Membránový potenciál: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m napřímení odkazu |
+obrazky, + depolarizace/hyperpolarizace - bude presmerovano |
||
Řádek 1:
[[File:Basis of Membrane Potential2.png|thumb|upright=1.7|Membránový potenciál je způsoben nerovnovážnými koncentracemi iontů]]
'''Membránový potenciál''' je rozdíl [[Elektrický potenciál|elektrického potenciálu]] mezi dvěma stranami [[Membrána (buňka)|biologické membrány]]. Z fyzikálního hlediska je to vlastně [[Elektrické napětí|napětí]] na polarizované
Z vlastností polopropustné membrány totiž vyplývá, že průchod většiny látek není většině případů možný volně. Volně mohou přes membránu procházet pouze ty molekuly, které jsou rozpustné v [[Tuky|tucích]], a takové molekuly, které jsou pouze slabě polarizovány ([[voda]], [[močovina]], [[glycerol]], [[oxid uhličitý]] – a to pouze v místech silného zakřivení nebo při změně elektrického pole). Nabité částice mohou přes membránu projít za předpokladu, že pro ně existuje buď [[iontový kanál|kanál]], kterým by mohly projít, nebo specifický [[přenašeč (protein)|přenašeč]].
Řádek 7 ⟶ 8:
== Klidový membránový potenciál ==
Mezi vnější a vnitřní částí [[Cytoplazmatická membrána|cytoplasmatické membrány]] naprosté většiny živých buněk v existuje klidový membránový potenciál, jehož hodnota je –30 až –90 mV (u většiny neuronů v lidském těle: -70 až -90 mV). Rozdíly v koncentracích iontů vně a uvnitř buňky způsobí, že vnitřní povrch membrány nese záporný náboj, vnější povrch pak náboj kladný. Klidový membránový potenciál je třeba chápat jako výsledek rovnováhy, která se ustaví na základě koncentračního a elektrického gradientu jednotlivých iontů. Uvnitř buňky je značné množství [[Bílkovina|bílkovin]], které nemohou procházet přes membránu a které nesou záporný náboj. To je výchozí stav pro pochopení
Koncentrace iontů v extracelulárním prostoru se velmi liší od koncentrace iontů uvnitř buňky:
Řádek 15 ⟶ 16:
!colspan=2 | Extracelulární koncentrace [mmol/l]
|-
|-
|4
|-
|2
|-
|4
|-
|8
|-
|0
|-
|}
Řádek 50 ⟶ 51:
Důsledky jsou následující:
#
#
#
#
#
Konečný klidový membránový potenciál můžeme tedy chápat jako výsledek protichůdného (nebo souhlasného) působení výše uvedených sil. Tato situace platí pro většinu buněk
* * U buněk neúplně polarizovaných je ==
[[File:Apshoot.jpg|thumb|Akční potenciál – prudká depolarizace z -70 mV až do kladných hodnot (v tomto případě +40 mV). Nervový impulz se však rychle uklidňuje a nastává opětovný návrat do klidových hodnot (přes tzv. [[refraktilní fáze|refraktilní období]], což je krátká fáze hypeorpolarizace v několika málo milisekundách po akčním potenciálu)]]
=== Hyperpolarizace a depolarizace ===
'''Hyperpolarizace''' je zvyšování membránového potenciálu (zvyšování rozdílu potenciálů), vzniká tedy více negativní membránový potenciál. Hyperpolarizace u [[neuron|nervových buněk]] zabraňuje vzniku nervového impulzu (akčního potenciálu) a má tedy uklidňující účinek na nervové buňky. '''Depolarizace''' je snižování membránového potenciálu směrem k nulovým hodnotám. Depolarizace typicky probíhá při vzrušení nervových buněk jako pokles potenciálu směrem k nule – taková depolarizace je nutná pro vznik akčních potenciálů a tedy i pro šíření vzruchů.
=== Akční potenciál ===
{{podrobně|Akční potenciál}}
Na membránách [[neuron|nervových]] a [[svalová buňka|svalových buněk]] dochází k dočasným, vratným a rychlým změnám membránového potenciálu, které umožňují přenos vzruchu a [[svalový stah]]. To se označuje jako akční potenciál.
| |||