatoplukem]] a roku [[907]] Velkou Moravu zničil vpád [[Maďaři|Maďarů]]. Ti však pokračovali také dále na západ a pustošili [[Dolní Rakousy|Rakousy]], [[Štýrsko]] i [[Korutany]], takže státní i církevní správa se v této oblasti rozpadla.<ref>''Dějiny Rakouska''. S. 61–64.</ref>
Maďary z této oblasti vytlačil až roku [[955]] v [[bitva na Lechu|bitvě na Lechu]] východofranský král [[Ota I. Veliký|Ota I.]], jenž zde zřídil „marku mezi Bavorskem a Uhrami“, jejímž prvním správcem se stal [[Burchard]]. Důležitou roli v tomto období hráli biskupové, kteří byli mnohdy válečníky a vedli mezi sebou spory o misijní a politický vliv na Maďary, jež byly nakonec ukončeny vznikem [[Ostřihom|ostřihomského]] biskupství. Místo Panonie se [[Seznam panovníků Svaté říše římské|císař]] [[Ota II.]] proto zaměřil na [[Východní marka|Východní marku]], kterou roku [[976]] reorganizoval. Toto území, jež postupně vešlo ve známost jako [[markrabství rakouské]], pak svěřil [[Leopold I. Babenberský|Leopoldovi I. Babenberskému]].<ref>''Dějiny Rakouska''. S. 65–73.</ref>
== Babenberkové (976–1246) ==
| |||